Nezapomenutelný půvab Lisette Oropesy

Je 1. března 2020 večer a v Metropolitní opeře v New Yorku je finále Metropolitan Opera National Council Auditions. Soutěž, kterou (byť v trochu jiné podobě) začala Metropolitní opera pořádat již ve třicátých letech 20. století, je nejprestižnější pěvecká soutěž pro mladé a nadané pěvce v USA a Kanadě. Vstupenky na finálový koncert jsou dávno beznadějně vyprodány. Na pódiu se postupně představí finalisté: tři sopranistky, dvě mezzosopranistky, jeden tenor a dva barytonisté. Celým večerem provází koloraturní sopranistka a fenomenální hlasová lektorka, rodačka z New Orleans Lisette Oropesa.
Lisette Oropesa (zdroj Nachtigall Artists)

Lisette Oropesa je v těchto dnech v Met jako doma, sama exceluje na prknech tohoto věhlasného operního domu v sérii šesti přestaveních v jedné ze svých parádních rolí – jako Violetta Valery ve Verdiho Traviatě, aby se na přelomu března a dubna vrátila do Bavorské státní opery, kde bude šílet i umírat jako Lucia di Lamermoor. A z Mnichova to bude už jen skok do Prahy, kde ji 12. dubna čeká koncert s PKF – Prague Philharmonia a (rovněž) americkým dirigentem Christopherem Franklinem. V Dvořákově síni Rudolfina se představí v obou z výše zmíněných rolí, nicméně stranou nezůstane ani Mozart či skladatelé vrcholného italského bel canta. Kdyby na svůj pražský debut zavítala jen o tři týdny později, dost možná by neodolala pražskému maratonu. Běh totiž patří vedle opery mezi největší vášně této sopranistky, která maraton již šestkrát úspěšně absolvovala!

Práce s dechem a bránicí je u běhu na dlouhou trať stejně důležitý jako u operního zpěvu. Navíc mi pomáhá udržovat se v dobré fyzické i mentální kondici.“ vyznává se Lisette.

Její současné angažmá shrnuje kritik v článku Oropesa je nezapomenutelnou Violettou v Met: „Oropesa přichází s hlasem ideálním pro tuto roli: je přímý a živý, jasný, přesto kulatý, a tak soustředěný, že je téměř možné spatřit, jak proniká vzduchem hlediště a roztříští se o zadní stěnu divadla. Přesto se jeho síla a jasnost ani na chvílí nepodřídí agresivitě; Ortopesa si svůj hlasový nástroj hýčká v náručí citlivosti a klasické elegance,” píše New York Classical Review. New York Times dodává: „Kombinací vynikajícího zpěvu, lákadel jejího křehkého mládí, dojemné zranitelnosti a konečně bezútěšné síly, byla ve středu slečna Ortopesa jednou ze zásadních Violet naší doby.“

Lisette Oropesa jako Violetta Valery v Metropolitní opeře New York (zdroj MET)

Dle mého názoru je podpora mladých umělců jak pěvecky, tak manažersky (spolu s živými přenosy Live in HD), největším přínosem Metropolitní opery popularizaci tohoto hudebního žánru.“ říká Lisette Otopesa, které sama Met Auditions v roce 2005 vyhrála, načež byla přijata do Lindemannova programu pro mladé umělce při této hudební instituci. Připomeňme, že tento program absolvoval mimo mnoha dnes již velkých operních hlasů i Petr Nekoranec, prozatím jako první Čech.

Když jsem se Auditions sama účastnila, finálovým večerem provázela Susan Graham. Pamatuji se, že se mě zeptala, zda jsem nervózní a když jsem řekla že ano, odpověděla: ´To je dobře. Protože to dokazuje, že ti na tom záleží.´ Susan se poté stala mou mentorkou a přítelkyní. Doufám, že i já navážu podobný vztah s některým z finalistů a že jim budu schopna předat co nejvíce zkušeností.“ dodává Lisette před finálovým večerem.

Za jak dlouho, či zda vůbec jeden z vítězů Auditions představí své umění v Praze nevím, nicméně umění a půvab této talentované sopranistky s kubánskými kořeny budeme mít možnost objevit již 12. dubna 2020.

Lisette Oropesa – operní gala
PKF – Prague Philharmonia

Christopher Franklin – dirigent
Dvořákova síň Rudolfina, Praha – 12. dubna 2020, 19:30 hodin

Program:

CHARLES GOUNOD (1818–1893)
Šperková píseň (Markétka)
Faust, 3. jednání
AMBROISE THOMAS (1811–1896)
Les serments ont des ailes (Ofélie)
Hamlet, 2. jednání
CAMILLE SAINT-SAËNS (1835–1921)
Samson et Dalila, Bacchanale
JULES MASSENET (1842–1912)
Adieu notre petite table (Manon)
Manon, 2. jednání
GIACOMO MEYERBEER (1791–1864)
Margherita d’Anjou, Sinfonia militare
GIUSEPPE VERDI (1813–1901)
Ah, fors’è lui… Sempre libera (Violetta)
La traviata, 2. jednání

GIOACHINO ROSSINI (1792–1868)
Una voce poco fa (Rosina)
Lazebník sevillský, 1. jednání
WOLFGANG AMADEUS MOZART (1756–1791)
Únos ze serailu, předehra
Ach, ich liebte (Konstanze)
Únos ze serailu, 1. jednání
VINCENZO BELLINI (1801–1835)
Pirát, předehra
Ah, non credea mirarti… Ah, non giunge (Amina)
Náměsíčná, 2. jednání

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na