Nultý bod (4): Polská taneční tvorba

Lehce mediálně opomíjenou zajímavostí mezinárodního divadelního a tanečního festivalu Nultý bod byl bezesporu prostor, který dramaturgie poskytla současné polské taneční tvorbě, a to v rámci projektu Choreographic Territories 2019, který s podtitulem „nové cesty pro avant-gardu“ sdružuje kromě Polska a České republiky i další státy jako Bulharsko, Moldávii, Německo, Rumunsko či Slovensko. V České republice jsou partnery projektu právě Nultý bod a Studio Alta. V rámci programu festivalu byly prezentovány dva tituly více či méně oscilující mezi performance a instalací.
Make Yourself – Nultý bod 2019 (foto Kateřina Barvířová)

První z nich Make Yourself vytvořila v roce 2016 pro sebe a svých pět dalších kolegů – výrazných polských tanečníků a performerů (Agnieszka Kryst, Ramona Nagabczyńska, Robert Wasiewicz, Pawel Sakowicz, Katarzyna Sikora) choreografka Marta Ziółek. Make Yourself je jakousi personifikační utopistickou vizí společenského vědomí současnosti. Performeři v ní jsou lehce bizardní vintage partičkou, svým vzhledem i chováním evokující atmosféru 90. let 20. století. Primárně ovšem nejde o vztahy mezi nimi, ale o každého z nich samostatně. A to od začátku, kdy se performeři individuálně pohybují mezi diváky ve foyer, až do konce, kdy každý z nich sám odchází postupně z jeviště. Charakteristiky jednotlivých postav jsou propojeny s jejich jmény (High Speed, Coco, Lordi, Glow, Beauty, Angels Dust). Určující je jak kostým, tak vybraný pohybový slovník stavící mimo jiné i na disku, jógových pózách či třeba variacích klasického baletu. Podstatnou součástí je i verbální projev, kterým postavy samy sebe představují, většinou jsou spojeny i s charakteristickým hudebním doprovodem. V něm se kombinují různé žánry elektronické a populární hudby. Lze vnímat lehký důraz na dancehall, konkrétně i díky skladbám Major Lazer, kteří se zdají býti choreografkou oblíbení. Nicméně jako autor hudby je v programu uveden Lutto Lento. Nemělo by zapomenout ani na živý zpěv Marie Magdaleny Kozłowske, která, byť byla přítomna na jevišti, konkrétní jméno a roli vlastně neměla.

Originalita této inscenace netkví ani tak v jejím konceptu, který se strukturálně nijak nevymyká podobným kusům pracujícím se společenskou kritikou (podle šablony: představit se, projevit se, předat štafetu dalšímu), ale především v důrazu na výtvarnou stránku věci, jež při pražském uvedení v prostoru Divadla X10, dobře vynikla. Zvláště pak kostýmové zpracování, jehož autorkou je taktéž Marta Ziółek. Díky tomu všemu vyznívá dílo zábavně a z jeho cíleně zdůrazňované povrchnosti se stává skutečná hloubka.

Druhou polskou performační záležitostí uvedenou na festivalu Nultý bod bylo zcela nové dílo premiérované v dubnu 2019 v Hellerau v Drážďanech s názvem Second Nature. Taktéž někde mezi instalací a performancí se pohybovala tanečnice Katarzyna Wolińska v zacykleném expresionistickém tanci na čtvercovém prostoru z navezené hlíny uprostřed Kampusu v Hybernské, kde své důležité místo mělo několik přesazených rostlin. Ekologické krize se i pro taneční svět stává důležitým tématem (týkala se jí letošní letní výzva mladým tanečníkům od C.I.D.). Zde bylo téma zkombinováno s náhledem na životní příběh Poly Nireńské, polské tanečnice a choreografky, jež kvůli svému židovskému původu neunikla hrůzám holocaustu a ani ve svém pozdějším životě se neubránila vzpomínkám na něj. „Jsme generace, která se narodila několik desítek let po holokaustu, a proto si nemůžeme dovolit pasovat se do role účastníka této historické události, životního příběhu Poly Nireńské. Jen těžko bychom uměli vyjádřit tu hrůzu a předstírat, že jsme jí pochopili. Nicméně doufáme, že konfrontací příběhů jednotlivců i těch společně sdílených se můžeme z těchto událostí poučit,“ píší k tématu autorky Agata Siniarska a Karolina Grzywnowicz.

Historie polského avantgardního tance je pro mladé polské taneční tvůrce oficiálně už nějakou dobu vyhlášena jako inspirace k choreografické tvorbě. Ačkoliv kombinace s námětem týkajícím se klimatických změn působí až předimenzovaně, polské propojování taneční vědy a taneční praxe by mohlo být zcela jistě i pro českou taneční scénu zásadní inspirací.

Second Nature – Katarzyna Wolińska, Nultý bod 2019 (foto Kateřina Barvířová)

Make Yourself
Koncept, choreografie: Marta Ziółek
Tvorba a interpretace: Agnieszka Kryst// Beauty, Ramona Nagabczyńska// Coco, Robert Wasiewicz// Glow, Paweł Sakowicz// High Speed, Katarzyna Sikora// Lordi, Marta Ziółek// Angel Dust
Zpěv: Maria Magdalena Kozłowska
Dramaturgie: Anka Herbut [IP]
Hudba: Lubomir Grzelak [Lutto Lento]
Scéna, vizualizace: Dominika Olszowy
Foto: Witek Orski, Dawid Grzelak
Video a grafický design: Krzysztof Bagiński
Kostýmy: Marta Ziółek
Produkce: Komuna// Warszawa, producation assistant: Zuzanna Prusińska

Na festivalu Nultý bod uvedeno 18. 7. 2019.

Second Nature
Koncept: Agata Siniarska, Karolina Grzywnowicz
Instalace: Karolina Grzywnowicz
Choreografie: Agata Siniarska, Katarzyna Wolińska, inspirované choreografií Poly Nireńské (Holocaust Tetralogy), Isadora Duncan (Bacchanal), a Marcuse Coatese (Extinct Animals)
Dramaturgický poradce: Mateusz Szymanówka
Konzultace: Aleksandra Jach, Aleksandra Janus, Franziska Dieterich, Jacek Małczyński, Magdalena Zamorska, Michał Guzik, Weronika Kostyrko
Produkce: Artists Association Four Dimensions Are Not Enough for Us, Agata Siniarska, Karolina Grzywnowicz
Koprodukce: Hellerau European Centre for the Arts

Projekty vznikly v rámci výzvy “Choreographic Territories – new paths of the avant-garde” vyhlášené ve spolupráci Adam Mickiewicz Institute, Institute of Music and Dance, Hellerau European Centre for the Arts, East European Performing Arts Platform, Art Stations Foundation by Grażyna Kulczyk a Lublin Dance Theatre. Instalace pro Second Nature vznikla ve spolupráci s Institutem Pilecki.

Na festivalu Nultý bod uvedeno 20. 7. 2019.

Mohlo by vás zajímat