Operní kukátko (4)

Operní sezona 2015/2016 na Slovensku
Všechny tři stále operní scény (Slovenské národní divadlo, Štátna opera Banská Bystrica, Štátne divadlo Košice) svorně ohlašují po jedné premiéře z Verdiho díla. Hudební ředitel v Bratislavě Friedrich Haider bude dirigovat v květnu 2016 premiéru Simona Boccanegry. Již v říjnu tohoto roku uvede banskobystrický soubor Rigoletta (dirigent: Marián Vach, režie: Anna Osipenko) a košický pak Trubadúra. Dvakrát se objevuje v premiérách na slovenských scénách Mozartovo operní dílo a Mozart se také objeví dvakrát jako operní postava. Friedrich Haider ve spolupráci s polským režisérem Markem Weissem připraví Così fan tutte (leden 2016) ve slovenské metropoli a Kouzelná flétna v Banské Bystrici bude provedena v režii mladého českého režiséra Dominika Beneše (dirigent: Igor Bulla, květen 2016). Německou operu dále zastupuje v Bratislavě Beethovenův Fidelio (dirigent: Rastislav Štúr, režie: Martin Bendík). Slovenskou premiéru bude mít Händelova Alcina v Košicích (únor 2016). Českou operu zastupuje bratislavská Věc Makropulos v nastudování českého dirigenta Tomáše Hanuse. Režii povede Peter Konwitschny, který pokračuje ve své spolupráci s operním souborem Slovenského národního divadla, kde mimo jiné úspěšně inscenoval Evžena Oněgina a Bohému, které vzbudily dlouhodobý zájem nejen slovenského publika. Inscenace poznalo i české publikum během pražských hostování. Konwitschného styl se ale postupem času spíše uhlazuje a někdejší šokující postupy a detaily jsou zřejmě již minulostí.

Premiéru domácí tvorby nalezne divák na banskobystrické scéně při premiéře Cikkerova Jánošíka (dirigent: Marián Vach, režie: Roman Polák, březen 2016). Pozornost přitahuje světová premiéra skladatele a dirigenta mladší generace Mariána Lejavy Bohom milovaný. V polovečerní komorní opeře v pěti scénách se libreto zabývá posledními hodinami života Wolfganga Amadea Mozart. Základem pro operní text jsou Mozartova korespondence i vzpomínky okolí a významnou roli v ději hraje skladatelovo nedokončené Requiem. Dílo bude uvedeno jako pocta k dvoustému šedesátému výročí narození slavného skladatele. Skladatel bude také dílo při premiéře dirigovat a v první části zazní jiná komorní opera s námětem z Mozartova života – Mozart a Salieri Rimského-Korsakova. Stejně jako plzeňská opera, která nastudovala totožný ruský operní titul společně s Rendinovým Veledůležitým tajemstvím v červnu 2015, i košický operní ansámbl je zaujat věčným mozartovským mýtem i „tajemstvím“ smrti tohoto hudebního velikána. Sezonu doplní klasická opereta Johanna Strausse Cikánský baron v Banské Bystrici a již v září verze pro dětského diváka Rossiniho Lazebníka sevillského v Bratislavě.

Bratislavské divadlo také hlásí změnu na pozici ředitele opery od 1. července 2015 (Slavomír Jakubek). Znovuobnovený soubor Komorní opery Bratislava uvádí na svých stránkách pouze nastudování Krásova Brundibára z roku 2014. Nejen českého náročnějšího diváka by zaujal repertoár banskobystrické opery, který obsahuje Bizetovy Lovce perel, Mascagniho Priateľa Fritze (L´amico Fritz), Donizettiho Mariu Stuardu a ze slovenské klasiky Suchoňovu Krútňavu. Český divák by také určitě přivítal hostování bratislavského souboru s veristickými Šperky Madony (I gioielli della Madonna), s dílem nám zcela neznámým.
Lucerne Festival
Letní festival (14. srpna – 13. září) nabízí vedle činoherních představení, filmových projektů i řadu koncertů. V koncertním provedení Verdiho Falstaffa exceloval patrně dnes nejlepší představitel této role Ambrogio Maestri, který hostoval s touto rolí na předních světových scénách. A také Falstaff zabírá stále většinu jeho operního rozvrhu v příštích letech. Dámské obsazení bylo také skvělé: Elisabeth Kulman (Mrs. Quickly), Eva Mei (Alice) a Slovenka Jana Kurucová (Meg Page). Zpěváci Maestri a Kulman se setkali v těchto rolích již poněkolikáté, mimo jiné také na festivale v Salcburku. Lucernské nastudování vedl dirigent Jonathan Nott s orchestrem Bamberger Symphoniker.

Edinburgh Festival
Jen slova chvály se snesla na festivalové představení Kouzelné flétny, kterou přivezla Komische Oper v Berlíně. Nesmírně náročné představení vizuálně vychází z německých expresionistických filmů druhé poloviny dvacátého století i trikového filmařského umění Lotte Reininger, proslulé takzvaným siluetovým filmem.

Inscenace Barrrieho Kosky nadchla anglické publikum, stejně jako Královna noci Olgy Pudovy (27. – 30. srpna).

Ostrava
Na Ostravských dnech nové hudby zazněla mimo jiné již třetí (konečná) verze komorní opery Čechoameričana Petra Kotíka Mistrovská díla (z let 2014–2015). Základem libreta jsou esejistické texty Gertrudy Stein Co jsou mistrovská díla a proč je jich tak málo (1937) a krátké výňatky z autobiografického textu Války, které jsem zažila (1944–1945). Hlavní myšlenkou díla je sledování tvůrčího procesu a opera se pohybuje v dramaturgickém tvaru mezi meditací, konverzací a přednáškou. Operní nabídku doplňuje experimentální opera afroamerického skladatele George Lewise Afterword (2015) s látkou z afroamerické emancipace (28. srpna 2015) – naši recenzi najdete zde.

Kuks
Theatrum Kuks – festival barokního divadla, opery a hudby 28. srpna uvedl operní serenatu Antonia Vivaldiho a Domenica Lalliho La Senna festeggiante (1726) v krásném prostoru barokního lapidária. Se souborem Ensemble Damian operu nastudoval Tomáš Hanzlík. O den později královéhradecký dětský sbor Jitro v kukském refektáři provedl mikrooperu Ivo Jiráska Král Lávra (2015).

Operní osobnost týdne
26. srpna zemřel významný operní režisér Nikolaus Lehnhoff (narozen 1939) po delší nemoci.Debutoval v roce 1972 v Grand Opera Paris velmi úspěšnou inscenací Straussovy opery Žena beze stínu, která ho rychle katapultovala na světovou režisérskou špičku. Studoval a asistoval také před svým debutem u Wielanda Wagnera v Bayreuthu. Režíroval na většině světových scén i na významných hudebních festivalech. Značné proslulosti se těšila jeho nákladná inscenace Wagnerova Prstenu Niebelungova v San Francisku (od 1983), ve kterém se starogermánský mýtus originálně spojil s vizualitou německého romantického malíře Caspara Davida a také jeho cyklus oper Leoše Janáčka na festivalu v Glyndebourne. V sedmdesátých a osmdesátých letech zaujal také častou spoluprácí s významnými osobnostmi evropské výtvarné scény, kteří pro něho vytvářeli scénografii, popřípadě návrhy kostýmů (například Günther Uecker pro Fidelia v Brémách roku 1974). Později si navrhoval i sám scénografii. Ještě v květnu 2015 milánské Teatro alla Scala uvedlo jeho novou inscenaci Turandot.

V Lehnhoffovi odešla významná režisérská osobnost světové scény, která svým příkladem důrazu na vizuální stránku inscenací formovala generační názor mnoha dalších mladších režisérů.

Opera a peníze
Několik let plánovaná oprava budov Státní opery v Praze nabývá konkrétní podoby. V plánu je rekonstrukce hlavní historické budovy i provozní budovy. Současný odhad, za který má být práce odvedena, je 800 milionů korun (bez DPH). Původní částka, uváděná zhruba před šesti lety byla jen 30 procent tohoto současného odhadu.

Kniha týdne
Die Staatsoper Hamburg unter Simone Young. Protokoll zehn erfolgreicher Jahre. Sestavila Státní opera Hamburk. Dölling und Glatz Verlag München 2015. Kniha plus jedno CD. Během léta skončila v dlouhodobém angažmá hudební ředitelka a dirigentka Simone Young ve Státní opeře v Hamburku (více o jejím odchodu z Hamburku najdete zde).Deset let profilovala tato výjimečná žena tuto přední evropskou scénu, i když v počátečních letech jejího působení provázely některá její rozhodnutí i kontroverze. Obsáhlá reprezentativní publikace shrnuje podrobně i v datech a mnoha fotografických přílohách její vystoupení a repertoár opery, tak i souběžnou práci s Hamburger Philharmoniker. Zvláště je třeba uvést její zájem o zařazení staré hudby do repertoáru, stejně jako pozornost soudobé hudbě i hudební světové avantgardě druhé poloviny dvacátého století. Umělkyně se nyní bude věnovat rodině a dirigování mimo trvalé angažmá.

Operní obraz týdne
Tentokráte film. Jihoafrická adaptace Pucciniho Bohémy vstupuje na plátna evropských kin. Zkrácená verze sentimentálního příběhu (cca 90 minut) autora a režiséra Marka Dornford-Maye přenáší příběh pařížské umělecké enklávy do jihoafrické reality roku 1995. Postavy jsou přejmenovány, ale příběh zůstává totožný a odehrává se na studentské koleji, kde se chudí studenti uměleckých oborů setkávají se studentkou botaniky (původně Mimi). Ta na konci příběhu umírá na tuberkulózu, skutečnou hrozbu v populaci Jihoafrické republiky, na kterou umírá okolo 50.000 lidí v této zemi ročně. Zpívá se a mluví v místním jazyce xhosa (obsazeni jsou mladí místní zpěváci), dílo je orchestrováno pro tradiční soubor africké hudby s převahou marimb a bicích. Pucciniho opera pod názvem Lilie v zimě má zřejmě šanci zaujmout stejně jako adaptace Carmen téhož režiséra z roku 2005, která získala hlavní cenu Zlatého medvěda na filmovém festivalu v Berlíně roku 2005. I nesmrtelná Bizetova opera byla silně zkrácena a přenesena do současné reality Jihoafrické republiky.

Nahrávka týdne
Mascagni, Pietro: Rapsodia Satanica a Rota, Nino: Il Gattopardo. Deutsche Staatsphilharmonie. Dirigent: Frank Strobel. Capriccio. 1 CD.
Pietro Mascagni je znám posluchačům a divákům jako operní skladatel, především jako autor Sedláka kavalíra. Mascagniho jediná práce pro film byla kompletována a restaurována díky německo-francouzskému kulturnímu kanálu ARTE. Pro němý film režiséra Nina Oxilia, uvedený až v červnu 1917, zkomponoval slavný skladatel hudbu již v zimě 1914/1915. Příběh je jakousi ženskou verzí Fausta, a vychází z hudebně-básnické skladby italského básníka Fausta Maria Martiniho, ovlivněného klimatem italského futurismu. Mascagniho kompozice osciluje mezi wagnerovskými vlivy a zvukovou barevností francouzského hudebního impresionismu. Světovou premiéru dirigoval sám skladatel. Partitura byla považována za nekompletní a její nahrávka ve světové premiéře je považována za objev, který mimo to výrazně rozšiřuje Mascagniho skladatelský profil. Nahrávka je doplněna o výběr z hudby Nina Roty k Viscontimu filmu Gepard.

Shakespearovský rok 2016Na příští rok připadá čtyřsté výročí neslavnějšího dramatika všech dob. Vedení budapešťské Magyar Állami Operaház zveřejnilo minulý týden program k shakespearovským oslavám na obou scénách (Erkel Theatre i Opera) v měsících květnu a červnu 2016. A je to program vskutku velkolepý. Na úvod zazní operní Bouře Thomase Adèse (v obsazení také Erika Miklósa), za ní následuje Sly Ermanna Wolf-Ferrariho – českému divákovi prakticky neznámá opera se znamenitou hudbou a jedním z nejkrásnějších libret vůbec. Na samém konci května zazní Lear Ariberta Riemanna. Moderní hudba pak vystřídá barokní Purcellova The Fairy Queen (koncert s výběrem scén) a biedermeierovská verze Falstaffa Otto Nicolaie Veselé ženy windsorské. Moderní adaptaci Romea a Julie zastupuje tradičně Bernsteinův muzikál West Side Story. Dominantou festivalu se stanou tři verdiovské operní adaptace: Otello (s Desdemonou Andrey Rost, která o sobě dlouho nedávala na operní scéně vědět), Macbeth (s Lady Macbeth Szilvie Rálik, dobře známou z Prahy) a Falstaffem s hostujícím Ambrogiem Maestrim v titulní roli. Přehlídka je doplněna o koncertní provedení Belliniho I Capuleti e i Montecchi, symfonický koncert s orchestrálními skladbami na námět Shakespearových děl i projekci rané Wagnerovy opery Das Liebesverbot (Zákaz lásky). Zastoupen bude i balet a komorní večer s písňovým programem na Shakespearovy texty. Oslaví také (nejen operní) česká divadla toto významné výročí?

Foto archiv, SND Bratislava, AP – Antonio Calanni, Berthold Fabricius