„…o nic absurdnější než Trubadúr“

  1. 1
  2. 2

Ke všem těmto mistrovským dílům je však 10. května 1894 v Grossherzogliches Hoftheater ve Výmaru ještě daleko. Právě toho dne zazněl Guntram za autorova řízení poprvé; v titulní roli vystoupil tenorista Heinrich Zeller, laskavou a krásnou Freihildou se stala sopranistka Pauline de Ahna.Té se později dostalo štěstí být Straussovou manželkou a zároveň jednou z nejděsivějších postav v galerii partnerek slavných hudebních skladatelů. To už je ale trochu jiný příběh; smutným faktem zůstává, že Guntram měl onoho májového večera ve Výmaru premiéru i derniéru zároveň.Autorův věhlas však způsobil, že navzdory prvotnímu neúspěchu měla o jeho operní novinku zájem i jiná divadla. Už 16. listopadu 1895 tak Guntram zazněl v Mnichově, a za nějaký čas dokonce i v Praze. Podnikavý ředitel Nového německého divadla Angelo Neumann si jevištní opus populárního skladatele nemínil nechat ujít a nasadil ho jako první novinku sezony 1901-1902. Dílo sice nastudoval dirigent Leo Blech, ale 9. října 1901 ho na slavnostní premiéře neřídil nikdo jiný než sám Richard Strauss. Ani ve světle jeho dalších hostování na téže scéně (později zde dirigoval i Salome, Elektru a Růžového kavalíra) bychom tedy neměli zapomenout, že první Straussovou operou, provedenou na našem území, byl právě Guntram.

Bez zajímavosti jistě není ani skutečnost, že předehry k jedotlivým dějstvím Guntrama si velmi oblíbil Gustav Mahler. Přestože některé pasáže opery použil později Strauss ve své symfonické básní Život hrdiny, Mahler zůstával věrný originálu. S velkým úspěchem uvedl předehru k prvnímu dějství v roce 1895 v Hamburku, tutéž skladbu a předehru ke druhému dějství pak roku 1899 i ve Vídni. Obě guntramovské předehry zařadil Mahler také na program jednoho ze svých posledních koncertů s Newyorskou filharmonií v roce 1910. Téhož roku se shodou okolností konalo i na dlouhou dobu poslední scénické provedení opery: stalo se tak ve Frankfurtu pod taktovkou Ludwiga Rottenberga.

Jak už bylo naznačeno výše, přání klidného spočinutí na Guntramově náhrobku porušil sám autor epitafu, a to za bezmála půlstoletí po minnesängrově symbolickém pochování. V roce 1940 byl Richard Strauss po dlouhé a plodné kariéře v očích svých současníků už v podstatě živoucím anachronismem. Přesto (a navzdory jeho nikoliv banálním roztržkám s oficiální mocí) mu Hitlerova Třetí říše prokazovala pocty hodné skutečného klasika. Dostalo se tedy i na znovuuvedení mistrovy první opery. Šest a sedmdesátiletý Strauss, snad s nostalgickou vzpomínkou na mládí, se k partituře opět vrátil, poněkud ji zkrátil a učinil i opravy v instrumentaci. V této verzi se pak Guntram hrál opět ve Výmaru 29. října 1940 za řízení Paula Sixta a o dva roky později i v Berlíně pod taktovkou Roberta Hegera.Dnes je Guntram považován více méně za kuriozitu, a odpovídá tomu i poměrně skromné množství nahrávek. V roce 1981 natočil operu s BBC Symphony Orchestra dirigent John Pritchard a do hlavních rolí obsadil Williama Lewise, Carole Farley, Patricka Wheatleye a Johna Tomlinsona. Roku 1998 vznikla na základě inscenace na festivalu v Erlu digitální nahrávka Gustava Kuhna a Orchestra Filharmonica Michigana. Ústřední postavy zda zpívají Alan Woodrow, Elisabeth Wachutka, Andrea Martin a Hans-Peter Scheidegger.Nejsnáze dostupným a cenově velmi příznivým je pro české zájemce komplet s verzí z roku 1940, který na základě předchozího koncertního provedení v New Yorku pořídila v roce 1984 dirigentka Eve Queler s Reinerem Goldbergem, Ilonou Tokody a dalšími maďarskými pěvci a Maďarským státním orchestrem.V letošním jubilejním straussovském roce bylo jen otázkou času a místa, kdy a kde dojde k opětovnému Guntramově návratu. Tuzemští zájemci o toto dílo mohou mít radost ze skutečnosti, že se tak stane velmi brzy a velmi blízko. Koncertní uvedení premiérové verze opery z roku 1894 totiž chystá Semperova opera v Drážďanech na 23. a 28. února a na 2. března. Hudební nastudování má na starosti renomovaný izraelský dirigent Omer Meir Wellber a v hlavních rolích se představí řada vynikajících pěvců. Titulního hrdinu ztvární holandský tenorista Frank van Aken, který na sebe v Drážďanech nedávno velmi důrazně upozornil v rolích Tristana a Aegista v Elektře, Freihildou bude jedna z hlavních sopránových opor divadla, američanka Marjorie Owens. V dalších důležitých úlohách vystoupí Simon Neal, Markus Butter a Georg Zeppenfeld, epizodní roli Starého muže bude zpívat známý francouzský tenorista Gilles Ragon, v několika menších vstupech se můžeme těšit i na stále lepšího slovenského basbarytonisty Pavola Kubána.

Opera Plus chystá z premiérového představení recenzi, která dá snad alespoň částečnou odpověď na otázku, zda byl minnesängr Guntram skutečně „zabit symfonickým orchestrem svého vlastního otce“, anebo stále ještě existují důvody, aby se měl i do budoucna čile k životu.

Richard Strauss:
Guntram
(koncertní provedení)
Hudební nastudování, dirigent: Omer Meir Wellber
Sbormistr: Pablo Assante
Herren des Sächsischen Staatsopernchores
Premiéra 23. února 2014 Semperoper Drážďany

Der alte Herzog – Georg Zeppenfeld
Freihild – Marjorie Owens
Herzog Robert – Markus Butter
Guntram – Frank van Aken
Friedhold – Simon Neal
Des Herzogs Narr – Aaron Pegram
Eine alte Frau – Christa Mayer
Ein alter Mann – Gilles Ragon
Ein jüngerer Mann – Tomislav Lucic
Erster Vasall – Evan Hughes
Zweiter Vasall – Tilmann Rönnebeck
Dritter Vasall – Peter Lobert
Ein zweiter jüngerer Mann – Pavol Kubán
Ein Bote – Pavol Kubán

www.semperoper.de

Foto archiv

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat