Koutek divohledného hudebnotvorna v Divadle na Orlí byl určen pro děti s rodiči, V Music Labu zazněly světové premiéry nových děl na téma skladby Jana Nováka X Horatii carmina, které byly složeny na objednávku Moravského podzimu a realizovány souborem Mirror ensemble Tonyho Marka. Dalším večerem bude koncert v sobotu 16. října 2021 s názvem Z Nového města (nad Metují), kdy skladby romantických skladatelů Brahmse, Webera a Dvořáka bude hrát Novoměstská filharmonie s dirigenty Jaroslavem Rybáčkem a Markem Klimešem.
Recenzovaným koncertem je večer třetí, který měl název Brněnská zrcadla a který se uskutečnil ve středu 13. října 2021 v 21:30 hodin v prostoru Blahoslavova domu, který je pro koncerty využíván jen zřídka. Centrum církve Českobratrské evangelické je z dvacátých let 20. století, má příjemný, vzdušný sál s varhanami, pro komorní koncerty je to velmi příhodný prostor. Název Brněnská zrcadla reflektuje vliv školy a pedagoga na formování mladého umělce. V tomto případě jde o paralely dvě – díla brněnského skladatele Františka Gregora Emmerta (1940-2015) a jeho absolventky Lenky Noty a také hudba Bohuslava Martinů a brněnské rodačky, skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové.
František Gregor Emmert zemřel v roce 2015 a jeho odkaz je stále ještě živý. Smyčcový kvartet č. 5 předneslo na koncertě Graffovo kvarteto. Štěpán Graffe, Lukáš Bednařík (housle), Lukáš Cybulski (viola) a Michal Hreňo (violoncello). Třívětou skladbu zahráli s niterným nábojem i s energickou pevností. 1. Delicatamente agitato, fermente charakterizuje lehké chvění tónů v jejich disonantnosti a následné dialogy nástrojů, 2. Allegro apassionato-presto přináší energii a melodické sekvence, houslové sólo má zpěvnost, která se ztrácí v disonancích, 3. Misteriosso maestosamente je disonantní nářek a nostalgie. Jako zrcadlící se protějšek byla Františku Emmertovi dramaturgií vybrána jeho studentka Lenka Nota, která byla požádána o dvě skladby. Jako protějšek k dílu svého učitele zazněla písňová skladba Ich bin die Zeit (Jsem čas), která zazněla ve světové premiéře. Napsaná pro zpěv, cimbál a violu, intimní výpověď, barevná a prostá, s něžnými místy, ale i s napětím, hloubkami a intervalovými skoky. Autorem veršů je Erich Kästner, německý novinář, spisovatel a básník a text básně byl v programu uveden. Bylo tedy snadné dešifrovat emoce a nálady, které z básně čiší a tato emoční poloha se povedla cimbálu, na který hrála Johana K. Kratochvílová sametovými paličkami a něžnými, vzletnými údery vyluzovala jemné a zvonivé tóny. Stylově a citlivě ji provázela přitom violistka Michaela Bartošová. Do tohoto konceptu se příliš nestrefila zpěvačka Zuzana Čurmová. Obtížný pěvecký part vyžadoval nejen barevnost pěvecké linky, ale i vyrovnanost hlasu při velkých intervalových skocích a niterný výraz vyvěrající z legata a napětí, což interpretce bohužel chybělo.
Druhé srovnání skladatelů sahalo do historie a postavilo vedle sebe Bohuslava Martinů a jeho studentku a inspiraci Vítězslavu Kaprálovou. Její písňový cyklus Vteřiny op. 18 pro zpěv a klavír na objednávku festivalu aranžovala Lenka Nota pro cimbál, flétnu a violoncello. Osm písní, velmi niterných a intimních, zpívala sopranistka Zuzana Čurmová. Vlastně jen sedm písní. Zazněly písně č. 1 Bílým šátkem mává, kdo se loučí, to je disonantní smutek přecházející do nostalgie, č. 2 Rodný kraj je kantabilní, č. 3 Píseň milostná je lehce žertovná, č. 4 Velikonoce je nad očekávání dramatická, píseň č. 5 Posmrtná variace z neznámých důvodů chyběla. Č. 6 Léta mlčí, léta jdou obsahuje sólové violoncello, č. 7 Můj milý člověče je vánoční koledou a č. 8 Novoroční je radostná, prosazuje se v ní flétna a pevné violoncello. Ve všech písních byl barevným a jemným vůdčím prvkem cimbál, lehkou melodiku obstarávala flétna Barbory Šubrové a pevnou základnu dávalo zvuku bezpečné violoncello Jana Zlámala. Škoda, že se zpěvačka nedokázala sjednotit s nástroji a písně zpívala s nejasnou intonací a tvrdým forte, zcela chyběla piána a hlavně výraz.
Jako poslední zazněl Smyčcový kvartet č. 5 H 268 Bohuslava Martinů, který skladatel věnoval právě Vítězslavě Kaprálové. Graffovo kvarteto do jeho přednesu dalo touhu, napětí, vášeň i nostalgii, která dokázala přiblížit emoční vztah autora k mladičké studentce. 1. Allegro ma non troppo přináší sólové housle svítící v pianu a dialog houslí a violy, pod kterým v ostinatu běží neúprosný čas. 2. Adagio je odrazem touhy v sólových houslích, která narůstá do naléhavosti a v závěru do disonancí. 3. Allegro vivo přináší konflikt, disonanci ve vztahu a růst napětí, ústící v accelerandu do forte. 4. Lento – Allegro – Moderato zahajuje napětí v houslovém sólu a odpovídá violoncello, vše se ztiší ve smutném diminuendu, po kterém vytryskne opět vášnivost, ale viola přinese lítost a po ní už jen energický závěr. Skladba je emočně velmi čitelná a umělci do ní dali expresivní výraz. Mladí hudebníci tak ukončili večer, který se nesl myšlenkou vztahu pedagoga a studenta mezi sebou i vztahem k rodnému Brnu.
Brněnská zrcadla/Nový svět Moravského podzimu
Blahoslavův dům, 13. října 2021, 21:30 hodin
Program:
František Gregor Emmert: Smyčcový kvartet č. 5
Vítězslava Kaprálová (aranž Lenka Nota): Vteřiny op. 18
Lenka Nota: Ich bin die Zeit
Bohuslav Martinů: Smyčcový kvartet č. 5 H 268
Účinkující:
Zuzana Čurmová – soprán
Michaela Bartošová – viola
Jan Zlámal – violoncello
Johana K. Kratochvílová – cimbál
Barbora Šubrová – flétna
Graffovo kvarteto
