Nultý bod (4): Polská taneční tvorba

Lehce mediálně opomíjenou zajímavostí mezinárodního divadelního a tanečního festivalu Nultý bod byl bezesporu prostor, který dramaturgie poskytla současné polské taneční tvorbě, a to v rámci projektu Choreographic Territories 2019, který s podtitulem „nové cesty pro avant-gardu“ sdružuje kromě Polska a České republiky i další státy jako Bulharsko, Moldávii, Německo, Rumunsko či Slovensko. V České republice jsou partnery projektu právě Nultý bod a Studio Alta. V rámci programu festivalu byly prezentovány dva tituly více či méně oscilující mezi performance a instalací.
Make Yourself – Nultý bod 2019 (foto Kateřina Barvířová)

První z nich Make Yourself vytvořila v roce 2016 pro sebe a svých pět dalších kolegů – výrazných polských tanečníků a performerů (Agnieszka Kryst, Ramona Nagabczyńska, Robert Wasiewicz, Pawel Sakowicz, Katarzyna Sikora) choreografka Marta Ziółek. Make Yourself je jakousi personifikační utopistickou vizí společenského vědomí současnosti. Performeři v ní jsou lehce bizardní vintage partičkou, svým vzhledem i chováním evokující atmosféru 90. let 20. století. Primárně ovšem nejde o vztahy mezi nimi, ale o každého z nich samostatně. A to od začátku, kdy se performeři individuálně pohybují mezi diváky ve foyer, až do konce, kdy každý z nich sám odchází postupně z jeviště. Charakteristiky jednotlivých postav jsou propojeny s jejich jmény (High Speed, Coco, Lordi, Glow, Beauty, Angels Dust). Určující je jak kostým, tak vybraný pohybový slovník stavící mimo jiné i na disku, jógových pózách či třeba variacích klasického baletu. Podstatnou součástí je i verbální projev, kterým postavy samy sebe představují, většinou jsou spojeny i s charakteristickým hudebním doprovodem. V něm se kombinují různé žánry elektronické a populární hudby. Lze vnímat lehký důraz na dancehall, konkrétně i díky skladbám Major Lazer, kteří se zdají býti choreografkou oblíbení. Nicméně jako autor hudby je v programu uveden Lutto Lento. Nemělo by zapomenout ani na živý zpěv Marie Magdaleny Kozłowske, která, byť byla přítomna na jevišti, konkrétní jméno a roli vlastně neměla.

Originalita této inscenace netkví ani tak v jejím konceptu, který se strukturálně nijak nevymyká podobným kusům pracujícím se společenskou kritikou (podle šablony: představit se, projevit se, předat štafetu dalšímu), ale především v důrazu na výtvarnou stránku věci, jež při pražském uvedení v prostoru Divadla X10, dobře vynikla. Zvláště pak kostýmové zpracování, jehož autorkou je taktéž Marta Ziółek. Díky tomu všemu vyznívá dílo zábavně a z jeho cíleně zdůrazňované povrchnosti se stává skutečná hloubka.

Druhou polskou performační záležitostí uvedenou na festivalu Nultý bod bylo zcela nové dílo premiérované v dubnu 2019 v Hellerau v Drážďanech s názvem Second Nature. Taktéž někde mezi instalací a performancí se pohybovala tanečnice Katarzyna Wolińska v zacykleném expresionistickém tanci na čtvercovém prostoru z navezené hlíny uprostřed Kampusu v Hybernské, kde své důležité místo mělo několik přesazených rostlin. Ekologické krize se i pro taneční svět stává důležitým tématem (týkala se jí letošní letní výzva mladým tanečníkům od C.I.D.). Zde bylo téma zkombinováno s náhledem na životní příběh Poly Nireńské, polské tanečnice a choreografky, jež kvůli svému židovskému původu neunikla hrůzám holocaustu a ani ve svém pozdějším životě se neubránila vzpomínkám na něj. „Jsme generace, která se narodila několik desítek let po holokaustu, a proto si nemůžeme dovolit pasovat se do role účastníka této historické události, životního příběhu Poly Nireńské. Jen těžko bychom uměli vyjádřit tu hrůzu a předstírat, že jsme jí pochopili. Nicméně doufáme, že konfrontací příběhů jednotlivců i těch společně sdílených se můžeme z těchto událostí poučit,“ píší k tématu autorky Agata Siniarska a Karolina Grzywnowicz.

Historie polského avantgardního tance je pro mladé polské taneční tvůrce oficiálně už nějakou dobu vyhlášena jako inspirace k choreografické tvorbě. Ačkoliv kombinace s námětem týkajícím se klimatických změn působí až předimenzovaně, polské propojování taneční vědy a taneční praxe by mohlo být zcela jistě i pro českou taneční scénu zásadní inspirací.

Second Nature – Katarzyna Wolińska, Nultý bod 2019 (foto Kateřina Barvířová)

Make Yourself
Koncept, choreografie: Marta Ziółek
Tvorba a interpretace: Agnieszka Kryst// Beauty, Ramona Nagabczyńska// Coco, Robert Wasiewicz// Glow, Paweł Sakowicz// High Speed, Katarzyna Sikora// Lordi, Marta Ziółek// Angel Dust
Zpěv: Maria Magdalena Kozłowska
Dramaturgie: Anka Herbut [IP]
Hudba: Lubomir Grzelak [Lutto Lento]
Scéna, vizualizace: Dominika Olszowy
Foto: Witek Orski, Dawid Grzelak
Video a grafický design: Krzysztof Bagiński
Kostýmy: Marta Ziółek
Produkce: Komuna// Warszawa, producation assistant: Zuzanna Prusińska

Na festivalu Nultý bod uvedeno 18. 7. 2019.

Second Nature
Koncept: Agata Siniarska, Karolina Grzywnowicz
Instalace: Karolina Grzywnowicz
Choreografie: Agata Siniarska, Katarzyna Wolińska, inspirované choreografií Poly Nireńské (Holocaust Tetralogy), Isadora Duncan (Bacchanal), a Marcuse Coatese (Extinct Animals)
Dramaturgický poradce: Mateusz Szymanówka
Konzultace: Aleksandra Jach, Aleksandra Janus, Franziska Dieterich, Jacek Małczyński, Magdalena Zamorska, Michał Guzik, Weronika Kostyrko
Produkce: Artists Association Four Dimensions Are Not Enough for Us, Agata Siniarska, Karolina Grzywnowicz
Koprodukce: Hellerau European Centre for the Arts

Projekty vznikly v rámci výzvy “Choreographic Territories – new paths of the avant-garde” vyhlášené ve spolupráci Adam Mickiewicz Institute, Institute of Music and Dance, Hellerau European Centre for the Arts, East European Performing Arts Platform, Art Stations Foundation by Grażyna Kulczyk a Lublin Dance Theatre. Instalace pro Second Nature vznikla ve spolupráci s Institutem Pilecki.

Na festivalu Nultý bod uvedeno 20. 7. 2019.

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na