Operní panorama Heleny Havlíkové (187)

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Týden od 6. do 13. října 2014
* Cena Birgit Nilsson – hudební „Nobelova cena“
* Inspirativní zkušenosti s Maďarskou státní operou – díl první
– Dobře našejkovaný operní elixír pro školy
– Posmutnělé zahrávání si s láskou – všichni jsme stejní
* Inspirace na dny příští
***

Minulý týden byly ve Stockholmu postupně vyhlášeny letošní Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii a literaturu. Zároveň zde byla na slavnostním večeru předána jiná cena, která bývá k té Nobelově přirovnávána nejen díky tomu, že je udělována ve Švédsku, ale i díky srovnatelné výšce částky – v přepočtu čtvrt miliardy korun. Jde o nejvýše dotovanou cenu v oblasti vážné hudby, kterou založila věhlasná švédská sopranistka Birgit Nilsson a nese její jméno. Letošními laureáty se stali Vídeňští filharmonikové, jeden z nejprestižnějších světových orchestrů založený v roce 1842.

Birgit Nilsson proslavily nejen wagnerovské heroiny, ale byla pověstná i svými podnikatelskými schopnostmi při vyjednávání honorářů natolik, že patřila k nejlépe placeným sólistkám své doby. Příznačná byla její odpověď na otázku, která role patří k jejím nejoblíbenějším: „Isolda mě učinila slavnou, Turandot bohatou.“ A její portrét je od roku 2011 na švédské pětisetkorunové bankovce.Ke konci své mimořádné čtyřicetileté kariéry založila v osmdesátých letech minulého století nadaci s cílem vyhlašovat každé dva až tři roky cenu v oblasti vážné hudby. Cenu může dostat – a to pouze jednou – aktivně působící pěvec, dirigent nebo instituce, například orchestr, sbor, operní soubor. Cena může být rozdělena mezi dva držitele. Kritéria jsou náročná – musí jít o umělce nebo instituci, kteří dosáhli a nejméně dvě desetiletí udržují nejvyšší standardy uměleckých výkonů, a to ve shodě se záměry skladatele. Podstatné je také mezinárodní uznání v nejvýznamnějších hudebních centrech světa. Porota také bere v potaz dodržování smluv a závazků. Dalším aspektem je aktivní zájem o mladé umělce a jejich motivace k dlouhodobé perspektivě při budování jejich kariéry. Kritéria jsou výhradně umělecká a v žádném případě nesmějí zahrnovat mimohudební aspekty – genderové, národnostní, etnické nebo politické. Užití částky, jak zdůraznil Rutbert Reisch, prezident Nadace Birgit Nilsson a její mnohaletý přítel, je zcela na rozhodnutí laureáta.

Mezinárodní porotu, která o ceně rozhoduje, tvoří odborníci z těch zemí, kde Birgit Nilsson nejčastěji působila – Eva Wagner-Pasquier, spoluředitelka bayreuthského festivalu; Bengt Hall, generální ředitel opery v Malmö a bývalý ředitel Královské švédské opery; Rupert Christiansen, operní kritik Daily Telegraph; Speight Jenkins, generální ředitel opery v Seattlu. Clemens Hellsberg, dřívější prezident Vídeňské filharmonie, se rozhodování o letošní ceně kvůli případnému střetu zájmů vzdal.

Dosavadními držiteli ceny jsou Plácido Domingo, kterého vybrala ještě sama Birgit Nilsson tak, že obálka s tímto jménem mohla být otevřena až čtvrtý rok po její smrti, tedy v roce 2009. Domingo věnoval peníze na svoji mezinárodní soutěž pro mladé zpěváky Operalia, kterou před dvaceti jedna lety založil a vede. Dalším laureátem se stal v roce 2011 dirigent Riccardo Muti, který část peněz jakožto italský daňový rezident odevzdal místním berním úředníkům a ostře se tak vymezil vůči svým kolegům, kteří podle jeho názoru kritizují italskou politiku a přitom přiznávají své příjmy v daňových rájích mimo Itálii.

Letos poprvé došlo na instituci – Vídeňské filharmoniky, se kterými Birgit Nilsson často a ráda spolupracovala. Cenu z rukou švédského krále Karla XVI. Gustava převzal jak současný prezident filharmoniků Andreas Grossbauer, tak předchozí prezident Clemens Hellsberg, který tuto pozici po sedmnácti letech letos v červnu opustil. Rozhodnutí o využití peněz prý bylo jednomyslné – částku věnují na zpracování a digitalizaci svého bohatého archivu tak, aby byl propojený s Muzeem Vídeňských filharmoniků a zároveň snadno přístupný veřejnosti – a to včetně období, která nepatří ve více než stosedmdesátileté historii tohoto prestižního orchestru k těm zářným, období druhé světové války a spolupráce orchestru a jeho členů s národně socialistickou nacistickou stranou. Třebaže se objevily i jiné návrhy, například investice do hudebních nástrojů, nikdo prý nepřišel s tím, aby byla částka rozdělena mezi členy orchestru, který působí jako soukromé sdružení bez státní dotace a platí si pouze dvanáct nehudebních zaměstnanců.Na slavnostním ceremoniálu za účasti švédského královského páru i rakouského prezidenta Heinze Fischera vystoupila přímo Vídeňská filharmonie. Pod taktovkou předchozího laureáta ceny Birgit Nilsson – dirigenta Riccarda Mutiho potvrdila, že patří skutečně k nejlepším světovým orchestrům, a nadchla zcela zaplněnou stockholmskou koncertní síň symfonickou básní Ferenze Liszta Les préludes a orchestrální verzí Isoldiny smrti z lásky Richarda Wagnera. Byl to důstojný večer ve „velké večerní“. Jen se z hlediska protokolu nad ceremoniálem vznášel otazník, proč po švédské hymně sólista nezpíval i tu rakouskou.

***

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments