Hned v první Zelenkově Sonatě no. 1 in F jsme mohli obdivovat nostalgické Adagio nebývalé krásy, jehož náladu ještě umocnila barva starých hobojů. Takzvané francouzské trio, jak se spojení hobojů s fagotem říkalo, ukazuje začátky emancipace těchto dechových nástrojů coby sólových. Zelenka svou skladbou jejich možnosti otestoval důkladně – jde na samé hranice své představivosti i hráčského umu. Čtvrtá věta s půvabně nepravidelnými rytmy a mistrnými běhy v ostrém tempu prokázala pohotovost a přesnost celého souboru. Dechová sóla doplnilo continuo, sestávající z kontrabasu, cembala a loutny.
Křehká, fantazijně rozvolněná Enharmonická sonáta Gottfrieda Heinricha Stölzela pro sólové cembalo přinesla zvláštní, přízračné motivy, nezvykle vysoké rejstříky a celkově velice originální a moderně znějící strukturu. Atmosféra trochu podobná jako Hapkova hudba pro temné Herzovy filmy. Sonátu přednesl umělecký vedoucí Collegia Václav Luks.
Poté se představila italská sopranistka Raffaella Milanesi v Händelově kantátě Mi palpita il cor. Zpívala zlehka, s důrazem na citové vyznění, s temperamentem i něhou.
Má dokonalou techniku, jež jí umožňuje uplatňovat barokní ornamenty, dobové finesy. Bravurně zvládá rychlé figurace, co do tempa a přesnosti může směle soupeřit s jakýmkoliv nástrojem. Jejímu příjemnému sopránu, nepříliš znělému v nižších polohách, dokonale vyhovovala umocňující chrámová akustika Šimona a Judy. Velikým přínosem byl i doprovodný hobojový part (Xenia Löffler).
Po přestávce jsme slyšeli Raffaellu Milanesi ještě jednou, v kantátě Agostina Steffaniho Spezza Amor l’arco. Zde se v jedné části její hlas spojil s hoboji, v další části se melodie pojila s fagotovými variacemi. Velice hezká a italsky svůdná kantáta vyvrcholila výrazným, dynamickým refrénem, se stále novými způsoby zdobení a variací. Sklidila nadšené ovace publika.
Jako poslední bod programu byla zařazena opět velmi náročná Sonata No. 5 in F dur Jana Dismase Zelenky, kde fagot předvede dlouhé padesátitaktové sólo v kuse a ani ostatní nástroje si nemohou stěžovat na nedostatek virtuózních příležitostí. Ale pro mě již nepřekonala předchozí Steffaniho kantátu, ta byla zlatým hřebem večera.
Hodnocení autorky recenze: 85%
La Virtuosissima
Raffaella Milanesi (soprán)
Xenia Löffler (hoboj)
Michael Bosch (hoboj)
Jane Gower (fagot)
Tilman Schmidt (kontrabas)
Schizuko Noiri (loutna)
Václav Luks (cembalo)
7. prosince 2016 kostel sv. Šimona a Judy Praha
program:
Jan Dismas Zelenka: Sonata no. 1 in F ZWV 181/1
Gottfried Heinrich Stölzel: Enharmonická sonáta
Georg Friedrich Händel: Mi palpita il cor HWV 132b
=přestávka=
Agostino Steffani: Spezza amor
Jan Dismas Zelenka: Sonata č. 5 F dur ZWV 181/5
přídavek:
Georg Friedrich Händel: Ah, crudel! nel pianto mio HWV 78
