Obrázky z putování… za Verdiho inscenacemi (2)

Mnichov a nový Rigoletto

– adventní Mnichov –  již tradičně krásná výzdoba, trhy, mnoho lidí a můj osobní pocit – pohybují se více v klidu, užívají si atmosféry – opera a okolí… vše vyzdobeno v jednom stylu a samotné OPEŘE vládne právě propagace nové inscenace Rigoletta. Pro ty, kteří znají tu starou „Planetu opic“, je ta nová naprostým kontrastem…. 

– večer – beznadějně vyprodané divadlo, tedy opět  všechna  představení této inscenace 

–  v opeře – vše o Rigolettovi – plakáty, suvenýry, všechny dostupné nahrávky… Na to jsme nicméně v mnichovské opeře zvyklí. 

– scéna a kostýmy…  nazvala bych „béžová“ inscenace…. A pro mne je béžová barva nudná,  takže NUDA! Nebýt skvělých pěveckých výkonů, bylo by představení téměř k nepřečkání.. Měla jsem spíše pocit koncertního provedení, před dvěma tribunami – jedna na pódiu a jedna v hledišti… Režijně určitě několik dobrých nápadů, dobré světlo, ale těšila jsem se na herecky propracovanější inscenaci. – protagonisté – Patricia Petibon, Nadia Krasteva, Joseph Calleja, Franco Vassallo – skvělý cast a samozřejmě oba mužští protagonisté měli obrovský úspěch, předčili ženské protějšky
– Patricia vládne krásným sopránem  a obrovským hereckým talentem, ale měla jsem pocit, že menší divadlo by jí svědčilo více… 
– Nadia – byla jsem z ní trochu rozpačitá… její Maddalena a Giovanna mne neokouzlily 
– Joseph Calleja – je miláčkem mnichovského publika a právem! 
– Franco Vassallo – krásný hlas, ale kostým a herecké zadání mu v této roli úplně neprospělo – chyběl mi rozpor – nešťastný otec kontra zlomyslný skřet! Franco působil ve svém civilním obleku příliš mladě a laskavě ( což on mimochodem je obojí…) – sbor – plná tribuna živých a figurín….. a samozřejmě skvělí… 

– orchestr a dirigent – nemohu posoudit to, co psala kritika, tedy že byl moc hlučný…  Nemohu tedy soudit, zda-li někde překrýval. Seděla jsem na balkoně, vlastně nad orchestřištěm a tam jsem ten pocit neměla… Nicméně mi poskytlo skvělou možnost pozorovat nejen Marca Armiliata, ale i jednotlivé hráče. Marco diriguje operu z paměti a je znát soulad mezi ním, orchestrem, sólisty… Tedy celkově: 
– pěvecky a hudebně skvělé 
– herecky nuda, ale pro protagonisty velmi náročná inscenace…
I váš text rádi v této rubrice uveřejníme. Naše adresa: [email protected]z 

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Hodnocení

Vaše hodnocení - Verdi: Rigoletto (Bayerische Staatsoper Mnichov 2012)

[yasr_visitor_votes postid="36005" size="small"]

Mohlo by vás zajímat