Obnovená Figarova svatba s Adamem Plachetkou v Salcburku

Z ohlasů v zahraničním tisku

Opera jako televizní seriál s herecky silným obsazením

Nově byla obsazena jen role Zuzanky, kterou při obnovené inscenaci Mozartovy opery Le nozze di Figaro v Salcburku zpívá Anna Prohaska. Což zní slibně! Jenže v režii Svena-Erica Bechtolfa zůstala právě ona spíš nevýraznou postavou.

Tajemstvím dobrého televizního seriálu není napínavý děj, námět, nýbrž mnohovrstevný propletenec vztahů mezi postavami. Scénická výprava salcburského Figara se podobá televiznímu studiu pro natáčení takového seriálu pro televizi. Divák nahlíží jako u domečku pro panenky do různých prostor a poschodí vznešeného domu. A tato opera má přirozeně se svým přebujelým pletivem vztahů dost látky na celou sérii – když s ní vystačí.

Dekorace a kostýmy zasazují operu na začátek dvacátého století – a silně připomínají úspěšný britský televizní seriál Downtown Abbey (Panství Downtown). Nejpozději na začátku třetího jednání je jasné, že je to záměr, když totiž místo Mozarta krátce zazní filmová hudba z tohoto seriálu. A na všeobecném zachichotání a mručení salcburského publika poznáme, že pochopilo.

Režisér Sven-Eric Bechtolf tedy vytváří pro svého Figara prostředí, které nenutí příliš přemýšlet nebo hledat výklad, ale tím víc je co objevovat – protože se neustále něco děje i v místnostech, kde se právě nezpívá. Že se zrak ani sluch neztratí, je zásluhou silného obsazení, výtečného i ve vedlejších rolích.

Pěvecký ansámbl nabízí víc než zvuk
Všichni zpěváci jsou výborní herci a nespoléhají se jen na to, že krásně znějí, i když přirozeně právě tak zpívají. Anett Fritsch je křehká, nikoli však nepřístupná Hraběnka, její árie působí intimně a zároveň suverénně. Figaro Adama Plachetky je občas příliš hulvátský, přehání mimiku, jako by byl komickou postavou – a pak se náhle zaskví proměnlivým hlasem úžasně diferencovaně a předvede množství pocitů milujícího, doufajícího, zklamaného i zoufalého muže.

Luca Pisaroni hraje výtečně podvádějícího i podvedeného Hraběte. Jeho rysy tváře v závěru, od agresivního hněvu k největšímu studu – jako by se celé jeviště najednou dostalo do jiného světla.

Nevýrazná Anna Prohaska jako Zuzanka
Jen Zuzanku toho večera neprocítíme. Kdo je ta žena, co vlastně chce? Anna Prohaska zpívá spolehlivě a – o tom není pochyb – velmi dobře, avšak pokud jde o výraz, zaostává za svými kolegy. Bechtolfův režijní koncept ovšem není postaven na zkoumání charakterů. To je patrné především na Cherubinovi, který – mazaně a škádlivě zahraný Margaritou Gritskovou – se pohybuje po scéně jako marioneta: jako projekční plocha všech.

Kromě hlavních a vedlejších postav v tomto Figarovi významně figuroval ještě jeden, závěrečným potleskem zvlášť odměněný aktér – orchestr. Vídeňští filharmonikové hráli za řízení Dana Ettingera se strhujícím vzletem a chutí, dynamicky a s odvahou. Hudba zdůrazňovala, nikoli jen komentovala emocionální dění na jevišti. Když je Cherubino poslán k armádě, v orchestřišti to zrovna hřmí, když si Figaro za zády Hraběte správně vykládá pantomimu dam, zvuk jen bobtná – a s radostí ze zvukomalby orchestr to všechno pískání, smích a zlost pointuje.

Silný výkon zpěváků i orchestru
Vynikající orchestr, herecký výkon pěvců, ale také rozhodnutí režie nepřekročit hranice komedie, to vše přispělo k tomu, že z tohoto televizního seriálu jistě vzešlo něco lepšího než nějaká sentimentální telenovela, jejíž dramaturgie žije jen z intrik.

(br-klassik.de – 17. srpna 2016 – Kathrin Hasselbeck)

Salzburger Festspiele 2016
Wolfgang Amadeus Mozart:
Le nozze di Figaro
Hudební nastudování a dirigent: Dan Ettinger
Režie: Sven-Eric Bechtolf
Scéna: Alex Eales
Kostýmy: Mark Bouman
Světla: Friedrich Rom
Sbormistr: Ernst Raffelsberger
Dramaturgie: Ronny Dietrich
Wiener Philharmoniker
Konzertvereinigung Wiener Staatsopernchor
Premiéra 28. července 2015 Haus für Mozart Salcburk
Premiéra obnoveného nastudování 16. 8. 2016

Il Conte Almaviva – Luca Pisaroni
La Contessa Almaviva – Anett Fritsch
Susanna – Anna Prohaska
Figaro – Adam Plachetka
Cherubino – Margarita Gritskova
Marcellina – Ann Murray
Don Bartolo – Carlos Chausson
Don Basilio – Paul Schweinester
Don Curzio – Franz Supper
Barbarina – Christina Gansch
Antonio – Erik Anstine

www.salzburgerfestspiele.at

Překlad Vlasta Reittererová