S Csabou Kotlárem a Radimem Schwabem nejen o Donu Giovannim

V libereckém Divadle F. X. Šaldy chystají na 6. března 2020 novou inscenaci Mozartova Dona Giovanniho v hudebním nastudování Stanislava Vavřínka a v režii Dorotty Szalmy. Titulní roli budou alternovat Csaba Kotlár a Radim Schwab. Barytonista Csaba Kotlár, rodák z Bratislavy, je absolventem bratislavské Hudební fakulty Vysoké školy múzických umení a vedle liberecké opery hostuje i ve Státní opeře v Banské Bystrici, ve Státní opeře v Košicích či ve Slovenském národním divadle v Bratislavě, v Divadle J. K. Tyla v Plzni a na mnoha festivalech; v pražském Národním divadle hostuje v úspěšné inscenaci Prokofjevovy Lásky ke třem pomerančům a ve Státní opeře v Praze v Pucciniho Madam Butterfly. Má za sebou role v operách Figarova svatba, Don Giovanni, Thaïs, Popelka, Panna orleánská, Bohéma, Faust, Iris, Lovci perel, Rigoletto, Příhody lišky Bystroušky, Francesca da Rimini či Lakomý rytíř. Za roli Athanaëla v opeře Thaïs se dostal do širší nominace na Cenu Thálie a loni byl v užší nominaci za role Ducha Vergilia a Vévody v dílech Sergeje Rachmaninova Francesca da Rimini a Lakomý rytíř (Divadlo F. X. Šaldy, Liberec). Radim Schwab se narodil v Brně, kde vystudoval obor činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění; zpěv později studoval u profesora René Tučka. Účinkoval v muzikálech Monte Cristo, Excalibur, Obraz Doriana Graye, Šumař na střeše, Hello Dolly!, Kytice, Kladivo na čarodějnice či Mata Hari a především ve Fantomovi opery. Objevil se i v několika činoherních inscenacích, především v Mistero buffo, kde ztvárnil 25 různých postav! Za „obrovskou výzvu a makačku“ považuje svou první operní roli v Donu Giovannim.

Mozartův Don Giovanni je považován za „operu oper“. Souhlasíte s tím? A proč tomu tak podle vás je?
Csaba Kotlár: Opera Don Giovanni je všeobecne považovaná za najväčšiu operu opier, ktorá kedy vznikla. Odvážne tvrdenie, ale akokoľvek sa na to pozriete a hodnotíte to, táto opera je skvelou kombináciou ľudskej tragédie a dojemnej komédie, ktorá je podtrhnutá fantastickou hudbou nesmrteľného génia. Výborne sa táto opera spieva a je to hlasová hygiena pre každého operného speváka. Čiže ja súhlasím s týmto výrokom.
Radim Schwab: Určitě souhlasím. Je to fantasticky prokomponované dílo, po hudební i dějové stránce.

Jsou i jiná díla, která byste pro sebe označili jako „opery oper“, tedy která máte obzvláště rádi?
CK: Ja milujem taliansku operu. Pre mňa je Puccini v opernej literatúre najviac. Zbožňujem všetky jeho opery. Na prvom mieste je Tosca, potom La Bohème a Madama Butterfly. Je to možno aj tým, že moja „kariéra“ operného speváka sa začala, ešte keď som bol dieťa a mal som možnosť v rámci už vtedy známeho a úspešného Bratislavského chlapčenského zboru spievať sólový part v Toske v Slovenskom národnom divadle v Bratislave, kde som otváral tretí akt ako pastorello vedľa hviezd, ako sú Peter Dvorský, Ľubica Rybárska a dirigent Ondrej Lenárd.

RS: Tosca je pro mě jedna z nejkrásnějších oper. Mám taková období, kdy miluji nějaké dílo, ale není to navždy. Pamatuji si, když jsem prodělával svou „hudební pubertu“, miloval jsem Carmen a několik dalších oper. Dnes je to zmiňovaná Tosca a kdoví, jak to bude za pár let…

Don Giovanni je svůdník, hochštapler, tragikomická postava, závislý na ženách a sexu, v podstatě nešťastník, ale i věčné tajemství… Jak tuto postavu vidíte vy?
CK: Postavu Dona Giovanniho vidím ako muža, ktorý si život užíva plným dúškom a žije v prítomnosti. Je mladý, plný elánu a vášne, je sexuálne promiskuitný, zneužíva a pobúruje všetkých ostatných okolo seba, až kým ho to nedobehne a nestretne sa s niečím, čomu ja hovorím Karma (úsměv) – a ta vás dobehne vždy, skôr či neskôr…

RS: Přesně tak, jak ji popisujete, a jaká bude v naší verzi, to se nechte překvapit.

Máte v sobě něco z Dona Giovanniho?
CK: Či mám v sebe niečo z Dona Giovanniho? (smích) Mám jasno vo svojej sexuálnej orientácii a ženy boli a sú pre mňa vždy najväčšou inšpiráciou. Postava Dona Giovanniho je alfa medzi mužmi a povedzme si na rovinu, ktorý muž by si to naplno nevychutnával. V súkromnom živote som šťastne zadaný, to len aby to nevyzeralo, že som Don Giovanni aj mimo javiská. (úsměv)

RS: Párkrát jsem měl v životě taková období, kdy jsem docela řádil… Ty všelijaké večírky a párty s různými konci… Ale to už je tak dávno…, myslím, že v zásadě jsem rodinný typ a mám rád pohodu.

Řekněte nám prosím něco o průběhu zkoušek a o tom, jaká bude liberecká inscenace Dona Giovanniho…
CK: Môj skúšobný proces sa začal chrípkou a chorými prieduškami. Bol som v pracovnej neschopnosti viac ako dva týždne, a tak som do procesu vstúpil neskôr. Tak ako vo väčšine divadlách sa naštudovávanie opier časovo tlačí a študijný proces by nemal prekračovať viac ako šest až sedem týždňov, myslím tým spolu hudobné aj režijné skúšky… Bohužiaľ, z toho nám ešte aj nejaké skúšky poodpadávali a tak isto máte ďalšie svoje predstavenia do toho a tak sa všetkých skúšok nemôžete zúčastniť. Pre mňa je tento systém nie veľmi vyhovujúci, plus keď ešte pracujete v prostredí, kde to všetko nefunguje, ako má, aj keď viem, že sa všetci snažia a robia maximum, ako vedia. Ľudia, čo ma poznajú, tak vedia, že som perfekcionista a rád pracujem na detailoch. Mrzí ma, že sa neprikladal väčší dôraz na práci s talianskym jazykom, akcentami a výrazom. Pamätám si na skúšobný proces, keď som hosťoval a spieval rolu Masetta v košickom Štátnom divadle, ako sme podrobne analyzovali prácu s textom s dirigentom Viniciusom Kattahom. Recitativy sú ťažiskom v tejto opere a musia byť vystavané do podrobnosti, aby tak mohli vyznieť všetky nuansi a vtipy, ktoré v sebe ukrývajú… Škoda… Táto opera si zaslúži po všetkých stránkach, aby bola nabitá profesionalitou a tak mohla byť radosťou pre nás, aj pre diváka. Skúšky neboli a nie sú jednoduché, ale snažíme sa najviac, ako vieme a dúfam, že každý priloží k tomu niečo viac a bude to nakoniec krásne a úspešné predstavenie.

RS: Musím říct, že operu jsem zatím nikdy nezkoušel. Je to tedy pro mne zcela nová zkušenost a obrovská výzva. Velmi si vážím všech kolegů, kteří jsou opravdu neskuteční profesionálové, a také si vážím toho, že mi takový velký úkol byl svěřen. Rozhodně jsem se při tomto zkoušení spoustu nových věcí naučil. A o tom, jaká bude liberecká inscenace Dona Giovanniho, bych rád nechal rozhodnout diváky, pro které to všechno děláme.

Co považujete za dosud největší výzvy vaší kariéry, za osudové, nejdůležitější role?
CK: Za svoju „zatiaľ“ osudovú rolu považujem Athanaëla z Massenetovej Thaïs. Táto opera a rola ma dostala do povedomia a odštartovala moju kariéru tu v Česku, ak to tak môžem povedať.

RS: Mistero buffo, Excalibur, Fantoma opery a za dosud největší výzvu Dona Giovanniho.

Co byste si obzvláště rádi v budoucnu zazpívali?
CK: Rád by som si zaspieval aj Dona Giovanniho v nejakej ďalšej inscenácii a možno aj na väčšom javisku. (úsměv) Marcella z Bohémy tak isto. Mojim snom je Rigoletto a Scarpia. No to má ešte čas. (úsměv)