Operní kukátko (27)

Týden od 1. do 7. února 2016. Ruské duše Taťány a Oněgina v Berlíně. Stiffelio jako manželské drama ve Frankfurtu nad Mohanem. Operetní Hvězda v Covent Garden. Rihmova opera Die Hamletmaschine se vrací. Dante jako operní hrdina. Renée Fleming bilancuje. Dvanáct nejpřitažlivějších operních hvězd dle anglického vkusu. Mutiho pád. Ian Bostridge důkladně analyzuje Schubertovu Zimní cestu. Gustav Mahler trpící během předzpívání.

Evžen Oněgin jako drama ruské duše
Nová inscenace Čajkovského opery Evžen Oněgin v berlínské Komische Oper sklízí velmi kladné ohlasy. Výtvarnice Rebecca Ringst vytvořila pro režii Barrieho Koskyho metaforickou scénu s poetickými obrazy ruské přírody a symboly ruské citlivé duše, která je tak těžko pochopitelná, pokud nejste Rus… Chválu také sklízí pěvecký soubor v čele s charismatickou sopranistkou Asmik Grigorian (jako host) v roli Taťány, která sklidila značný úspěch v hlavní roli Čajkovského Čarodějky v Theater an der Wien v loňském roce.

Oněginem je Günter Papendell, který na sebe nedávno na této scéně upozornil svým jiným svůdcem – Donem Giovannim, a pozornost na sebe strhl i český tenorista Aleš Briscein bezchybným pěveckým výkonem. Premiéra se konala 31. ledna 2016, v únoru následují čtyři reprízy a opera se vrátí na jeviště opět v březnu a červnu.

Stiffelio jako manželské drama ve Frankfurtu
Verdiho opera Stiffelio (1850) není častým hostem repertoáru světových divadel, stejně jako její přepracování do podoby opery Aroldo (1857) se zcela pozměněným dějem a libretem. Stiffelia nyní nastudovala frankfurtská opera (premiéra 31. ledna 2016) v oceňovaném hudebním provedení Jérémieho Rhorera. Australský režisér Benedict , žijící ovšem na Islandu, inscenoval příběh manželského trojúhelníku jako drásavé drama ve stylu manželského pekla dramatika Augusta Strindberga nebo filmaře Ingmara Bergmana. Andrews je všeobecně oceňován jako tvůrce činoherních inscenací a díky opakované spolupráci s herečkou Cate Blanchett. V roce 2011 debutoval jako operní režisér a letos se objevuje jeho filmařská prvotina. Jeho režijní výklad opery ale tentokráte  hudební kritici příliš neocenili. V hlavních rolích členové domácího souboru: Russell Thomas coby protestantský kněze Stiffelio, americká sopranistka Sara Jakubiak jako žena Lina, Dario Solari jako její otec Stankar a Vincent Wolfsteiner jako její svůdce Raffaelle.

Hvězda v Covent Garden
V českých zemích zcela neznámá francouzská lehká opera L’étoile (Hvězda; 1877) se vrátila v nové sérii představení do Covent Garden v Londýně. Dílo s pohádkovým motivem z Příběhů tisíce a jedné noci stojí nakročeno mezi operou a francouzskou operetou offenbachovského typu, ke které se londýnské provedení spíše přiklání v inscenačním stylu francouzské operní režisérky Mariame Clément. Inscenátorka velmi úspěšného Dona Pasquala v Glyndebourne se také inspirovala světem filmů komediální skupiny Monthy Python, což je vidět už z upoutávky na operu.

U kritiky sklízí úspěch především hlavní milenecký pár v podání mezzosopranistky Kate Lindsey (Lazuli jako travesti úkol) a sopranistky Hélène Guilmette (Laoula). Sérii únorových představení diriguje sir Mark Elder, specialista na francouzskou a italskou operu devatenáctého století.

Rihmova opera Hamletmaschine se vrací
V německy mluvících zemích objevují dramaturgové operních divadel znovu díla skladatele Wolfganga Rihma (narozen 1952). V několika nastudováních se vrátila jeho druhá komorní opera Jakob Lenz (1979) podle Büchnerovy literární předlohy. Na salcburském festivalu slavila velký úspěch opera Die Eroberung von Mexiko (Dobytí Mexika; 1992)  s Angelou Denoke v hlevní roli Montezumy, psanou pro dramatický soprán (naši recenzi najdete zde). V současnosti probíhá  v Curychu série představení  Die Hamletmaschine (1987), zpravidla je nesnadný název překládán do češtiny jako Hamlet-Stroj, podle stejnojmenné postmoderní hry Heinera Müllera, který ji také sám upravil na libreto. Dílo je jakousi moderní lingvistickou variací na postavy ze Shakesperova Hamleta, ale v těsné konfrontaci se současnou civilizací. Postava Hamleta je rozdělena pro tři představitele (herečka, herec a barytonista).

Dílo je zároveň velmi politicky angažované, reaguje na řadu událostí dvacátého století. Mezi epizodními postavami nacházíme například Mao Ce-tunga, Lenina nebo Marxe. Sedm představení v Curychu v lednu a únoru (premiéra 24. ledna) je dílem dirigenta Gabriela Feltze a režiséra Sebastiana Baumgartnera. Kritiky vedle invenční inscenace vyzdvihují i výkony představitelů, především Nicoly Beller Carbone v roli Ophelie.

Dante jako operní hrdina
Slavní spisovatelé, respektive básníci, nebývají příliš často operními hrdiny (nejznámější zřejmě budou básník André Chénier v stejnojmenné Giordanově opeře, William Shakespeare, který se objevuje například v Thomasově opeře Le Songe d’une nuit d’été nebo Vergilius v Rachmaninově opeře Francesca da Rimini). Zcela zapomenutá opera Benjamina Godarda (1849-1895) Dante et Beatrice z roku 1890 byla provedena koncertně v Mnichově v Prinzregententheater 31. ledna 2016. Koncert z rozhlasové řady  Bayerischer Rundfunk byl zaznamenán a bude vydán na pevném nosiči ve spolupráci s Foundation Palazzetto Bru Zane. Námětem je klasický milostný trojúhelník slavného renesančního básníka, jeho ideálu Beatrice a jejího manžela, boháče Siméona Bardiho. Samozřejmě jde o milostný příběh, který má s historickými fakty společného jen málo. Romantizující efektní partituru přednesl Münchner Rundfunkorchestr za řízení Ulfa Schirmera. Hvězdou představení byla francouzská sopranistka Véronique Gens (Béatrice), partnery pak litevský tenorista Edgaras Montvidas (Dante) a kanadský barytonista Jean-François Lapointe jako žárlivý manžel.