O životní cestě skladatele a pedagoga s Milanem Báchorkem

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Milan Báchorek je hudebně uměleckou osobností neodmyslitelně spojenou se severomoravským krajem. Nejen, že zde jako sbormistr vedl řadu amatérských sborů, ale byl i organizátorem tamního hudebního života. V letech 1991-2004 zastával také funkci ředitele Janáčkovy konzervatoře v Ostravě, kde byl zároveň pedagogem hudebně teoretických předmětů a skladby. Při našem rozhovoru na dálku mě ale nejvíce zajímala jeho vlastní kompoziční činnost.

Milan Báchorek (zdroj FB)

Nedávno jste vydal komplet tří CD s podle mě naprosto kouzelnými názvy: Pozdní sběr, Archivní a Burčák. Proč právě tyto názvy?

Trochu jste mi svou otázkou nahrála a mám radost, že se vám můj mírně provokativní název CD líbí. Cílem tohoto třídílného kompletu z mé vlastní tvorby bylo zejména shromáždit některé unikátní nahrávky skladeb s interprety, které vznikaly dlouhou dobu na různých místech a za různých koncertních příležitostí. Myšlenka nazvat celý komplet CD Pozdní sběr je pokusem utřídit tvorbu podle osobního hlediska a významu jednotlivých skladeb v mé tvorbě.

Co na těchto CD můžeme najít?

CD nazvané Pozdní sběr si všímá orchestrálních skladeb, které vznikly jako reakce na významné události; například úvodní Fanfáry pro dechovou harmonii mají připomenout slavnostní chvíle otevření nového areálu školních budov Janáčkovy konzervatoře v Ostravě. Motem CD nazvaného Archivní je pak lidský hlas v nejrůznějších podobách. Nalezneme tu například sborové skladby pro ženský sbor, nebo mužský sbor ve spojení s dirigentskou osobností nedávno zemřelého Lubomíra Mátla a již zaniklého Ostravského filharmonického sboru. Třetí výběr v kompletu uváděné pod názvem Burčák představuje tvorbu nejranější, vedoucí kontinuálně až do současnosti. Komorní tvorba tak trochu připomíná nedozrálé a nehotové „víno“.

Mluvíte tu o „nedozrálém a nehotovém vínu. Jak byste (třeba i s pomocí CD, o kterých jste mluvil) charakterizoval svůj skladatelský vývoj od úplně prvních opusů dodnes?

Jednotlivé projekty – jak byly vybrány a seřazeny v trojdílném kompletu CD – už mnohé naznačují.  Výběr bych jen dále charakterizoval rozčleněním podle významu: na školní léta, na umělecké prostředí a pracovní zařazení učitele hudby, na každodenní styk s mladou nastávající uměleckou generací, na osobní kontakty, dále pak to bylo využití nabídek institucí k vytvoření díla, různé formy soutěží a v neposlední řadě zapojení se do organizačních struktur kulturního života regionu, města apod.

Nebylo hned samozřejmé, že budu skladatelem. Nějaký čas jsem v sobě živil touhu věnovat se sólistické dráze klavíristy, ale zdravotní problémy s „tenisovým loktem“ rozhodly jinak. Záliba v improvizaci a parafrázování známých skladeb mě přímo postavila před úkol vytvořit něco sám. V hodinách hudební nauky na frenštátské hudební škole, kde jsem nastoupil jako učitel klavíru jsem pochopil, že než vyučovat suchou teorii o stupnicích, akordech a intervalech, je snadnější dětskou duši zaujmout drobnými skladbičkami, které jsem si pro tuto činnost připravoval. Po krátkém čase vzniklo malé dílko zpěvů a sborů na slova Františka Hrubína pod názvem Modrá.

Povzbuzen prvními úspěchy jsem pokračoval odvážněji ve skladbách instrumentálních, až jsem dospěl ke skladbám pro orchestr, jak je popsáno v bookletu prvního CD Archivní. Důležitou etapu ve skladatelském vývoji sehrálo moje angažmá ve sborové praxi, kterou jsem započal již ve Frenštátě pod Radhoštěm s tamním sborem Radhošť a která mě přivedla ke sborovým kompozicím. Nejprve to bylo v podmínkách amatérského muzicírování, ale díky této etapě se mi později otevřela cesta ke spolupráci s poloprofesionální až profesionální sférou: s Ostravským filharmonickým sborem, Pěveckým sdružením moravských učitelů, s karvinským Dětským pěveckým sborem Permoník a frýdecko-místeckým Ženským sborem Bohuslava Martinů.

Můj skladatelský vývoj bych tedy charakterizoval jako postupný, s důležitým přihlédnutím k okolnostem pro jakou oblast skladby vznikaly a kdo bude jejím prvním interpretem. Podmínku volby interpreta jsem považoval většinou za rozhodující, protože první dojem z provedení bývá často určující k dalšímu provádění a zařazení do běžného koncertního života.

Milan Báchorek (zdroj FB)

Dokázal byste na této své kompoziční cestě označit určitý skladatelský vrchol?

Měl jsem to štěstí, že se tak stalo hned na počátku mé skladatelské kariéry, kdy jsem se jako člen maturitní komise na Ostravské konzervatoři při zkoušce z českého jazyka setkal se silným podnětem pro napsání velké formy; k rozboru totiž byla připravena básnická poéma Karla Šiktance Heinovské noci, zpracovávající tématiku vyhlazení Lidic. Vzpomínám si živě, že jsem nemohl od úžasného textu odtrhnout oči a brzy potom jsem se pod dojmem živé fresky pustil do práce. Při hledání formy hudebního jazyka jsem záhy narazil na dosud nepředpokládané překážky, které mi velké téma kladlo do cesty, a to, že nebudou stačit obvyklé hudební prostředky na téměř scénický půdorys poémy živých obrazů hrůzostrašných událostí.

Měl jsem štěstí i podruhé, protože jsem byl shodou náhod v té době vyslán na studijní pobyt na Váršavskou jeseń, kde jsem na vlastní uši a oči viděl, jak se s moderními výrazovými prostředky takový námět dá zvládnout. K tomu tam byla ještě dostupnost notového i zvukového materiálu, diskusní kluby a rozhovory s autory; to byla ta pravá atmosféra, která mi pomohla najít odrazový můstek k dokončení díla. Svou spokojenost nad hotovým dílem jsem „zatepla“ zajel ukázat autorovi veršů Karlu Šiktancovi, protože můj zásah do výstavby poémy byl značný a potřeboval jsem jeho souhlas s mým výběrem i formou zpracování do podoby Melodramatického obrazu pro sóla, recitátory, mužský a ženský sbor, bicí nástroje a orchestr – Lidice. Pořídil jsem si k tomu tehdy nevídaného pomocníka magnetofon Sonet Duo, s kterým jsme společně předvedli básníkovi Šiktancovi novou skladbu. K mému velikému překvapení nijak neprotestoval a moje pojetí podpořil. S odstupem musím ocenit jeho velkorysost a toleranci k neznámému mladíkovi, který se trochu odvážně až drze snažil zmocnit jeho reprezentativní básnické skladby.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


5 2 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments