Jan Dismas Zelenka

Zelenka, Jan Lukáš Ignatius Dismas, hudební skladatel a violonista (kontrabasista). Narozen 15. nebo 16. října 1679 v Louňovicích pod Blaníkem, zemřel 22./23. prosince 1745 v Drážďanech. Působil na drážďanském kurfiřtském dvoře, kde se v rámci své profese soustředil na kompozice a řízení hudby pro katolické dvorní bohoslužby.

Život

O Zelenkově mládí není známo mnoho informací. Pocházel z hudební rodiny a prvním učitelem mu byl pravděpodobně jeho otec Jiří, kantor a varhaník ve farním kostele v Louňovicích. Zelenkova první doložená skladba, latinské školské drama Via laureata ZWV 245 (hudba nedochovaná), vznikla roku 1704. Věnoval ji pražské jezuitské koleji Klementinu, na které zřejmě studoval.

Roku 1709 Zelenka působil jako violonista v domě císařského místodržícího českého království v Praze, Ludvíka Josefa z Hartigu. Baron Hartig, vlivný a hudebně vzdělaný člověk, rozpoznal Zelenkův talent a byl mu mentorem. Zprostředkoval mu též místo na dvoře saského kurfiřta a polského krále v Drážďanech, kam byl Zelenka roku 1710 nebo 1711 angažován. Na saském dvoře, kde právě probíhala intenzivní rekatolizace, spočíval jeho hlavní úkol v organizaci a kompozici hudby pro římskokatolické obřady.

Z let 1716-1719 je doložen Zelenkův pobyt ve Vídni, kde mimo jiné také studoval u dvorního kapelníka Johanna Josepha Fuxe. Roky po Zelenkově návratu do Drážďan až do počátku 30. let 18. století byly jeho nejintenzivnějším tvůrčím obdobím. Vedle povinností hráče na violon a skladatele zároveň podporoval dvorního kapelníka Johanna Davida Heinichena při vedení kapely.

Po smrti Heinichena (1729) Zelenka její vedení převzal, ale kapelníkem oficiálně nikdy jmenován nebyl. Nakonec se jím 1731 stal Johann Adolph Hasse a Zelenkovy snahy o toto místo vyústily pouze v získání titulu Kirchen-Compositeur.

Od 30. let, pravděpodobně kvůli upřednostnění Hasseho a redukci chrámové hudby, zkomponoval Zelenka již méně nových, zato ale jedna z nejvýznamnějších děl. Zemřel v noci z 22. na 23. prosince 1745 v době pruské okupace Drážďan na závěr druhé slezské války.

Tvorba

Zelenka patří mezi představitele středoevropského vrcholného baroka. Jeho hudební řeč je vysoce originální a zejména duchovní hudba, která tvoří většinu jeho repertoáru, je charakteristická bohatou harmonií a expresivitou, citem pro vyjádření významu textu a mistrovstvím v kontrapunktu. Význačné pro jeho styl je míšení starších postupů se soudobými progresivními kompozičními technikami. V některých jeho dílech tak vedle sebe stojí monumentální sbory, árie v galantním stylu, archaické a-cappella sbory a gregoriánský chorál. Pro vyjádření temné atmosféry, spojené zejména s pašijovou tematikou, Zelenka hojně využívá chromatických postupů. Intenzivní emocionalita a zdůrazňování afektů utrpení a bolesti jsou typickými rysy jeho hudební řeči.

I přes nedostatek informací o Zelenkově mládí lze předpokládat, že našel cestu k dráze profesionálního skladatele až poměrně pozdě. Do jeho rané fáze spadají Missa Sanctae Ceciliae ZWV1a, Capriccia ZWV 182-185 a sonáty ZWV 181 vzniklé ve Vídni. Zelenkovým nejproduktivnějším obdobím jsou 20. léta 18. století, kdy se věnoval hlavně kompozici děl pro bohoslužby na drážďanském dvoře. Mezi lety 1723-1733 zkomponoval dvacet mší převážně slavnostního charakteru a další skladby k drážďanským dvorním bohoslužbám (nešpory, litanie a skladby pro Svatý týden). Po roce 1730 se Zelenka, zřejmě pod vlivem Hasseho, více přiblížil modernímu opernímu stylu. Ve 30. letech 18. století množství nově zkomponovaných děl ubývá, zároveň ale Zelenkův kompoziční styl dosahuje nové dimenze zralosti. Díla spadající do této fáze, jako Missa sanctissimae Trinitatis, Missa votiva a cyklus mší Missae ultimae, patří mezi nejvýznamnější.

Skladatel a Čechy

Jedinou Zelenkovou skladbou v češtině je moteto Chvalte Boha silného ZWV 165 zhudebňující text 150. žalmu v překladu Bible kralické. V této árii pro bas a orchestr celé obsazení (dva koncertantně pojaté lesní rohy, hoboje se smyčci) zvukomalebně imituje chválu Hospodina biblickými nástroji.

Od svého odchodu do Drážďan se Zelenka vrátil do Prahy ještě jednou, a to roku 1722, kvůli přípravám hudby k slavnostem korunovace Karla VI. českým králem. K této příležitosti zkomponoval skladbu Sub olea pacis et palma virtutis, melodrama de Santo Venceslao ZWV 175. Dílo vzbudilo při premiéře 12. září 1723 veliký ohlas, podle svědectví u některých posluchačů údajně dokonce větší, než korunovační opera Costanza e fortezza Johanna Josepha Fuxe.

Za znovuobjevení a zájem o Zelenkovu hudbu v současnosti se velmi zasloužily české soubory věnující se interpretaci staré hudby, jako Collegium 1704, Collegium Marianum, Ensemble Inégal a Musica Florea. V jejich podání vznikly četné oceněné nahrávky a Zelenkova hudba se stala oblíbenou součástí jejich koncertních programů v Čechách i zahraničí. Od roku 2014 se také pravidelně koná Zelenka festival Prague.

Zajímavosti

Dismas se objevuje jako součást Zelenkova jména poprvé roku 1704. Toto jméno lotra ukřižovaného spolu s Ježíšem na Golgotě, vystihuje motiv nejhlubší kajícnosti, který Zelenku zřejmě zásadně ovlivnil a prolíná se veškerou jeho tvorbou.

Galerie

Seznam děl (výběr)

Duchovní tvorba

Missa Sanctae Ceciliae G dur, ZWV 1
Missa Sanctissimae Trinitatis a moll, ZWV 17
Missa Votiva e moll, ZWV 18
Missae Ultimae (Missa Dei Patris C dur, ZWV 19; Missa Dei Filii C dur, ZWV 20; Missa Omnium sanctorum a moll, ZWV 21)
Lamentationes Jeremiae prophetae pro hebdomana sancta, ZWV 53, 54
Responsoria pro hebdomana sancta, ZWV 55
Miserere c moll, ZWV 57
Chvalte Boha silného G dur, ZWV 165

Světská vokální tvorba

Sub olea pacis et palma virtutis, melodrama de S Wenceslao, ZWV 175

Instrumentální tvorba

Šest Sonát, ZWV 181
Capriccia, ZWV 182-185, ZWV 190

Diskografie (výběr)

Missa Votiva, Collegium 1704, Collegium Vocale 1704 (Václav Luks), CD, Zig Zag Territories 2008.
Officium defunctorum ZWV 47, Requiem in D ZWV 46, Collegium 1704, Collegium Vocale 1704 (Václav Luks), CD, Accent 2011.
Sepolcri. Music from 18th century Prague, Collegium Marianum (Jana Semerádová), CD, Supraphon 2011.
Responsoria pro hebdomana sancta ZWV 55, Lamentatio Ieremiae Prophetae ZWV 53, Collegium 1704, Collegium Vocale 1704 (Václav Luks), CD, Accent 2012.
Psalmi Vespertini I-III, Ensemble Inégal (Adam Viktora), CD, Nibiru 2015-2018.
Missa Divi Xaverii ZWV 12, Litaniae de Sancto Xaverio ZWV 156, Collegium 1704, Collegium Vocale 1704 (Václav Luks), CD, Accent 2016.
8 Italian Arias, Ensemble Tourbillon (Petr Wagner), Hana Blažíková, Markéta Cukrová, Tomáš Šelc, CD, Accent 2016.
Missa 1724, Collegium 1704, Collegium Vocale 1704 (Václav Luks), CD, Accent 2020.

Kritická a souborná vydání děl, archivy online

Musica Antiqua Bohemica

Seria II; No. 4: Lamentationes Jeremiae Prophetae, Bělský, Vratislav, ed.; Racek, Jan, ed., Praha: Supraphon 1969.
Seria II; No. 5: Psalmi et Magnificat, Bělský, Vratislav, ed.; Racek, Jan, ed., Praha: Supraphon 1971.
Seria II; No. 12: Sub olea pacis et palma virtutis: Melodrama de Sancto Wenceslao: (1723), Bělský, Vratislav, ed., Praha: Supraphon 1987.
Seria II; No. 14: Requiem d moll, Bělský, Vratislav, ed., Praha: Editio Supraphon 1997.

Das Erbe deutscher Musik

Seria I.; No. 63: Missa ultimarum prima = Missa Dei Patris C-Dur: (1740), Kubik, Reinhold, ed., Wiesbaden: Breitkopf & Härtel 1985.
Seria I.; No. 100: Missa ultimarum secunda: Missa Dei Filii: ZWV 20; Litaniae Lauretanae “Consolatrix afflictorum”: ZWV 51, Horn, Paul, ed.; Kohlhase, Thomas, ed., Wiesbaden: Breitkopf & Härtel 1989.
Seria I.; No. 101: Missa ultimarum sexta: Missa Omnium Sanctorum a-Moll: ZWV 21; Litaniae Lauretanae “Salus infirmorum” F-Dur: ZWV 152, Horn, Wolfgang, ed.; Kohlhase, Thomas, ed. Wiesbaden: Breitkopf & Härtel 1989.
Seria I.; No. 103: Missa Sanctissimae Trinitatis: a-Moll: (1736): ZWV 17, Kohlhase, Thomas, ed., Wiesbaden: Breitkopf & Härtel 1987.
Seria I.; No. 108: Missa votiva: e-Moll: ZWV 18: (1739); Miserere c-Moll: ZWV 57: (1738), Kubik, Reinhold, ed.; Hutzel, Matthias, ed.; Kohlhase, Thomas, ed., Wiesbaden: Breitkopf & Härtel 1997.

Samostatná vydání (výběr)

Missa Divi Xaverii ZWV 12, Václav Luks, ed., Kassel: Bärenreiter [Urtext] 2016.
Missa Sancti Josephi: ZWV 14, Wolfgang Horn, ed., Carus Verlag [Urtext] 2018.
Requiem ZWV 46, Erler, David, ed., Breitkopf & Härtel [Urtext] 2018.

Rozhlasové pořady

Maršíková Michálková, Alena: „Jan Dismas Zelenka, český Bach z Drážďan“, in: Duchovní hudba, Český rozhlas Vltava, 13. 10. 2019.
Maršíková Michálková, Alena: „Svátek Očišťování Panny Marie v díle Jana Dismase Zelenky“, in: Duchovní hudba, Český rozhlas Vltava, 2. 2. 2020.
Maršíková Michálková, Alena: „Slavnost Všech svatých v díle Jana Dismase Zelenky“, in: Duchovní hudba, Český rozhlas Vltava, 1. 11. 2020.

Literatura

Stockigt, Janice Beverley: Jan Dismas Zelenka: (1679-1745): a Bohemian Musician at the Court of Dresden, Oxford: Oxford University Press 2000.
Smolka, Jaroslav: Jan Dismas Zelenka. Příběh života a tvorby českého skladatele vrcholného baroka, Praha: Nakladatelství AMU 2006.
Stockigt, Janice Beverley: Jan Dismas Zelenka: (1679-1745): český hudebník na drážďanském dvoře. Překlad Vlasta Hesounová. Praha: Vyšehrad 2018.

Odkazy

Archiv Jana Dismase Zelenky na Opeře Plus.

Online zdroje

Stockigt, Janice Beverley: Jan Dismas Zelenka: (1679-1745): a Bohemian Musician at the Court of Dresden, Oxford: Oxford University Press 2000.
Stockigt, Janice Beverley; Frampton, Andrew; Kiernan, Frederic: „Zelenka, Jan (Lukáš Ignatius) Dismas” in: Grove Music Online, zveřejněno 9. 6. 2018, poslední přístup 10. 11. 2020.
Horn, Wolfgang, „Zelenka, Jan Dismas“, in: MGG Online, zveřejněno 2016, poslední přístup 20. 11. 2020.
Sýkora, Pavel: „Zelenka, Jan Dismas“ in: Český hudební slovník osob a institucí, zveřejněno 4. 4. 2016, poslední přístup 10. 11. 2020.

 

(autorkou textu je Anna Czernin)