Festival Dvořákova Praha ohlásil první koncert nové sezony. Dvořákova Symfonie č. 9 se na festivalu objevuje každoročně, vždy v nové interpretaci. Zatímco letos zazněla Novosvětská v podání Německého symfonického orchestru z Berlína, v roce 2014 se jí 16. září v Dvořákově síni Rudolfina ujme Velký symfonický orchestr P. I. Čajkovského pod vedením maestra Vladimíra Fedosejeva.
V druhé půli ohlášeného programu pak zazní Prokofjevův koncert č. 2 g moll, jehož sólového partu se chopí přední houslový virtuos Vadim Repin.
Symfonie č. 9 e moll, op. 95 Z Nového světa je Dvořákovým nejproslulejším dílem, letos v prosinci si připomeneme sto dvacet let od prvního provedení tohoto z dnešního pohledu ikonického díla. V Novosvětské se odráží Dvořákův úžas nad dynamicky se rozvíjejícími Spojenými státy americkými a také inspirace černošskými spirituály a gospely. Světová premiéra 16. prosince 1893 v newyorské Carnegie Hall se stala vrcholnou kulturní událostí sezony a pro Dvořáka byla triumfem jeho umělecké kariéry. Suverénně kompaktní, invenčně melodická kompozice zapůsobila na současníky strhujícím dojmem a rychle se dostala na repertoár orchestrů po celém světě. U nás byla uvedena o rok později, pražskou premiéru dirigoval osobně Antonín Dvořák v Národním divadle.
Novosvětská v podání Velkého symfonického orchestru P. I. Čajkovského pod vedením jedenaosmdesátiletého maestra Vladimíra Fedosejeva nabídne bezpochyby zajímavé srovnání s interpretační tradicí díla u nás. Legendární ruský dirigent je zároveň stálým hostujícím dirigentem Operního domu v Curychu a v letech 1997–2004 byl šéfdirigentem Vídeňských symfoniků. Jeho záběr je nesmírně široký, velký úspěch například sklízel v největších operních domech Evropy svým pojetím oper Musorgského, Čajkovského, Verdiho, Berlioze, Janáčka nebo Šostakoviče, nahrál mnoho symfonií, oper a baletů Rimského-Korsakova, Rachmaninova, Stravinského, Skrjabina, Brahmse nebo Beethovena. Velkého symfonického orchestru P. I. Čajkovského se Fedosejev ujal v roce 1974 a učinil z něj světově uznávané těleso. Orchestr, založený v roce 1930 pod názvem První symfonický orchestr Sovětského rozhlasu, během své existence dvakrát změnil jméno. Od sedmdesátých let fungoval pod názvem Symfonický orchestr Moskevského rozhlasu a teprve v roce 1993 mu bylo do vínku dáno jméno P. I. Čajkovského. S uměleckým krédem tohoto tělesa jsou spojeny mnohé legendy – jmenujme alespoň dirigenty Leopolda Stokowského, Jevgenije Mravinského nebo sólisty Davida Oistracha a Svjatoslava Richtera. Těleso uvedlo řadu děl Šostakoviče, Chačaturjana či Prokofjeva v premiéře a ruští skladatelé mu často své skladby přímo věnovali. V současnosti orchestr nadále spolupracuje s největšími hvězdami ruského původu – Maximem Vengerovem, Vadimem Repinem nebo Jevgenijem Kissinem. Mezi nejslavnější nahrávky řadí kritika Musorgského Borise Godunova nebo kompletní Čajkovského a Šostakovičovy symfonie. V roce 2010 oslavil orchestr osmdesát let od svého vzniku velkolepým turné po evropských metropolích.
Houslová virtuozita Vadima Repina nechává bez dechu publikum celého světa. Vadim Repin byl ke kariéře sólového virtuosa předurčen jako zázračné dítě. Narodil se v roce 1971 na Sibiři, housle držel v rukou poprvé v pěti letech a již v jedenácti vyhrál zlatou medaili ve Wienawského soutěži napříč všemi generacemi, jako čtrnáctiletý vystoupil v Tokiu, Berlíně a Helsinkách a jen o rok později debutoval v Carnegie Hall. V sedmnácti letech se stal nejmladším vítězem prestižní mezinárodní hudební soutěže Councours Reine Elisabeth. Repin vystupuje s nejlepšími orchestry na světě, včetně Berlínské filharmonie, Bostonských nebo Chicagských symfoniků, Newyorských filharmoniků a dalších. Jeho diskografie čítá i řadu oceněných alb komorní hudby. S violoncellistou Mishou Maiským a klavíristou Lang Langem získal cenu Echo Classic za nahrávky Čajkovského a Rachmaninových trií, za nahrávky Griega, Janáčka a Césara Francka s klavíristou Nikolajem Luganským obdržel Hudební cenu BBC v roce 2011 a Edisonovu cenu. V loňském roce o Repinovi televize Arte uvedla hodinový dokument s názvem Vadim Repin – Zvukový mág, v němž se umělec vrací zpátky na Sibiř, kde jako dítě objevil svůj talent. Vadim Repin žije ve Vídni a hraje na mistrovský nástroj z roku 1743 z dílny Guarneri del Gesù.
Kompletní podrobný program nového ročníku Dvořákovy Prahy bude zveřejněn na jaře příštího roku.
Foto archiv Vadima Repina, archiv
