Hudební těleso ověnčené už mnoha cenami se pod vedením dirigenta a varhaníka Adama Viktory věnuje objevování a nastudování Zelenkových děl už víc než dvacet let. Sezónu zahájí 4. září od 19:30 hodin koncert v kostele U Salvátora v Praze. Na něm Ensemble Inégal uvede ve světové premiéře dvě velká, pro posluchače zatím zcela neznámá Zelenkova díla Missa Charitatis ZWV 10 z roku 1727 a Litaniae Xaverianae ZWV 154 z roku 1723. Významnou událostí pro milovníky barokní hudby bude i koncert zahajující 9. ročník mezinárodního Zelenka Festivalu Praha – Drážďany: koncert se uskuteční 12. října od 19:30 hodin v kostele Panny Marie pod řetězem na Malé Straně. Na programu bude první ze čtyř Zelenkových cyklů slavnostních nešpor Psalmi Vespertini I., virtuózních skladeb o člověku a Boží přítomnosti dotýkajících se posluchačova srdce. Vedle souboru Ensemble Inégal zde vystoupí i vynikající drážďanské vokální těleso Dresdner Kammerchor.
Jak připomíná zakladatel a vedoucí souboru Ensembe Inégal Adam Viktora, skladbami Jana Dismase Zelenky byl nadšen i Johan Sebastian Bach. „Víme, že část Zelenkových nešpor prováděl Bach v chrámu sv. Tomáše v Lipsku. Na chystaném koncertě v Praze však budou moci posluchači poznat tuto část Zelenkových nešpor jako ucelený soubor v celé jeho kráse,“ říká Viktora. Původem českého skladatele, narozeného v roce 1679 v rodině kantora a varhaníka v Louňovicích pod Blaníkem, velebil i jeho současník, německý básník J. G. Kittel. Ten o Zelenkovi psal v tom smyslu, že jeho hudba nám umožňuje již zde na zemi „okusit radost nebeskou“.
„Což rozhodně platí i dnes, Zelenkova hudba je totiž srdcervoucí,“ potvrzuje Adam Viktora. „Jeho dílo má jako celek mimořádnou kvalitu. Posluchačům i nám interpretům imponuje skladatelským uměním i invencí. To, co dokázal Bach na poli protestanském, Zelenka jako bravurní komponista vytvořil a dovršil na poli katolickém. Pro mne je Zelenka nejvýznamnější hudební bytostí barokního nebe,“ uvádí Viktora.
Pro mnoho posluchačů však zůstávají Zelenka i jeho tvorba stále neznámé. „Běžné publikum je zvyklé na neustále se opakující tituly jako Händelův Mesiáš, Vivaldiho Čtvero ročních dob a Bachovy Janovy pašije. Ostatních 99% barokní hudby, včetně té Zelenkovy, zůstává stále neobjeveno. Kdekoli jsme ale Zelenku v zahraničí hráli, ať to bylo v Německu, Belgii, Francii, Španělsku, Švédsku a tak dále, vždy se opakuje podobný scénář. Konsternované publikum, udivení pořadatelé a dotazy typu: jak je možné, že jsme to neznali? A proč se to nehraje častěji?“
Téměř veškerá dochovaná Zelenkova hudba je přitom dostupná. Pečlivě uložená, z velké části nascanovaná a přístupná online čeká v Drážďanské zemské knihovně, až ji někdo vyhledá a znovu oživí. A právě to Adam Viktora se souborem Ensemble Inégal neúnavně dělá. „Nyní takto – po téměř třech stech letech od jejího vzniku – ve světové premiéře znovu uvedeme Missu Charistatis ZWV 10. Zelenka zde jedinkrát při kompozici slavnostní mše použil místo trubek dvojici lesních rohů. A na témže koncertě 4. září zazní v premiéře i Litanie Xaverianae ZWV 154 z roku 1723. V něm se Zelenka zapsal do dějin hudby svými skladbami v rámci oslav pražské korunovace Karla VI. českým králem,“ říká Adam Viktora.
Jako skladatel, kontrabasista a později i kapelník při drážďanském královském dvoře byl Zelenka v privilegovaném postavení. Mohl si proto dovolit skládat svou hudbu pro ty nejlepší interprety. „Jako komponista měl například k dispozici skupinu italských kastrátů, špičkových zpěváků vyškolených za nemalé náklady, jimž mohl napsat i ty nejnáročnější party. On sám byl navíc virtuózním hráčem na smyčcové nástroje – provedení jeho skladeb tak vyžaduje od instrumentalistů výjimečnou technickou i výrazovou kvalitu. Znovu uvést jeho hudbu je proto pokaždé velmi náročné,“ vysvětluje Adam Viktora.
Nastudování Zelenkova díla je tak podle Viktory intenzivním a rozhodně i nejdobrodružnějším úkolem celé objevitelské práce. „Nestačí zahrát jen čistě a bez chyb. Doslova u každé noty si musí být všichni zúčastnění vědomi toho, odkud a kam směřuje, jak bude dlouhá i jakou úlohu hraje v místě, kde se nachází. Porozumět je nutné samotnému Zelenkově rukopisu. Jeho notový zápis je totiž někdy nejednoznačný a špatně čitelný,“ líčí Adam Viktora.
„Je třeba vystihnout správná tempa s ohledem na charakter a afekt všech částí. A pomocí artikulace a deklamace usilovat o správné uchopení emocí, jichž je Zelenkova hudba plná. Když se to podaří a všichni instrumentalisté i zpěváci jsou v souladu se zvoleným způsobem ztvárnění, vzniká něco nepopsatelného. V takové chvíli Zelenkova hudba rozšiřuje naše obzory, prohlubuje naše poznání i citlivost. Jako posluchači i interpreti můžeme díky němu obdivovat víc, než jsme si dosud mysleli,“ uzavírá za soubor Ensemble Inégal jeho zakladatel a vedoucí Adam Viktora.
