Operní kukátko (11)
Mnichovská opera v Paříži
Bayerische Staatsoper hostovala v pařížském Théater des Champs-Elysées (12. října) se Straussovou Ariadnou na Naxu v nápadité režii Roberta Carsena. Dirigoval Kirill Petrenko a z vynikajícího souboru byli nejvíce oceňováni Brenda Rae v roli Zerbinetty a hvězdný tenorista Jonas Kaufmann v roli Baccha, v dalších rolích vystoupily Amber Wagner (Primadonna / Ariadna) a Alice Coote (Komponista).
Ariadna na Naxu v Londýně
I obnovená inscenace téže opery z roku 2002 v londýnské Royal Opera Covent Garden disponuje skvělým obsazením. Pod taktovkou Lothara Koeniga a v režii Christofa Loye (kterou obnovila režisérka Julia Burbach) zpívají Karita Mattila (Primadonna / Ariadna), Jane Archibald (Zerbinetta), Ruxandra Donose (Komponista) a Robert Dean Smith (Bacchus). Nadšení kritiků vzbuzuje především výkon Karity Mattily.
Alex Penda a Valer Sabadus jako Monteverdiho antihrdinové
V nové inscenaci Monteverdiho mistrovského operního díla L′Incoronazione di Poppea (Korunovace Poppey) dirigenta Jeana-Christopha Spinosiho a režiséra Clause Gutha v Divadle na Vídeňce vystupují světové hvězdy – kontratenorista Valer Sabadus jako císařský sociopat Nerone a skvělá herečka s výjimečným pěveckým výrazem Alex Penda (původním jménem Alexandrina Pendatchanska) v roli intrikánky Poppey.
V dalších rolích americká mezzosopranistka Jennifer Larmore v tragické roli Neronovy zavržené manželky Ottavie i známý kontratenorista Christophe Dumaux jako Ottone a v roli Senecy německý basista Franz-Josef Selig. Režisér přenesl děj do současného televizního studia, kde dochází ke střetu intrik a manipulací. Stejně jako v loňské inscenaci Lakmé inscenátory zlákal pozlátkový svět dnešní popkultury. Premiéra nastudování: 12. října 2015. Naši recenzi najdete zde.
Ohnivý anděl v Düsseldorfu
Prokofjevova dramatická opera Ohnivý anděl byla 16. října premiérována v Deutsche Oper am Rhein v Düsseldorfu. Režisér Immo Karaman připravil divákům místy drastickou, ale nikdy samoúčelnou podívanou. Přenesl původní děj z šestnáctého století z Kolína nad Rýnem do sanatoria první poloviny dvacátého století, ve kterém hledá psychicky narušená Renata azyl. Nejde o žádnou násilnou aktualizaci, ovšem při některých scénách trochu zamrazí, například když (Doktor) Agrippa z Nettesheimu jako lékař provádí krvavou operaci mozku.
Dílo pečlivě nastudoval dirigent Chien Wen-Pin, který dosáhl mimořádného dramatismu orchestrálního zvuku. V hlavní roli září ruská dramatická sopranistka Svetlana Sozdateleva, která tuto nesmírně náročnou roli zpívala v Bruselu a v minulé i letošní sezoně i v Komische Oper v Berlíně.
Završený Ring v Norimberku
11. října dokončil operní soubor norimberského Staatstheater nastudování Wagnerova Prstenu Niebelungova. Dirigentem celého projektu je Marcus Bosch a režisérem Georg Schmiedleitner. Nastudování cyklu doprovází několik doprovodných akcí, také výstava o inscenační historii Wagnerovy tetralogie v Neues Museum do 16. prosince 2015. Pozoruhodné na inscenaci je také to, že divadlo dokázalo naprostou většinu partů obsadit členy vlastního souboru.
Blacherova Die Nachtschwalbe se vrací do Lipska
Jednoaktové operní „dramatické nokturno“ Die Nachtschwalbe (v překladu nikoliv Noční vlaštovka, ale Lelek) z roku 1948 se vrátilo do lipské opery v nové inscenaci tohoto zapomenutého díla. Poválečné premiérové uvedení vzbudilo skandál a značnou nevoli pro syrovost námětu. Libretista Friedrich Wolf zpracoval příběh z tehdejší frustrované poválečné německé společnosti s hlavní hrdinkou – sedmnáctiletou švadlenou Nelly, která vyrůstá bez otce i bez vyhlídky na lepší budoucnost. Komorní operu nastudoval a uvedl v komorním sále lipské opery Paul Schmitz. Přes pečlivost nastudování se nezdá, že by se opera mohla trvaleji zařadit do repertoáru.
Tři přání v Ostravě
Splněným přáním operních fanoušků je oživit operní díla Bohuslava Martinů na českých scénách. Zásadní dluh teď splácí ostravské Národní divadlo moravskoslezské s inscenací opery Tři přání (také pod názvem Trojí přání aneb Vrtkavosti života).
Dílo zažilo premiéry v takřka kompletně zdvojeném obsazení 15. a 17. října 2015 v českém překladu významného básníka Václava Renče, který dílo komponované v letech 1928–1929 přeložil z francouzštiny. V době vzniku ale nebyla opera uvedena, a premiéroval ji až Václav Nosek v Brně v červnu 1971. Libreto, které vychází ze surrealistického textu Georgese Ribemonta-Dessaignese, je ovlivněno i dadaistickou poetikou, a jako jeden z prvních operních opusů své doby vyžaduje četné filmové dotáčky. Hudebního nastudování se v Ostravě ujal Jakub Klecker, který se bude u dirigentského pultu střídat s Robertem Kružíkem. Režisér Jiří Nekvasil tradičně spolupracuje s Danielem Dvořákem jako scénografem a Sylvou Zimulou Hanákovou jako tvůrkyní kostýmů. Rozsáhlé videoprojekce zajišťuje externí tým. Zevrubnou recenzi ostravské inscenace najdete už brzy na Opeře Plus.
I pražský divák bude mít příležitost poznat tuto zajímavou inscenaci raritního titulu. Ostravská opera hostuje 15. prosince s tímto titulem v Praze.
Offenbachův Modrovous v Olomouci
Po dvaceti letech se do Moravského divadla v Olomouci vrací Offenbachova opereta Modrovous. Satirický opus s půvabnou živou partiturou hudebně připravil dirigent Tomáš Hanák, režisérem představení je Václav Málek (který je i autorem nového překladu a scény). Kostýmy navrhl Josef Jelínek. Premiéra byla naplánována na 16. října, den poté následovala druhá premiéra s obměněným obsazením. Soubor kombinuje zkušené operní představitele s umělci na počátku kariéry i s pěvci známými především z operety z domácího souboru i několika hosty. Recenzi připravujeme.
Tosca v Opavě
Česká nejmenší operní scéna si jako prvou premiéru sezony vybrala jednu z nejznámějších oper světového repertoáru – Pucciniho Tosku. Hudebního nastudování se ujal Francesco Bottiglieri a v dalších reprízách bude také dirigovat zastupující ředitel opery Damiano Binetti. Operní drama režíruje Jana Andělová Pletichová.
V premiéře 18. října vystoupila jako slavná titulní zpěvačka polská pěvkyně Ewa Biegas a zloduchem Scarpiou jí byl renomovaný slovenský basista Gustav Beláček. Ewa Biegas je sólistkou krakovské opery a velmi je oceňována v jiné Pucciniho roli – Čo-čo-san v Madama Butterfly. V některých z dalších repríz bude v hlavní roli hostovat také Anda-Louise Bogza, sólistka souboru Národního divadla v Praze. Opera byla již uvedena den předtím, 17. října v předpremiéře pro abonenty. I k této inscenaci se na Opeře Plus brzy vrátíme podrobně.
Plácido Domingo na operaci
Slavný tenorista/barytonista, dirigent a impresário musel ze zdravotních důvodů odřeknout letošní dirigování Tosky v Metropolitní opeře. Domingo zrušil svou účast 16., 21., 24., 29. října a 2. listopadu. Zastoupí ho v prvním uvedeném představení Marco Armiliato a pak Paolo Carignani. Onemocnění není vážné, jde o zánět žlučníku. Domingo podstoupí v těchto dnech laparoskopické vyjmutí žlučníku. Plánovaná doba zotavení jsou tři týdny; maestro se hodlá ujmout taktovky již 6. listopadu a dirigovat chce i následující představení 14., 18. a 21. listopadu. V titulní roli celé série se vystřídá několik pěvkyň: Oksana Dyka, Anghela Gheorgiu, Maria Gulaghina a Ludmila Monastyrskaja. Roberto Aronica a Marcello Giordani se podělí o part Caravadossiho.
A co dělá José Carreras?
Kromě vánočního turné pokračuje ve vystupování v roli soudce Federica Ribase v nové opeře Christiana Kolonovitse El Juez (Los Niños Perdidos) – Soudce (Ztracené děti). Libreto ve španělštině napsala pro rakouského skladatele Angelika Messner. Děj vychází ze skutečných případů dětí násilně odňatých rodičům, kteří byli zatýkáni a perzekuováni během Frankovy diktatury ve Španělsku. Tyto násilné „adopce“ organizovala církev. Premiéra se udála na festivalu Tiroler Festspielen v Erlu v loňském roce, následují další reprízy v Teatro Arriago v Bilbau a v Mariánském divadle v Sankt Peterburgu.
Hlavní roli skladatel komponoval „na tělo“ slavnému tenoristovi. Ten s ní bude také vystupovat ve dvou představeních v Theater an der Wien (2. a 5. července 2016).
Dagmar Pecková a Spirituál kvintet
Mezzosopranistka Dagmar Pecková vystoupila jako speciální host na koncertech k pětapadesátému výročí vzniku tohoto folkového souboru v sérii pěti akcí ve dnech 15.–19. října ve Velkém sále Lucerny. Dále spoluúčinkovali jako hosté i Jarek Nohavica (15. října), Hradišťan (16.–19. října), Jiří Pavlica (16.–19. října), Nedvědi a bývalí členové souboru. Pro velký zájem byly původní tři termíny rozšířeny o další dvě vystoupení.
Rozhovor týdne
Mezzosopranistka Petra Lang, která dnes pomalu přechází na wagnerovské sopránové party, bude v roce 2016 Isoldou Bayreuthského festivalu. Pěvkyně již devatenáct let zpívá roli Brangäny a skromně uvádí, že získala „dobrou školu“ u několika dobrých Isold, se kterými vystupovala. Pěvkyně vypráví o své slabosti pro Wagnerovu hudbu a hrdinky, o změnách pěvecké techniky v posledních desetiletích a také o své další profesi – hlasovém coachování zpěváků pro velké prostory. Celý rozhovor je dostupný zde.
Operní nahrávky týdne
Tanějev, Sergej Ivanovič: Oresteia. Melodija 195 A/B (reedice 2015, 2 CD). Znovu vydaná vzácná nahrávka opery o třech aktech (osmi scénách) ruského klasika Sergeje Tanějeva, která vznikla roku 1966 (nikoliv roku 1978, jak chybně uvádějí některé materiály). Monumentální dílo, které zpracovává celý tragický osud a prokletí domu rodu Atreovců podle Aischylovy trilogie, která inspirovala množství dalších hudebních skladatelů (také například Richarda Strausse pro Elektru, Daria Milhauda a Iannise Xenakise pro stejnojmenné operní trilogie a tak dále). Dlouho nedostupná nahrávka dokumentuje Tanějevovu jedinou operu, na které pracoval více než sedm let a která zažila premiéru v Peterburgu roku 1895. Hudebně práce osciluje mezi wagnerovským vlivem s použitím leitmotivů a mezi inspirací francouzskou hudbou, v tomto případě inspirací formou a pompézností velké opery. Nahrávku z Běloruského státního divadla opery a baletu v Minsku vede dirigentka (!) Taťána Kolomižheva a zpívají místní sólisté. Přes určitou technickou nevyváženost nahrávky jde o výjimečné dílo s originálním pohledem na veledílo světové dramatiky v operním přepracování.
Kasarova, Vesselina: Russian Arias. Philharmonie Baden-Baden, dirigent Pavel Baleff. Genuin Gen 15378 (1 CD). Jakoby v odpověď na četné spekulace o vokálním stavu slavné mezzosopranistky umělkyně vydává nové profilové album s ruskými mezzosopránovými a altovými áriemi, a to nikoliv na obvyklém labelu RCA, ale na deskách menšího labelu Genuin. Jedinečná pěvkyně, jež je čtvrt století interpretkou barokní hudby a Mozarta, se vydává na cestu dramatických partů – Carmen, Dalila, Judit z Bartókovy opery a další.
Deska obsahuje árie jejího nového oboru od zakladatelů ruské opery Glinky a Dargomyžského přes Musorgského a Borodina až k několika ukázkám z Čajkovského oper. Tato zásadní oborová změna není lehká. Nové album ale shrnuje zpěvaččino umění v působivém spojení dramatického výrazu a zároveň procítěné lyriky dané vrozeným slovanským cítěním pěvkyně i charakterem zvoleného repertoáru. Bulharští pěvci ostatně mají dlouholetou tradici v interpretaci a nahrávání ruských klasických operních titulů. Nahrávka jako by se rozpadala na dvě kvalitativně odlišné části. V prvé části, až k árii z Glinkovy opery Život za cara, slyšíme její hlas s určitými problémy, v hlasu chybí její nádherné hloubky působivé barvy, hlas působí místy trochu suše a neosobitě. Ale právě od árie Váni slyšíme slavnou pěvkyni v její skvělé formě, s barevnými hloubkami a jistým výrazem. Nádherný melancholický tmavší témbr pěvkyně skvěle koresponduje se slovanským melosem. Tyto rozdíly v hlasové kondici jsou zřejmě způsobeny záznamem v rozdílných nahrávacích dnech, kdy za výkyvy mohou spíše psychické důvody nebo změny dané kritickým věkem pěvkyně, o čemž by většina pěvkyň kolem padesátky mohla vyprávět delší čas. Přesto deska především v druhé části poskytuje mimořádný požitek z jednoho z nejkrásnějších hlasů posledního čtvrtstoletí.
Operní úsměvy
Slavná rakouská koloraturní pěvkyně Selma Kurz (1874–1933) byla třicet let hvězdou vídeňské Dvorní opery (1899–1929) a jednou z nejvýznamnějších koloraturek prvé čtvrtiny dvacátého století, jejíž dokonalost i délka trylku budily závist i u její australské kolegyně Nellie Melby. Selma Kurz ale trpěla silnými ataky trémy před vystoupením, a to především před premiérami, kdy ji tréma natolik ochromovala, že se necítila schopná vystupovat. Operní intendant, který mnohokráte řešil její chorobnou nervozitu před vystoupením, znal ale také její pověrčivost, a tak před významnou premiérou najal kominíka, který jakoby náhodou potká pěvkyni u vchodu u divadla. Opravdu se to stalo a pěvkyně, která viděla v kominíkovi příznivé znamení osudu, šťastná sáhla do kabelky a chtěla řemeslníkovi dát drobný obnos. Poctivý kominík ovšem odpověděl: „Ne, ne, Gnädige Frau, já už dostal zaplaceno!“ Inteligentní zpěvačka pochopila, že jde o nastrčenou osobu, a ne o znamení osudu, a odpotácela se do své šatny, kde se zhroutila. Ale ani tehdy neztratil intendant hlavu, rychle povolal hypnotizéra z cirkusu, který stál za Hofburgem. Ten pěvkyni domněle zhypnotizoval, sugescí ji zbavil trémy, a Selma Kurz dosáhla toho večera jednoho z největších úspěchů své kariéry.
Foto archiv, ROH / Catherine Ashmore, Henning Ross, Mat Hennek, Hans Jörg Michel, Oper Leipzig, NDM Ostrava, MD Olomouc, SD Opava, Getty Images
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
