Oněgin v Národním divadle: Obnovená premiéra slavného baletu

Balet Národního divadla vrací do svého repertoáru skutečný klenot mezi výpravnými, dramatickými tituly, balet Oněgin. Ten bezesporu patří k vrcholným dílům Johna Cranka, špičky ve světové choreografii, který v něm rozvinul k dokonalosti své výjimečné umění vyprávět příběhy tancem. Balet ND navíc touto premiérou navázal na započatou linii uvádění Crankových děl (Zkrocení zlé ženy, Labutí jezero). Inscenace, která bude uvedena na jevišti Národního divadla, vyžaduje expresivní herecké výkony, brilantní taneční techniku a velmi hluboký smysl pro široké emoční vyjádření jednotlivých postav.
Balet ND – Oněgin, zkouška baletu (Alina Nanu a Patrik Holeček, foto Martin Divíšek)

I čekám tě. Přijď, vytoužený.
Buď lásku najevo mi dej,
či těžké sny mé zpřetrhej,
ať stihne mě trest zasloužený!

Veršovaný román Evžen Oněgin ruského romantika Alexandra Sergejeviče Puškina patří mezi nejznámější a nejoblíbenější tituly světové literatury. Příběh petrohradského samolibého hejska a vesnické dívky Taťány s jejich míjejícími se milostnými peripetiemi si získal nejen čtenáře, ale i tvůrce napříč uměleckými obory. Poprvé se Puškinovi hrdinové na jeviště dostali díky Petru Iljiči Čajkovskému, jehož stejnojmenná opera byla uvedena v roce 1879 (v pražském Národním divadle měla premiéru o deset let později v roce 1888 a dirigoval ji sám Čajkovskij).

John Cranko, jenž se s Evženem Oněginem setkal při choreografické práci na Čajkovského opeře v roce 1952, vytvořil svou verzi baletu poprvé v roce 1965 pro Stuttgartský balet, v hlavní roli s Marcií Haydée (Taťána) a Rayem Barrou (Oněgin). Definitivní podobu, kterou můžete nyní spatřit i na jevišti Národního divadla, balet získal o dva roky později. Čeští diváci mohli tuto inscenaci poprvé vidět v roce 1982, kdy Stuttgartský balet hostoval v tehdejším Smetanově divadle (dnešní Státní opera).

Balet ND – Oněgin, zkouška baletu (Alina Nanu a Patrik Holeček, foto Serghei Gherciu)

Na repertoáru Baletu ND byl titul v letech 2005–2012, v hlavních rolích se vystřídala nejzvučnější jména tehdejšího souboru – například Tereza Podařilová (Cena Thálie 2005 za roli Taťány) a Jiří Kodym (Cena Thálie 2005 za roli Oněgina). Není bez zajímavosti, že oba nyní působí v Baletu ND jako baletní mistři a na nastudování baletu se podílejí.

Inscenace svým výtvarným pojetím plně navozuje atmosféru Puškinova románu, romantický punc umocňuje také krásná kostýmní výprava Elisabeth Dalton. Na výsledné úspěšné podobě titulu má kromě Johna Cranka nemalý podíl i Kurt-Heinz Stolze, autor hudebního pojetí díla. Využil totiž většinou neznámé skladby Čajkovského a vytvořil zcela novou baletní hudbu, aniž by použil jediný takt z Čajkovského opery. Při vytváření hudby pro tento balet John Cranko a Kurt-Heinz Stolze pracovali převážně s Čajkovského klavírními skladbami a jeho symfonickou fantazií Francesca da Rimini. A výsledek je vskutku vynikající. Hudebnímu nastudování díla se věnuje dirigent Václav Zahradník, hraje Orchestr Národního divadla.

Balet ND – Oněgin, zkouška baletu (Jane Burne a Miho Ogimoto, foto Martin Divíšek)

Balet Oněgin je považován za klenot světového baletního dědictví a objevuje se nepřetržitě na repertoáru významných světových divadel. Obnovená premiéra se uskuteční v Národním divadle 20. února 2020. Nastudování spolu s baletními mistry provedli Jane Bourne a Filip Barankiewicz za umělecké supervize šéfa stuttgartského baletu Reida Andersona. Hudební nastudování Václav Zahradník.

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na