Operní panorama Heleny Havlíkové (114)

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Týdny od 25. března do 7. dubna 2013
– Brněnský pokus s Prodankou nezůstal jen laboratorní
– Carlos v Národním – zmar a trosky
– „Archanděl“ jako Mefisto, svůdce i záletný manžel 
– Inspirace na dny příští
***

Brněnský pokus s Prodankou nezůstal jen laboratorní

Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně se po uvedení Evropské turistiky Josefa Berga a Krásky a zvířete Miloslava Ištvana v rámci festivalu Janáček Brno 2012 dále zabydluje ve své „hudebně-dramatické laboratoři“ v Divadle na Orlí, které ještě stále svítí novotou. Nyní uvedla Prodanou nevěstu Bedřicha Smetany.Koho napadlo pojmenovat neotřele řešené divadlo „laboratoří“, patrně coby dítě miloval „Malého chemika“ – pro divadelní produkce to zní dosti nabubřele, ale možná to lépe vypadá na žádostech o granty. Laboratoř je „pracovna vybavená přístroji a zařízením pro bádání, pokusy“, nabízí se i pokusnictví na laboratorních zvířatech a další souvislosti… Laboratoř by měla být sterilní – což se v tomto případě naštěstí nestalo; nicméně pokus vyšel jen částečně.

Pro režiséra Davida Kříže byla tato Prodaná nevěsta absolventským představením (u Václava Málka), inscenací završovali své studium i sólisté druhé premiéry Alena Nevimová jako Mařenka (u Jaroslavy Janské) a Pavel Valenta jako Jeník (u Zdeňka Šmukaře). Scénu a kostýmy navrhla uzbekistánská výtvarnice Anastasia Chaplenko, videoprojekce a kresby připravil Jakub Kříž.Inscenátoři vyšli z původní singpielové – operetní dvouaktové verze Prodané nevěsty z roku 1866 (bez tanců a sboru To pivečko i Mařenčiny árie Ten lásky sen), v níž ovšem upravili mluvené recitativy do soudobé češtiny, vypustili kuplet Principála a Esmeraldy Ten staví se svatouškem, ale Mařenku její slavnou árii zazpívat nechali, jakkoli Ten lásky sen Smetana doplnil až do verze z roku 1869. A Prodanou nevěstu pojali jako komiks ve stylu Foglarovek. Jakkoliv se nápad zdá bláznivý, Křížovo pojetí fungovalo, Prodance nijak neuškodilo, ba dokonce z ní vykřesalo nové významy a vztahy. Panely malovaných komiksových sekvencí (včetně typických textových „bublin“) se promítaly na spuštěnou oponu a některé se zvětšily zoomováním na reálnou velikost tak, že se po vytažení opony otevíralo jeviště s trojrozměrnou verzí obrázku pomocí jednoduchých malovaných dekorací. Méně se do toho hodily kostýmy hlavně svou módně “trendy” barevností a střihy, které s výtvarným stylem komiksu příliš nekorespondovaly.

David Kříž „prošpikoval“ Prodanku řadou „minipříběhů“, které utilitárně svěřil těm, kteří zrovna nezpívali. Brněnská Prodaná nevěsta začíná se v kostele, kde sbor zpívá své Proč bychom se netěšili jakémusi jinému páru snoubenců, které dal dohromady Kecal, ovšem ke zjevné nelibosti nevěsty i ženicha, což oba dávají energicky najevo, dokud je Kecal autoritativně nezpacifikuje. Rande Jendy a Marušky (Kdybych se cos takového až po Věrné milování) se odehrává na hřebenu střechy, na který navazuje horní patro Krušinovic domu s oknem Maruščina pokoje. Praktický Jenda využije schůzky k tomu, aby prověřil krejčovské zdatnosti své nastávající, a nechá si od Marušky spravit vestu – na výsledek jejího snažení ovšem raději pečlivě dohlíží. To už samolibý Kecal (Jan Kučera) v modrém sametovém saku, žluté vestě, nepadnoucích kalhotách s nepostradatelnou, notně opotřebovanou aktovkou na dva masivní zámky, z níž důležitě vytahuje svá „akta“, vystrnadí Krušinovým (Romana Jedličková a Jiří Miroslav Procházka) z jejich koloniálu zákazníky – na sjednání dalšího sňatkového kšeftu je třeba klid (Jak vám pravím – Mladík slušný – Tu ji máme). Ludmila mu zatím zkompletuje nákup podle připraveného seznamu a Maruška přičinlivě pomáhá.

Ani Vašek (Vít Habernal) (Ma-ma-ma matička) na hrázi rybníka rozhodně nelelkuje (Ma-ma-ma matička) – docela prakticky vybaven dekou, má i on rande s půvabnou dívčinou, která se ale hodně naštve, když z Vaška vyleze, že tahle sice koktající, nicméně zajímavá partie z bohaté rodiny není určena pro ni. A Maruška (Známť já jednu dívčinu – Já bych se vám líbila) se pro travičské výhrůžky Vaškovi inspiruje četbou Maryši. Kecal si to jde s Jendou vyříkat do jeho stroze zařízeného podnájmu, který Jenda sdílí se spolubydlícím (Nuže, milý chasníku – Každý jen tu svou – Znám jednu dívku). Nejdřív si kluci si z toho nafoukaného páprdy pěkně utahují, dokonce mu v nestřeženém okamžiku z jeho nákupu ukradnou rohlík, než jedna z nabídek na bohatou nevěstu z Kecalovy aktovky zaujme nikoli Jeníka, ale jeho kamaráda. Jenda (Až uzříš, komus koupil nevěstu) má jiný plán, a to že ho na návsi „bubliny“ označují za „šmejda“, nijak „neřeší“ (Pojďte lidičky).

Zatímco Vašek upadá do osidel vypočítavé Esmeraldy (Jana Jelínková), která bryskně zavětří, že Vašek je pro ni hotové terno (To mi v hlavě leží – Milostné zvířátko), Kecal Mařence na cibulích přísně stopuje její rozmýšlení (Rozmysli si, Mařenko). Když Vašek coby medvěd utíká, Esmeralda si bohatého nápadníka obezřetně hlídá. A Kecal rychle ví, jak z trapasu ven – „překabátěný“ v saku na ruby se vrátí jakoby nic. Dobrá věc se podařila a z režijního hlediska měla inscenace spád a rytmus a nabité hlediště zjevně bavila.

Tím ovšem pozitiva prudce končí. Při druhé premiéře 25. března (ze které je psána recenze), řídila Janáčkův akademický orchestr (JAO – orchestr posluchačů HF JAMU) asistentka dirigenta Ema Mikešková. Výkon orchestru byl natolik špatný, že se nechce věřit, zda se vůbec zkoušelo a že jde o muzikanty, kteří své obory studují na vysoké škole. Lépe bohužel nedopadli ani sólisté ani sbor. Většina sólistů upadala při zpěvu do strnulého štronza s očima zoufale upřenýma na dirigentku, což paralyzovalo jejich herecké akce – navíc (s výjimkou Háty Jany Plachetkové) jejich hlasy nenasvědčovaly, že tito mladí lidé stojí na prahu svých pěveckých kariér. Nepříjemná otázka směřuje hlavně na jejich pedagogy: jak je možné, že limity hlasových možností svých svěřenců nerozpoznali? Tuto zodpovědnost z nich sejmout nelze.

Hodnocení autorky: 50 %
***

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Hodnocení

Vaše hodnocení - Smetana: Prodaná nevěsta (Komorní opera JAMU Brno)

[Celkem: 1    Průměr: 3/5]

Vaše hodnocení - Verdi: Don Carlo (ND Praha)

[Celkem: 3    Průměr: 2.3/5]

Vaše hodnocení - I.D'Arcangelo, PKF-Ch.Franklin (Praha 2.4.2013)

[Celkem: 1    Průměr: 5/5]

Mohlo by vás zajímat


5
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
2 Comment threads
3 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
3 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Tom

Jen drobnost: laboratoř z významu toho slova je prostor určený k práci od latinského labor = práce, laborare = pracovat – nic víc, nic méně. Žádné křivule ani sterilita, to je pouhá stereotypní představa spojená s určitým konkrétním typem laboratoře. Česky by se to samozřejmě dalo nazvat třeba dílna, ovšem to bychom tu možná četli, že chybělo nářadí, které do každé dílny přece neodmyslitelně patří. Ani laboratoř, ani výzkum nejsou ale v divadelním prostředí ničím novým, čili ten vyjevený úvod opravdu nechápu. Mimochodem pojem “mluvený recitativ” je poněkud nonsens – buďto jsou v opeře recitativy, anebo jsou nahrazeny mluvenými dialogy… Číst vice »

V.

Takže študentské predstavenie, ktoré vyznelo ako „skúška“ bolo o 15% lepšie ako Verdi a len o 35% horšie ako koncert Ildebranda D´Arcangela….to si tie čísla pani recenzentka ťahala z klobúka??

Khail Jan

Proč myslíte? Bohužel studentské představení bylo opravdu asi o dvěstě padesát devět procent lepší, než ulděsný Carlos v ND a Ildebrando? Proč by nemohl být o jen 35% lepší, než studenti, já osobně ho považuji v Mozartovi za skvostného, horší jsou jeho dramatické Vrfiovské věci, které chce zpívat, ale ještě k nim nedozrál. Takže paní recenzetka je v pohodě a má v zásadě dobrý pohled na věc skrze své hodnocení.

V.

Neberiem Vám Váš názor, môj je proste iný. Asi takto nejako vznikla teória relativity…V čom preukázala pani Havlíková dobrý pohľad je fakt, že na rozdiel od R.Hrdinovej rozoznala, že tá “prostitútka” na začiatku tretieho dejstva je Eboli…

Tom

Ta procenta bych bral s véééélkou rezervou. Nevíme k čemu se hodnotitel vztahuje jako k absolutní nule ani co pro něj znamená 100%, nevíme ani zda pro různé typy produkcí používá stejný, nebo naopak adekvátně kalibrovaný hodnotící systém… prostě nevíme nic. Navíc hodnotit absolutní hodnotou procent umělecký výkon je vlastně nesmysl. Chápal bych to jako jakýsi subjektivní a velmi orientační prvek, je to podobné s těmi hvězdičkami. Ty něco naznačí, až když se to sejde od více kritiků, jinak to taky moc nepoví… a hvězdičky od diváků, to má různorodou relevanci tuplem.