Novoroční koncert Filharmonie Brno bude tentokrát v jazzovém duchu
„Této tradice si nesmírně vážíme. Při letošním jazzově laděném programu propojíme tři velké skladatele 20. století a věřím, že společný vstup do nového roku se stane krásným zážitkem,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.
Večer zahájí Ellingtonův symfonický chvalozpěv Les Trois Rois Noirs (Tři černí králové). Úvodní věta věnovaná králi Baltazarovi kombinuje minimalistický motiv s živelnými perkusemi a exotickými smyčci. Mimochodem také prozradí, že Ellingtonovi byly dechy a bicí nástroje mnohem bližší, zatímco pro smyčce komponoval především melodicky a jednoduše. Druhá část zasvěcená Šalamounovi míří více ke vztahu biblického krále k ženám a erotice než k jeho moudrosti. Skladba vrcholí oslavou duchovního a aktivisty Martina Luthera Kinga, jemuž patří jazzově-symfonický gospel třetí věty.
Klavírní koncert představuje Jaroslava Ježka jako čerstvého absolventa pražské konzervatoře: dnes se může zdát neuvěřitelné, že mu skladbu – de facto ještě studentskou – provedla v roce 1927 Česká filharmonie.
Sólového partu se ujme Emanuele Arciuli, jeden z nejoriginálnějších a nejzajímavějších interpretů na současné scéně klasické hudby. Jeho repertoár sahá od Bacha po soudobou hudbu. Získal si respekt významných autorů a mnoho skladatelů mu věnovalo své skladby. „Arciuli se v Brně poprvé představil na podzim 2018 jako sólista v Klavírním koncertu Lou Harrisona. Tentokrát před ním stojí ještě větší výzva v podobě provedení sólových partů hned ve dvou dílech – Ježkově koncertu a Bernsteinově Druhé symfonii,“ uvedl dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš s tím, že posluchači uvidí a uslyší na jevišti hned tři klavíry: koncertní křídlo, orchestrální křídlo a pianino.
Bernsteinova symfonická tvorba se odvolává k velkým duchovním a literárním inspiracím a stojí za ní velké mimohudební koncepty. Symfonie č. 2 „The Age of Anxiety“, která vznikla podle stejnojmenné básně W. H. Audena, je toho dokonalou ukázkou. Britsko-americký básník napsal svůj Věk úzkosti po druhé světové válce a získal za něho v roce 1948 Pullitzerovu cenu. Jeho dílo zavede čtenáře do baru, kde sedí tři muži a jedna žena, kteří hledají smysl existence i vlastní identitu ve světě rozvrácených hodnot.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]