Operu Císař Atlantidy německého skladatele židovského původu žijícího v Praze Viktora Ullmanna chystá pařížské divadlo Athénée. Ullmann operu vytvořil v době internace v Terezíně za druhé světové války. První představení, zpívané v němčině a provázené francouzskými titulky, se odehraje už pozítří, do konce měsíce jsou naplánována čtyři provedení.
Hodinovou interpretaci, kterou umělci představí po Paříži v dalších čtyřech francouzských městech a příští rok i ve Švýcarsku a Německu, vytvořila francouzská režisérka a herečka Louise Moaty, která několikrát navštívila Terezín. Také se setkala s některými z těch, kteří tamní věznění přežili, mezi něž patří například česká klavíristka, cembalistka a hudební pedagožka Zuzana Růžičková.
Moatyová se s operou, která je protiválečnou metaforou a protestem proti násilí, seznámila při návštěvě Prahy v roce 2009. „Byla to láska na první pohled, hned jsem ji chtěla hrát. Zaujalo mě, jak síla umění byla prostředkem pro přežití. Pro deportované to byl způsob, jak se cítit lidsky a jak vzdorovat,“ svěřila se pětatřicetiletá Moaty.
Nacisté založili v roce 1941 v terezínské pevnosti ghetto pro židovské obyvatele určené k deportaci do koncentračních táborů. Na 35 tisíc jich zemřelo již zde v důsledku nedostatečné výživy a nemocí, dalších téměř 90 tisíc putovalo do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.
V pevnosti bylo internováno mnoho československých umělců, kteří začali vyvíjet rozličné kulturní aktivity. Nacisté jejich činnost podporovali, neboť chtěli z tábora vytvořit modelové židovské ghetto, aby zakryli skutečnou situaci Židů.
„Naše umělecké snažení odráželo naši touhu po životě,“ napsal Ullmann (1898–1944) krátce před smrtí v Osvětimi. Se spoluvězni se pokusil operu Císař Atlantidy v ghettu v Terezíně uvést, ale vedení SS jejich záměr zmařilo. Ullmann byl odvezen v jednom z posledních transportů.
Režisérka Moaty s divadelním souborem Arcal také připravuje dětskou operu Brundibár, v níž účinkovaly za druhé světové války židovské děti v Terezíně. Operu napsal pražský židovský skladatel Hans Krása na libreto Adolfa Hoffmeistra už v roce 1938, smutné proslulosti se jí ale dostalo až v terezínském ghettu, kde měla 23. září 1943 premiéru. Opera v nastudování Louise Moaty má být uvedena poprvé v dubnu ve francouzské Remeši.
Foto Athénée, archiv
