O varhanách ve Dvoře Králové

  1. 1
  2. 2
Opera Plus přináší odbornou kritickou polemiku vynikajícího českého varhaníka prof. Jaroslava Tůmy o nedávných událostech na kůru sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové.
Dvůr Králové – kostel sv. Jana Křtitele – prospekt (foto: Jaroslav Tůma)

Je těžké najít vhodnou a co nejstručnější formu vyprávění o varhanách ve Dvoře Králové. Jedná se o dost složitou a bohužel i hodně nešťastnou historii. Přesto není nic ztraceno…O varhany, které chátrají, je třeba čas od času se postarat. Vlastníkem varhan je zpravidla farnost, u nás ve většině případů římskokatolická. Rozhodující slovo mívá pan farář. Nebo pan varhaník. Často se stará i obec a její samospráva. Leckde totiž vzali navzdory mediálním kampaním na vědomí, že restituce byly vyústěním předchozího bezpráví a že katolická církev má kromě příjmů i obrovské výdaje a není bohatá dost, aby zvládla všechno a hned jen sama.

Reklama

Varhany v kostele sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové postavila firma Rieger v letech 1933 až 34 do barokní skříně Františka Pavla Horáka z roku 1776. Dispozici prý navrhl Bedřich Antonín Wiedermann. Doklad ale nemáme. V první polovině 20. století se všude varhany vyráběly především továrním způsobem. Přesto si v našem i v řadě jiných případů často zachovávaly vysokou uměleckou úroveň. O takové se později po druhé světové válce nikomu už ani nesnilo. Z toho důvodu byly ony královédvorské v roce 1970 zapsány jako movitá kulturní památka v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.

Dvůr Králové detail píšťal po opravě provizorními přelepy (foto jaroslav Tůma)

Jejich stav se ale už dlouho zhoršuje. Farnost proto obdržela v roce 2005 od královéhradeckého diecézního organologa pana Václava Uhlíře návrh na obnovu nástroje. Po pěti letech váhání jej předložila ke schválení také úředníkům památkové péče. Návrh byl promptně odsouhlasen také organologem Národního památkového ústavu panem PhDr. Petrem Koukalem, Ph.D. Poté se opět dlouho nic nedělo, čemuž se nelze divit, vždyť velkou překážkou realizace díla bývá nedostatek peněz. Proto v roce 2015 organolog Petr Koukal připustil možnost údržby bez nutnosti restaurování. Na dobré časy se blýskalo koncem téhož roku, kdy varhanář pan Boris Mettler vypracoval návrh na kvalitní opravu varhan. K realizaci jeho návrhu ale nedošlo.

Po mnoha dalších peripetiích se farnost letos naopak rozhodla svěřit poměrně rozsáhlé práce panu varhanáři Vítu Mišoňovi, který zřejmě nabídl výhodné finanční podmínky. Spolupracoval s ním také místní amatérský varhaník pan Vojtěch Jonáš. Jenže ouha. Standardně mají zaručit kvalifikovanost příslušné obnovy památkově chráněných varhan varhanáři, kteří získali licenci ministerstva kultury pro restaurování varhan. Ta je udělována na základě dříve provedených prací a vypracovaných restaurátorských zpráv. Doličnou licenci ovšem pan Mišoň ani pan Jonáš nevlastní. Jediné, co může varhanář bez licence učinit, je běžná údržba a drobná oprava nástroje. V žádném případě není oprávněn pouštět se do větších zásahů. Rozdíly mezi oběma činnostmi jsou přesně popsány v příslušných a ministerstvem kultury schválených metodikách.

Dvůr Králové neopravené píšťaly po opravě (foto Jaroslav Tůma)

Významu a vysokých uměleckých kvalit královédvorských varhan si je dobře vědom tamější rodák, dřívější regenschori kostela sv. Jana Křtitele a sbormistr Královédvorského chrámového sboru pan MgA. Vít Havlíček, Ph.D. Usiloval už dlouho o rozumný přístup vlastníka k vzácnému nástroji, bohužel však zůstal nevyslyšen. Na kostelním kůru se letos začátkem června stal svědkem procesu prováděného panem Mišoněm a jeho spolupracovníkem, jaký se mu jevil velmi neodborným a varhany až devastujícím. Zbývala jediná možnost, kterak zkázu zastavit, totiž požádat o přezkoumání situace příslušný odbor Městského úřadu ve Dvoře Králové. Pan Havlíček tak učinil, čímž sobě i svému chrámovému sboru přivodil okamžitý vyhazov z kůru kostela podepsaný panem farářem na základně jednohlasného doporučení farní rady. Z něj stojí za zmínku např. tyto věty: „Zejména Váš poslední počin, kdy jste podal stížnost na NPÚ ohledně údržby našich varhan, považujeme za lživé podání, které má poškodit jméno naší farnosti.“ A dále se pan Havlíček dočetl: „…doporučujeme, aby jste (sic!) z názvu Královédvorského chrámového sboru vypustili pojmenování chrámový.“ Jeho počin byl hodnocen některými farníky jako udání!

Vzhledem k tomu, že na úrovni samosprávy nemají orgány památkové ochrany specialisty na ten či onen obor, nastupuje v těchto situacích na scénu vyjádření Národního památkového ústavu. Odborný posudek organologa Petra Koukala po prohlídce aktuálního stavu varhan na kůru královédvorského kostela vyzněl jednoznačně: „Posouzení dosud provedených prací nasvědčuje, že nebyla dodržena legislativa a metodika.“ Následně informoval Odbor školství, kultury a sociálních věcí pana Havlíčka, že: „Na základě vyjádření odborné organizace státní památkové péče vede prvoinstanční orgán přestupkové řízení s vlastníkem výše uvedených varhan.“ Vzápětí byla udělena vlastníkovi varhan pokuta (spíše symbolická), kterou uhradil. Někteří dárci peněz na opravu varhan požádali v této situaci o vrácení finančních prostředků na své účty, čemuž farnost vyhověla.

Reklama
  1. 1
  2. 2

Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na