Novoroční koncert vídeňských filharmoniků tentokrát bez ruského obecenstva

Tato tradice, která se ve vídeňském sále Musikverein drží již od druhé světové války, přitahuje desítky milionů diváků po celém světě i díky oceňovanému televiznímu přenosu, který je pravidelně vysílán již od roku 1959.

Vídeňské Novoroční koncerty tvoří pro nemalou část kulturní veřejnosti určitý časový milník, ať již jako pomyslná tečka za uplynulým rokem, či jako čerstvý začátek roku nového. Aby také ne, jedná se již o 83. ročník a lze tedy konstatovat, že se většina posluchačů do této tradice již narodila. Koncert je pořádán také se železnou pravidelností, nepřerušila ho ani epidemie COVIDu-19, ačkoli ta si za své nejhorší fáze mezi lety 2020-2021 vynutila hraní před prázdným hledištěm. I minulý rok si situace vyžádala omezení počtu diváků v sále na polovinu, tedy na pouhý tisíc.

Překvapením pro některé posluchače tohoto Novoročního koncertu může být však jeho dirigent. Od roku 1987 panuje úzus, že je k této příležitosti každý rok vybírán jiný slavný dirigent, nejčastěji zahraniční. Pro tento koncert byl ale osloven Franz Welser-Möst, uznávaný rakouský rodák, momentálně šéfdirigent Cleveland Orchestra v USA. Příležitost dirigovat Novoroční koncert má sice již potřetí (2011, 2013), posledním rakouským dirigentem před ním s tímto privilegiem však byl před celými dvaceti lety Niklaus Harnoncourt.

Franz Welser-Möst si na svůj třetí koncert připravil také poměrně bezprecedentní repertoár – 14 z 15 oznámených kusů na Novoročním koncertě ještě nikdy nezaznělo. Během dozvuků koronavirové pandemie si dirigent dokonce nechal vyhotovit souhrnný program všech koncertů, aby zjistil, že více než dvě třetiny myslitelných skladeb „straussovského žánru“ se zde nikdy nehrály.

Ačkoli dnešní podoba Novoročních vídeňských koncertů částečně vychází z tradice druhoválečných galakoncertů, které podporovaly nacistickou válečnou mašinerii, kořeny této události sahají ještě před anšlus Rakouska nacistickým Německem. Přesto je jejich historie s válečným nacionalismem silně spjatá. Hlavním propagátorem straussovské hudby v Rakousku byl již na konci dvacátých let Clemens Krauss, který v roce 1934 dokonce odcestoval do Berlína, aby se pak do Vídně vrátil až po připojení Rakouska k Říši roku 1938. Zde se pak usilovně zasazoval o šíření hudby rodiny Straussů a zásadně tak napomáhal nacistické propagandě, která v tomto žánru viděla úžasný nástroj k manipulaci s odkazem Rakouského impéria a prostředek ke sblížení německy mluvících národů. Jeho koncerty byly dokonce vysílány německým rozhlasem na celém území Říše.

Po válce se pak vídeňské Novoroční koncerty, (které tento název, mimochodem, získaly až v roce 1946) staly opět záležitostí primárně rakouskou. Jejich temné historické pozadí bylo navíc pod rouškou veselých rytmů valčíku dlouhodobě (a lze říci i přímo účelově) přehlíženo. Dokonce nebylo příliš na obtíž, ani když se začal z Novoročních koncertů v 60. letech postupně stávat celosvětový fenomén. Hlubšího historického rozboru se však tato tradice přeci jen dočkala, ačkoli teprve nedávno. Velký informativní projekt se rozběhl i na webových stránkách filharmonie, také bylo osloveno několik historiků, kteří mají zmapovat jak proněmeckou úlohu filharmonie za války, tak i tragické osudy mnoha jejích hráčů.

Kromě unikátního repertoáru však bude nadcházející koncert od těch minulých odlišný ještě jedním aspektem – vzhledem k současné politické situaci chce dirigent Welser-Möst, známý pro svůj smysl pro humor, tentokrát zachovat pokud možno vážnou úroveň. Sám i v rozhovoru pro DerStandard podotkl: „Žádné vtipy nebudou, kdo ví, co se tento rok ve světě ještě stane“. Provedení 83. Novoročního koncertu s sebou pak nese i jednu pikantnost: V Rusku na Nový rok pravidelný živý přenos z Vídně vůbec neproběhne. S největší pravděpodobností se jedná o reakci na nové evropské sankce, zaměřené mimo jiné i na mediální domy, napojené na ruský státní aparát. Ruská televize Russia-K (Kultura TV), která koncert vysílala posledních 21 let, jen bez bližšího vysvětlení lakonicky uvedla, že „jakékoli vysílání se řídí smlouvou. Letos není žádná smlouva.“ Diváky kanálu Russia-K tak krátce po pohádce O Červené Karkulce čeká repríza starého záznamu z britské Covent Garden s Placidem Domingem z roku 1996.

U nás budou mít diváci opět příležitost shlédnout Novoroční koncerty dva. Kromě vídeňského přenosu mohou diváci shlédnout i koncert České filharmonie, která si tentokrát připravila program velmi nevšední. Minulý rok byl totiž její program složený „po straussovsku“ a od vídeňského koncertu se příliš nelišil, nyní ale uvádí se zkušeným španělským dirigentem Juanjem Menou unikátní výběr skladeb od čtyř španělských skladatelů. Nabízí tak posluchačům poměrně zajímavou protiváhu k nastrojeným vídeňským valčíkům.

Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků letos opět vysílá v přímém přenosu Česká televize – v sobotu 1. ledna 2023, v obvyklých 11:15 hodin na ČT2. Novoroční koncert České filharmonie je na ČT vysílán také, a to na stanici Art od 20:00 hodin.

Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků 2023
Sobota 1. ledna 2023, 11:15 hodin
Musikverein, Velký sál, Vídeň, Rakousko
(živý přenos na ČT2 11:15)

Program:
Eduard Strauss: Wer tanzt mit? Polka schnell, op. 251
Josef Strauss: Heldengedichte. Walzer, op. 87
Johann Strauss (ml.): Zigeunerbaron-Quadrille, op. 422
Carl Michael Ziehrer: In lauschiger Nacht. Walzer, op. 488
Johann Strauss (ml.): Frisch heran! Polka schnell, op. 386
Franz von Suppè: Ouvertüre zur Operette „Isabella“
Josef Strauss: Perlen der Liebe. Walzer, op. 39
Josef Strauss: Angelica-Polka. Polka française, op. 123
Eduard Strauss: Auf und davon. Polka schnell, op. 73
Josef Strauss: Heiterer Muth. Polka française, op. 281
Josef Strauss: For ever. Polka schnell, op. 193
Josef Strauss: Zeisserln. Walzer, op. 114
Josef Hellmesberger (syn): Glocken-Polka mit Galopp aus dem Ballett Excelsior
Josef Strauss: Allegro fantastique. Orchesterfantasie, Anh. 26b
Josef Strauss: Aquarellen. Walzer, op. 258

Účinkující:
Vídeňská filharmonie
Vídeňský chlapecký sbor
Vídeňský dívčí sbor
dirigent: Franz Welser-Möst