Oblíbenec G. F. Händela z Čech: Musica Florea zahraje Františka Václava Habermanna a netradičně oslaví Händelovo výročí

Kdo byl „český Händel“? Musica Florea představí u příležitosti 340. výročí narození Georga Friedricha Händela jeho českého současníka, Františka Václava Habermanna, který si toto přízvisko vysloužil od svých obdivovatelů. Díla obou skladatelů zazní ve společném programu – a posluchači tak poznají, jak blízko k sobě tito umělci měli. K talentovanému Habermannovi choval G. F. Händel velký obdiv. Dokonce využil některé motivy z jeho děl ve vlastních skladbách, což v tehdejší době znamenalo vyjádření vysokého uznání a poctu. Z Habermannova díla zazní Mše ke sv. Janu Nepomuckému a Mše ke sv. Ludmile, doplněné Händelovými skladbami. Koncert s názvem Český Händel se koná v rámci cyklu Musica Florea Bohemia 2025 16. září v barokním sále v prostorách bývalého hospitálu Konventu Milosrdných bratří v Brně. Koncert začíná v 19:00 hodin, vstupenky v prodeji na GoOut.cz. Předtím Musica Florea s händelovským programem vystoupí již 14. září, kdy bude hostem festivalu Klášterní hudební slavnosti v Šumperku.
Musica Florea (foto Radek Matoušek)
Musica Florea (foto Radek Matoušek)

Od narození G. F. Händela uplynulo letos 340 let a Musica Florea toto výročí oslaví netradičně, ale také trochu tradičně – protože nabídne několik jeho méně známých skladeb, přesně v duchu své dramaturgie, v níž vždy pracuje s neznámým nebo opomíjeným hudebním repertoárem. Zazní například Händelovo Concerto grosso op. 6, č. 1 G dur nebo korunovační hymna Zadok the Priest, která se od roku 1727 hraje při každé korunovaci britského panovníka. S orchestrem vystoupí sbor Collegium Floreum a sólisté Veronika Hajičová Vojířová (soprán), Sylva Čmugrová (alt), Čeněk Svoboda (tenor) a Štěpán Pokorný (bas).

Posluchači se mohou těšit na hudbu českého skladatele i jeho slavného současníka a sami ocenit kvality našeho neprávem opomíjeného autora. František Václav Habermann (1706–1783) v mládí pobýval mj. v Itálii, na dvoře toskánského velkovévody ve Florencii, kde se zdokonaloval v umění kompozice. Plně ovládl benátský styl, který se vyznačuje jistou monumentalitou (i ve skladbách pro malé nástrojové či pěvecké obsazení). Hudební zpracování se nicméně u Habermanna řídí spíše tzv. neapolskou školou. „Můžeme jej bez pochyby považovat za mistra všech tehdy dostupných barokních kompozičních technik, a to s přesahem do klasicistního slohu,“ zdůrazňuje umělecký šéf souboru Musica Florea Marek Štryncl. V Habermannových duchovních skladbách nalezneme důmyslné střídání či „mísení“ virtuózního stylu s tradičním polyfonním zpracováním. Není divu, že se Händelovi jeho díla líbila.

Povznášející krásu hudby vtělil Habermann zejména do duchovních skladeb, z nichž vyniká sbírka mší Philomela Pia. Z té pocházejí obě skladby, které na koncertu uslyšíme. „Už víc jak 20 let se na ni chystám, a to nejlépe ve spojení s Georgem Friedrichem Händelem. Sen se nyní stává skutečností, a to díky spolupráci s muzikoložkou Kateřinou Pincovou,“ doplňuje Marek Štryncl. „Již na konci devadesátých let jsem v knihovnách a archivech na hudbu Františka Hambermanna narazil několikrát. A posléze, kdy jsem si v hudebních slovnících o něm něco zjistil, následoval doslova šok! Takřka jen provinční český hudebník byl oblíbeným skladatelem G. F. Händela. Nejen, že si ho vážil – oceňoval právě jeho sbírku mší Philomela Pia – ale dokonce použil motivy např. z Habermannovy svatováclavské mše do oratoria Jefta. Jiné motivy zakomponoval do svého varhanního koncertu,“ přibližuje těsné spojení mezi skladateli.

Musica Florea: Znamenitý klavírista Václav Jan Křtitel Tomášek – Marek Štryncl, 11. ledna 2024, Vysočanská radnice, Praha (zdroj Musica Florea, foto Petr Dyrc)
Marek Štryncl (foto Petr Dyrc)

S Habermannovou hudbou se již Musica Florea interpretačně setkala, konkrétně s Koncertem A dur pro dva lesní rohy a smyčce, který patří k nejtěžším dílům pro přirozené lesní rohy vůbec. V novém koncertu potěší posluchače opět přístupem, který respektuje dobové provádění skladeb, plné barev a emocí. Až do 19. století platila zásada, že cokoliv se opakuje, nesmí zaznít znovu stejným způsobem. Strojové a mechanické hraní „přesně tak, jak je to v notách“ baroko vůbec nezná. Tehdejší skladatelé, kteří zapsali své skladby do partitur, předpokládali, že je interpreti v mnohém přímo při hře dokomponují a dozdobí. Podle tehdejších zažitých zvyklostí šlo nejen o typickou ornamentiku, ale hudba mnoho získala zejména na výrazu: „Zvláště když se jedná o hudbu, ve které dominují slova – formou zpěvu. Neboť každé slovo mělo také emoční význam a náplň, které se pomocí hudebních prostředků zpřítomňují,“ uzavírá Marek Štryncl.

Program

  • F. V. Habermann: Mše ke sv. Janu Nepomuckému
  • G. F. Händel: Anthem 3, My Heart is Inditing
  • G. F. Händel: Concerto grosso op. 6, č. 1 G dur
  • F. V. Habermann: Mše ke sv. Ludmile
  • G. F. Händel: Anthem 1, Zadock the Priest

O+
O+

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 hlasy
Ohodnoťte článek
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře