Operní panorama Heleny Havlíkové (20)

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Týden od 7. do 13. února 2011

° Rigoletto jako telenovela, v níž se naštěstí dobře zpívalo
° Opera jako americké televizní noviny
° Další „transformační“ mlhy a vyjasnění na pražské operní scéně
° Inspirace na dny příští

***

Rigoletto jako telenovela, v níž se naštěstí dobře zpívalo

Do svých operních přenosů zařadila minulý týden síť kin Palace Cinemas záznam televizního projektu Verdiho Rigoletta, který loni 4. a 5. září vysílala živě Česká televize společně se stovkou dalších televizních společností po celém světě. Italský televizní producent Andrea Andermann Rigolettem navázal na svůj nápad zpracovat příběh pro živý televizní přenos v reálném denním, resp. nočním čase, během kterého se odehrává děj, podobně jako v reálném prostředí Říma Pucciniho Tosku (1992) ve snaze dosáhnout i autenticity doby. Nápad před Rigolettem zopakoval ještě s Traviatou v Paříži (2000). V případě Rigoletta je to ovšem s tou autentičností místa děje zamotanější – děj opery nemá s renesanční Mantovou historicky nic společného. Do Mantovy 16. století Verdi a jeho libretista Francesco Maria Piave předlohu Victora Huga Král se baví přemístili z renesančního dvora francouzského krále Františka I. až pod tlakem rakouské cenzury.

V době, kdy Andermann takto uvedl Tosku a Traviatu, ovšem ještě neexistoval operní fenomén posledních let, tj. přímé přenosy divadelních představení do kin. Rigoletto už je s ním ovšem konfrontován. V těchto souvislostech vyvolává celý projekt spíše otázky. Přenosy z divadel se více či méně úspěšně snaží zprostředkovat divadelní inscenace. Ale lze operního Rigoletta vtěsnat do reality?

Tento televizní koncept využil v Rigolettovi autentické prostory Mantovy s jejím Palazzo del Te, Palazzo Ducale Sparafucilovou pevností, zahradami i úzkými tajemnými uličkami (při záběrech se ovšem při přímém přenosu nepodařilo vyvážit světelné poměry při kombinaci exteriérů a interiérů a bylo zřejmé, že televizní štáb renesanční repliku Mantovy místo loučí elektrifikoval). Celý přímý přenos (4. září hodina od 20:30 1. dějství, 5. září 36 minut od 14:00 2. dějství a tentýž den večer od 23:30 35 minut 3. dějství) musel být nesmírně komplikovaný technologicky – mj. i z hlediska synchronizace zpěvu s orchrestrem, který se objevil vždy na začátku umístěný v Teatro Scientifico. Pod taktovkou Zubina Mehty hrál Národní symfonický orchestr RAI spolehlivě.

Režisér Marco Bellocchio spoléhal na atraktivitu prostředí natolik, že herecké akce vycházely hlavně ze zkušeností sólistů a výsledek připomínal spíše jakousi telenovelu. Všichni ovšem zpívali a hráli natolik skvěle, že vlastně bylo jedno, kde se příběh šaška mocných, kterého dostihnou boží mlýny osudu, odehrává.

Plácida Dominga znají milovníci opery jako Vévodu. Zde se však vrátil ke svému původnímu barytonovému oboru a mistrovství, s nímž ztvárnil psychologicky i morálně nejednoznačnou postavu milujícího otce, bylo ohromující. Hrál a zpíval doslova o život, a kapka potu, která mu v detailním záběru kamer skanula z obličeje do vlasů milované dcery, jakoby v sobě zkoncentrovala to, čím si Domingo po dlouhá desetiletí dokázal získat a udržet přízeň operního publika. Typově dokonalý byl i mantovský vévoda v podání tenoristy Vittoria Grigola, Gilda sopranistky Julie Novikovy nebo nájemný vrah Sparafucile basisty Ruggiera Raimondiho. Ve Slovanském domě bylo nebývale nabito a mnozí diváci do závěrečných titulků spontánně tleskali.

***

Opera jako americké televizní noviny

Na přímý přenos z MET se soudobou americkou operou Johna Adamse Nixon v Číně o návštěvě amerického prezidenta z dob studené války v roce 1972 už tak nabito nebylo. Profesionální marketing, který přenosy z MET podporuje, ovšem v Praze zabral a ve Světozoru bylo téměř plno.

Americký skladatel, šedesátník John Adams (1947), pro české operní diváky není neznámý: pražské Národní divadlo uvedlo – a velice úspěšně – v roce 2003 jeho Smrt Klinghoffera a předloni MET představila celému světu jeho Doktora Atomika. Adams je jedním z představitelů minimalistického kompozičního stylu a jeho díla bývají v Americe označovány za průlomové z hlediska vývoje opery na konci 20. století. Z přímého přenosu bylo z reakcí diváků zřejmé, že Američané Adamse milují – otázkou je, zda mu „rozumějí“ v tom smyslu, jako Pražané rozuměli Mozartovi. Těžko ale předpokládat, že si Adamsovy árie budou pobrukovat.

Adamse přitahují současná politická témata. Vnímá je ale jako blouznivý americký levicový intelektuál, módně „předobamovsky“, mírně protiamericky a protiizraelsky. Zpravodajství CNN už dlouho není objektivním obrazem světa a tak dochází k paradoxům, kdy ve Smrti Klinghoffera Adams nahlíží s pochopením do duší a motivů teroristů, aby pak za svou tryznu On the Transmigrations Souls nad dušemi zemřelých při teroristickém útoku na Dvojčata 11. září dostal v roce 2003 Pulitzerovu cenu. Není náhodou, že režisér opery Peter Sellars připomínal aktuální souvislosti mezi návštěvou Nixona v Čině a pádem Mubáracka v Egyptě – Sellars je čistokrevný pošuk, což navíc věrohodně doložil, když se v interview s Thomasem Hampsonem objevil nejen postrojen jako obecní blázen, ale i tak hovořil.

Pro průměrně vzdělaného Evropana musela být opera o návštěvě amerického prezidenta Richarda Nixona v Číně téměř nesnesitelně hloupou politickou agitkou. Mao Ce-tung jednoznačně stojí v jedné řadě s Hitlerem a Stalinem, má na kontě zločiny s miliony obětí, pro které jsou podobné intelektuální šarády jen výsměchem. Z tohoto pohledu je libreto americké básnířky Alice Goodman až třeskutě hloupé a vlastně se nelze divit, že v této atmosféře se objevují popírači holocaustu a o teroristech politicky korektní novináři píší jako o „bojovnících“.

Nelze ovšem zpochybnit, že Adams je obratný hudební skladatel, který dovedně smíchal odvar z odkazu klasické opery. Určitě není tolik očekávaným světlem na konci tunelu, v němž se soudobá opera stále hledá.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


12
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
12 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
0 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Anonymous

To je velice smutné, leč velice realistické shrnutí fakt okolo SOP a ND. Paní doktorka Havlíková přesně pojmenovala neodbornost lidí, kteří o tom rozhodují.
Tak mne napadá inspirace našimi lékaři. Co kdyby divadelníci šli do stávky? Také mají nižší platy, než jejich kolegové na západě, navíc mají smůlu v tom, že vedení jejich rezortu je v rukou absolutních laiků. Ale kultura má v tomto státě takové postavení, že se spíše zruší všechna operní divadla, protože ty idioty ve vládě a na radnicích to vůbec nezajímá.
Takhle špatně v české kultuře už dlouho nebylo…

Anonymous

Na celé historii pražské opery je smutné to, s jakou kaprálskou hrubostí se chovají přechodní státní úředníci k těm, jimž by měli spíš sloužit než rozkazovat, přičemž většině z nich nesahají ani po kotníky. A jak zcela lhostejný je jim divák, kvůli kterému se to divadlo hraje. Je to přímo ukázkový příklad toho, co je odporné na socialismu. "MY" vám to platíme, tak buďte zticha. mb

Anonymous

Stávka divadelníků je k ničemu. Myslíte, že někoho z těch nahoře bude trápit, že divadla nehrají?

Opera Plus

Znovu si dovolujeme připomenout, že s tématem nesouvisející komentáře budou vymazány.

Anonymous

Dokud lidé z Národního nebudou na protrest proti nekompetentnímu ministerstvu stávkovat (opakuji proti nekompetentnímu, ne proti snaze konečně řešit letité problémy Státní opery), tak se nic nezmění. Jedině stávka ND může náležitě a se vší naléhavostí upozornit na to, jaké otřesné osazenstvo ministerstvo má a jak šíleným způsobem si počíná. Karel

Anonymous

Pro Karla: S tím se dá souhlasit, až na jeden bod, který byste mohl vysvětlit – ne proti snaze konečně řešit letité problémy Státní opery.
V čem letité problémy jsou? Obávám se, že hlavní, letitý problém je zřizovatel, čili MK. Ačkoliv je finančně dlouhodobě podfinancována (letos není ani na platy), obohatila kulturní život o velmi zdařilá představení. Problém je v nevoli MK SOP financovat a neschopnosti smysluplně řídit. BO

Anonymous

Ve středu ve 13 hodin se má v hledišti SOP sejít Dolanský, ředitel SOP, se zaměstnanci. Docela by mě zajímalo, co se tam zaměstnanci dovědí? Snad to tam nebudou zavírat?

Anonymous

Mám obavu, že své sehráva také neschomnost dramaturgické domluvy mezi dramaturgií Státní opery a Národního divadla a vzácná shoda ve výběru repertoáru – a tak máme nebo jsme měli v Praze ve stejnou dobu 2 Carmen, 2 Traviaty, 2 Kouzelné flétny, 2 Rusalky… šlo by pokračovat. Dost často ti samí zpěváci, sólisté, zpívali jak v STP, tak i ND.

Anonymous

Samostatnou kapitolou v článku je zmínka o vlivu Jiřího Bělohlávka.Nemáme novináře, který by se ho zeptal, co si o problematice myslí?Nebo se k tomu nechce vyjadřovat?Dnes nediriguje v ND Hry o Marii, které nastudoval, pro údajnou chřipku ohlášenou s týdenním předstihem… Dostanou tedy opět jen privilegovaní, jako před více než 20 lety?Má-li mít česká kultura takový podíl ze státního rozpočtu jako mají sousední státy se kterými je srovnávána, pak ji stát již 20 let každý rok dluží 20-50% financí. Nutně je potřebuje!! Jinak se ocitá na úplném chvostu naší – české – společnosti, ne tak aby mohla ostatním ještě konkurovat.… Číst vice »

Anonymous

Hmmm, už druhá recenze, která strhala Nixona v Číně, navzdory tvrzení pana Cikánka, že jde o naprosto skvělý kousek, nad kterým i sbor v Met pláče dojetím:-)

Anonymous

Leonora3:Este raz k Nixonovi. V USA je asi docela jedno, co o Nixonovi v Cine napise pan Cikanek, tak ceski kritici. V Met som pri svojej poslednej navsteve videla celkom 7 predstaveni a na Nixonovi 9.2 bolo divadlo minimalne tak plne, ako na Boheme, Donovi Pasqualovi, Traviate a inych spekoch rezirovanych Ottom Schenkom, del Monacom, Zeffirellim a spevackymi hviezdami najvacsieho kalibru.(Mimochodom:v hladisku som napocitala celkom 8 kamier, asi pripravovali uz sobotny prenos.)Americanov skratka toto tema oslovuje inak, ako nas (netrufam si povedat ci i hudba J.Adamsa) a v americkej tlaci vyslo mnozstvo recenzii s prevahou pozitivnych.A najviac mladych ludi som… Číst vice »

Anonymous

MZ:

To jsou přece notoricky známé věci, totiž že v USA mají jiný vkus než Evropané a že na názory jiného než US-diváka se ohled nebere. Jinak by přece MET nemohla takové kusy zařazovat do programu přenosů.