„Takového posluchače chci absolutně uchvátit, aby pochopil, stejně jako kdysi já, jak fantastická je tahle hodnotná hudba, a nechtěl se bez ní už nikdy obejít. Když se podaří tyhle dva nadchnout a uspokojit, tak všechno ostatní důležité už přijde samo,“ řekl Jakub Hrůša.
Devětatřicetiletý Jakub Hrůša žije s rodinou v Londýně, kde chodí jeho děti do školy, a pendluje mezi ním a Bamberkem. V současné době je v České republice a vzhledem k pandemické situaci a zákazu letů do Velké Británie zatím neví, kdy se bude moci vrátit. Štědrý den stráví tradičně v rodném Brně. „Málo se dostanu k nám. Těším se moc na setkání s blízkými. Bude to jedna z mála příležitostí si popovídat a sdělit dojmy z uplynulého roku,“ uvedl Hrůša.
Také v Bamberku, kde Hrůša v roce 2018 o dalších pět let prodloužil své působení ve funkci šéfdirigenta Bamberských symfoniků, je kvůli lockdownu aktivita orchestru pozastavena. Neuskuteční se plánovaný silvestrovský koncert, ale bavorská televize nabídne záznam koncertu Bamberských symfoniků na londýnském festivalu Proms, kde letos provedli Smetanovu Mou vlast.
„Na tenhle koncert moc rád vzpomínám. Loni jsme s Bamberskými symfoniky zahajovali Pražské jaro a pak jsme s Mou vlastí měli velkou šňůru koncertů, zakončenou koncertem na Proms a nahráváním na vinylové desky metodou ‚direct to disc‘. To znamená, že výsledek byl ryt rovnou do masteru desky tak, jak jsme ho v ten okamžik hráli. Přísně analogově na několik mikrofonů a bez jediné opravy. Takové nahrávání provází velký adrenalin, všechny live nahrávky nahrávané jiným způsobem blednou ve srovnání s tímto. Tady je vše dokonale pravdivé,“ vysvětlil Hrůša.
Tuto nahrávku šéfredaktoři světových hudebních časopisů a zástupci mezinárodních kulturních institucí ocenili nominací na cenu International Classical Music Awards (ICMA). Zároveň nominovali i nahrávku symfonie Asrael Josefa Suka, kterou Hrůša natočil se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu. Vítězové budou oznámeni 20. ledna příštího roku. Jméno českého dirigenta se objevilo i u cen Grammy, kde získal nominaci v kategorii nejlepší sólo v klasické hudbě s nahrávkou ve spolupráci s houslistou Augustinem Hadelichem s názvem Bohemian Tales. Vítězové Grammy budou vyhlášeni 31. ledna.
„Měl jsem letos kvůli opatřením proti koronaviru méně koncertů než obvykle. Ta ocenění beru jako takovou sklizeň plodů za práci předtím. Vyměnil bych je okamžitě za to, mít možnost zase živě koncertovat pro lidi, ale v téhle nešťastné době mě ty tři nominované nahrávky samozřejmě potěšily,“ podotkl Hrůša.
V souvislosti s nominací na Grammy v New York Times Hrůšu označili za dirigenta s tryskově rychlým kariérním vzestupem. „Jsem za to, jaká je moje životní dráha, šťastný. Jsou lidé, kteří v nejranějším věku až nadpřirozeně zazáří, a nezávidím jim pak to úsilí, které musí vynaložit, aby nespadli v kvalitě dolů. Mně více než o jeden nebo druhý zářivý moment vždy šlo o trvalý zájem a ocenění. Žiju naplno každý moment na pódiu, ale snažím se, aby moje umělecká výpověď měla hlavně dlouhodobý smysl,“ konstatoval Hrůša.
Příkladem dlouhodobé spolupráce je Hrůšovo působení u České filharmonie, kterou poprvé dirigoval v třiadvaceti letech. „Koncerty s nimi mají úžasnou atmosféru a kvalitu, vždy se na ně nesmírně těším,“ sdělil Hrůša. „V Česku mám pocit domova, ale cítím při koncertech taky největší zodpovědnost. Tahle země mě vytvořila, tady mám teprve pocit, že sloužím lidem, kterým nejvíc vděčím za to, čím jsem. Nikdy jsem kvůli zahraničním závazkům z Česka nezmizel,“ dodal.
Hrůša je pravidelným hostem nejvýznamnějších orchestrů světa. Loni nejprodávanější světový časopis se zaměřením na klasickou hudbu BBC Music Magazine ocenil album klavírních koncertů Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů v interpretaci klavíristy Ivo Kahánka a Bamberských symfoniků s jejich šéfdirigentem Hrůšou jako nahrávku měsíce (Recording of the Month).
