Německá moteta v Zrcadlové kapli pražského Klementina

Opět po roce nastala doba adventní, doba vhodná pro alespoň chvilkové zastavení, zklidnění a rozjímání. Možnost takového zastavení a zklidnění poskytl tento týden soubor Cappella Mariana v podobě prvních dvou adventních koncertů nazvaných Německá moteta. Oba koncerty se stejným názvem i programem se konaly v Zrcadlové kapli pražského Klementina.

Komorní vokální soubor Cappella Mariana pod uměleckým vedením Vojtěcha Semeráda se specializuje na interpretaci středověkého vícehlasu, renesanční polyfonie a vokálních děl raného baroka. Členy souboru jsou mezinárodně renomovaní pěvci, kteří pravidelně spolupracují se souborem Collegium Marianum a vystupují na prestižních evropských festivalech.

Středeční i čtvrteční koncert se konal v obsazení Kristen Witmer a Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková a Kamila Mazalová – alt, Vojtěch Semerád a Tomáš Lajtkep – tenor, Tomáš Král – baryton, Jaromír Nosek – bas a Sebastian Knebel – varhany.

Úvodními skladbami večera se staly varhanní preludium na Veni Redemptor gentium, moteta Nun komm der Heiden Heiland a Ecce Dominus veniet Michaela Praetoria (1571-1621). První moteto se nachází v druhém dílu Musae Sioniae. Tato sbírka se skládá celkem z devíti dílů, které vyšly tiskem v letech 1605 až 1610. Text je převzat z německého překladu Martina Luthera, jenž vychází z latinského hymnu Veni Redemptor gentium svatého Ambrože (340-397). Druhé moteto je psáno jako dvojsbor ve stylu benátského concerta a staré frankovlámské polyfonie.

Celkové vystupování souboru působilo velmi příjemně. Již od samého začátku bylo znát jejich vzájemné propojení, které tak při poslechu způsobilo dokonalý plynulý proud hudby. Jednotlivé hlasy spolu vytvářely malebný zvuk, který naplňoval celý prostor kaple. Všichni interpreti také disponovali vynikající výslovností, jež rovněž přispěla k výslednému dojmu.

Skladba Lobet den Herrn alle Heiden, BWV 230 Johanna Sebastiana Bacha (1685-1750) zhudebňuje text žalmu 117. Jelikož se jedná o jediné Bachovo moteto, které je psáno pouze pro čtyři hlasy a basso continuo, objevují se spekulace o jeho autorství. Dosud také není známo, kdy bylo dílo zkomponováno. Publikováno bylo teprve až roku 1821. S koloraturními pasážemi zde měly určitý technický problém zejména ženské hlasy, jejichž běhy pak nebyly zcela rytmicky přesné.

Zajímavým zpestřením pro posluchače byla Toccata II in d Johanna Jakoba Frobergera (1616-1667). Za barokní varhany usedl Sebastian Knebel, který předvedl velmi pěkný výkon. Jeho technika hry se vyznačovala především rytmickou přesností a dobrou volbou jednotlivých rejstříků.

V pomyslném středu programu se objevila skladba Angelus ad pastores ait pro šest hlasů Melchiora Francka (cca 1579-1639), která pochází z jeho díla Melodiarum sacrarum, jež vyšlo tiskem roku 1607. V tomto případě skladatel použil text z Evangelia podle Lukáše 2:10-11.

Poté následovalo Jauchzet dem Herrn Jauchzet dem Herren, alle Welt, SWV 36 Heinricha Schütze (1585-1672), které je součástí sbírky Psalmen Davids z roku 1619. V kompozici na text stého žalmu se objevuje technika echa, kdy druhý sbor opakuje fráze prvního. V tuto chvíli se soubor rozdělil na dva sbory, kdy jeden stál na pódiu a druhý vzadu na kůru. Toto zajímavé rozmístění způsobilo kýžený efekt, který skladba jistě potřebuje.

Další moteto Ich lasse dich nicht, BWV Anh. 159 Johann Sebastian Bach pravděpodobně zkomponoval v době, kdy pobýval v Mühlhausenu jako varhaník kostela Divi Blasii. Vzhledem k neobvyklé struktuře na způsob francouzského rondeau a velké příbuznosti s kantátou Gott ist mein König, BWV 71 je možné odhadovat dřívější dobu vzniku. V čistopise existuje až od roku 1712/13. Osobně se domnívám, že tato skladba k lepšímu vyznění vyžaduje větší hlasové obsazení, ale to nemění nic na tom, že soubor předvedl i toto dílo se stejným zanícením jako všechna předchozí.

Před chorálním preludiem na Veni Redemptor gentium, SSWV 149 Samuela Scheidta (1587-1654) ještě zaznělo Verbum caro factum est pro šest hlasů ze sbírky Cymbalum Sionium (1615) od Johanna Hermanna Scheina (1586-1630). Chorální preludium pochází ze sbírky Tabulatura nova z roku 1624. V tomto případě se jedná o první sbírku skladeb pro klávesové nástroje, v níž je použit systém pětiřádkového notového zápisu.

Celý koncert uzavřelo osmihlasé moteto Singet dem Herrn ein neues Lied, BWV 225 Johanna Sebastiana Bacha z let 1726-1727, které pravděpodobně skladatel využíval při své výuce jako kantor Tomášského kostela v Lipsku. Pomocí této vokální etudy pro dvojsbor mohl Bach seznamovat žáky s různými vokálními technikami a formami. V celé čtyřvěté skladbě se objevuje text z žalmů 149 a 150 a třetí sloka hymnu Nun lob, mein seel, den Herren Johanna Gramanna.

Jako přídavek si pak soubor zvolil staroněmeckou píseň Gelobet seist du, Jesu Christ, jejíž text napsal Martin Luther. Poprvé vyšla tiskem roku 1524 v kancionálu Eyn geystlich Gesangk Buchleyn.

 

Hodnocení autorky recenze: 85%

Barokní podvečery 2016
Německá moteta
Cappella Mariana
– Vojtěch Semerád (umělecký vedoucí)
– Kristen Witmer, Barbora Kabátková (soprán)
– Daniela Čermáková, Kamila Mazalová (alt)
– Vojtěch Semerád, Tomáš Lajtkep (tenor)
– Tomáš Král (baryton)
– Jaromír Nosek (bas)
– Sebastian Knebel (varhany)
30. listopadu a 1. prosince 2016 Zrcadlová kaple Klementina Praha
(psáno z koncertu 1. 12. 2016)

program:
Samuel Scheidt: Veni Redemptor gentium
Michael Praetorius: Nun komm der Heiden Heiland
Michael Praetorius: Ecce Dominus veniet
Johann Sebastian Bach: Lobet den Herrn alle Heiden, BWV 230
Jakob Froberger: Toccata II in d
Melchior Franck: Angelus ad pastores ait
Heinrich Schütz: Jauchzet dem Herrn Jauchzet dem Herren, alle Welt, SWV 36
Johann Sebastian Bach: Ich lasse dich nicht, BWV Anh. 159
Johann Schein: Verbum caro factum est (Sämtliche Werke)
Samuel Scheidt: Veni Redemptor gentium, SSWV 149
Johann Sebastian Bach: Singet dem Herrn ein neues Lied, BWV 225
přídavek:
Gelobet seist du, Jesu Christ

www.baroknipodvecery.cz