O víře, naději a lásce s Lípou Musicou

O víře, naději a lásce aneb Královský nástroj tančí je název netradičního projektu, pod který se podepisuje varhaník Jaroslav Tůma a baletka a choreografka Adéla Srncová. Tanečně improvizační večer s varhanní hudbou okoření i letošní nabídku festivalu Lípa Musica, a to způsobem šitým přímo na míru bazilice Všech svatých v České Lípě, jejíž varhany se stanou oním „královským“ nástrojem v pondělí 21. září. „Nástroj varhanáře Fellera v českolipské bazilice je velmi kvalitní, má překrásný zvuk. Stylově míří k hebkému a vláčnému zvukovému ideálu doby romantismu, i když rejstříková dispozice je spíše tradiční, jakoby barokní. Velkým problémem pro varhaníky bývá tamní nedostatečný rozsah pedálu. Vybral jsem hudbu, která dá vyniknout přednostem nástroje a zároveň nebude zapříčiňovat nějaké nepřekonatelné, např. technické obtíže pro moji hru,“ představuje nástroj Jaroslav Tůma.

Díky výběru a možnostem zvoleného nástroje je v podstatě každý z programů dua Tůma–Srncová premiérový. „Snažím se vytvořit vždy jedinečnou dramaturgii výběrem co nejvhodnějších skladeb pro dané varhany,“ říká Jaroslav Tůma a dodává: „Adéla Srncová pak na slyšenou hudbu improvizuje, což znamená překvapení zejména pro odborníky – tanečníky, kteří ani nechtějí věřit, že svůj výstup opravdu nemá do posledního pohybu po choreografické stránce předem připravený.“Spolupráce našeho předního varhaníka s dcerou zakladatele proslulého Černého divadla se zrodila právě v rámci programu tohoto divadelního stánku. Adéla Srncová spolu s Jiřím Tůmou začali u cembala improvizací na Sonátu Bohuslava Martinů. Konkrétním stimulem pro vytvoření celovečerních programů pak umělcům bylo pozvání na festival Mixtur im Bass v Německu. Od té doby umělci vystupovali i na dalších místech v Německu, v Estonsku a samozřejmě i v České republice. „Někdy vystupujeme v sálech, většinou však v kostelích, a to protestantských i katolických. Pokud se někdo někdy v kostele díval zprvu nedůvěřivě na záměr tancovat před oltářem, pak po vystoupeních byly veškeré reakce nadšené. Myslím, že párový tanec by nebyl tak vhodný, sólové vyjádření obsahu hudby je daleko niternější,“ doplňuje Jaroslav Tůma.

Program se zabývá třemi základními atributy křesťanské tradice v moudrostech biblických a antických textů – láskou, vírou a nadějí. „Styčným bodem programů je osa v podobě antických citátů, které mají posluchači ve svých programech. Ty představují klíč k uchopení smyslu našeho konání. Jsou ovšem také pokaždé trochu jinak vybrány a seřazeny,“ představuje Jaroslav Tůma a k tomu, jak program vnímá publikum, dodává: „Jak pravil pan profesor Radovan Lukavský: „Každý si odnese, co unese.“ Na začátku jsem měl trochu strach, že vizuální složka by mohla někdy upozadit vnímání zvuku, ukazuje se však, že opak je pravdou. Obojí se vzájemně nejen dobře doplňuje, ale dokonce umocňuje. Paralelně s Vírou, nadějí a láskou uskutečňujeme i další projekty, např. hudebně-taneční představení podle románu Thomase Manna Vyvolený. V onom případě však spolupracujeme ještě s dalšími čtyřmi muzikanty. Navíc improvizujeme úplně všichni, což je neuvěřitelné dobrodružství. Hlavní význam našeho snažení tkví v představě, že hudbu i tanec je možné pojímat s tou největší fantasií, nikoli vnějškově efektně, nýbrž se snahou o hluboký ponor a s láskou.“

www.lipamusica.cz

Foto Lípa Musica