Tomáš Netopil: Když bude zaručena stabilita, vydržím

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Potkali jsme se v klubu Stavovského divadla, kde měl za hodinu zkoušku před večerním představením Figarovy svatby. Mozarta má nejspíš hodně rád. Pokaždé, když se na něj stočila řeč, očividně pookřál. Až s klukovským nadšením třeba líčil, jak se chystá studovat novou mozartovskou partituru, a že ze všeho nejdřív chce projít party jednotlivých nástrojů a promyslet smyky u smyčců. Když mu ty noty po chvíli přinesli, mimoděk je několikrát zlehka pohladil. Celkově ale působí dojmem energického, poměrně otevřeného člověka, který přesně ví, co chce. Jeho stisk ruky byl při pozdravu nečekaně silný. Říká se, že takový mají hlavně upřímní lidé. Následující hodina, strávená s pětatřicetiletým šéfdirigentem orchestru Národního divadla Tomášem Netopilem, to potvrdila.


Když už spolu mluvíme ve Stavovském divadle, začnu Mozartem: Na květen chystáte nový Mozartův Únos ze serailu. Jaký bude?

Doufám, že se po hudební stránce dostaneme opět dále a budeme tak moci navázat na zkušenosti s Idomeneem. To znamená detailnější práce s frází, živoucí a provokující doprovodná složka uvnitř orchestru, odlehčený a barvitě stále zajímavější náboj. To asi jen tak v kostce. Nejdůležitější je pak ovšem čas strávený přímo v orchestřišti Stavovského divadla, kde je nejpodstatnější sehrát tvrdý boj s akusticky ne příliš povedeným prostředím.

Jak velký posun k lepšímu v interpretaci Mozarta orchestr pod vaším vedením za ty zhruba dva roky udělal?

Rozhodně udělal. Přesně jsem to poznal při návratu produkce Idomenea do programu divadla. Po téměř půlroční pauze jsme se ocitli na první zkoušce a já jsem měl krásný pocit z práce, která nás nevracela zpět k základním problémům, ale otevírala prostor k novým hudebním podnětům a inspiracím. Konkrétně u mozartovských produkcí je nezbytné zachovat stejné orchestrální obsazení souboru a tím oživit možnost hlubší a detailnější práce. Bez tohoto systému si vznik nových mozartovských produkcí nedokážu představit.

Když už mluvíme o Mozartovi – jak jste byl spokojený s jeho posledními Narozeninami?

Osobně jsem se na tento koncert velmi těšil. Byl to pro mne už třetí narozeninový a koncepčně velmi zdařilý, mimo jiné také z důvodů využití sólových hráčů našeho orchestru. V době naší přípravy docházelo k menšímu či většímu prosakování různých informací o budoucím fungování orchestru, které do dnešního dne nemají žádný určitý tvar. Tvořivou atmosféru v tomto období si asi každý dokáže představit, a já chci touto cestou poděkovat orchestru, že se tímto nenechal rozhodit a své síly proměnil v krásnou hudbu!

Ještě k akustice Stavovského divadla: Orchestr jste při Mozartových narozeninách zvedl trochu výš…

Doposud byl tady ve Stavovském divadle orchestr při koncertech na jevišti, což je dle mého názoru ta úplně nejhorší varianta. Tentokrát jsem ho při Narozeninách poprvé posadil do orchestřiště, kde dřevo, které hráče obklopuje, funguje alespoň trochu jako rezonanční skříň. Samotná akustika Stavovského divadla je skutečně tristní, s tím by se něco mělo dělat…

Čím to je?

Určitě tou textilií, která je v řadách, myslím ten modrý samet. Pokud by tam bylo dřevo, tak by to bylo něco úplně jiného. Hlediště je vysoké, ten zvuk má kam jít, ale hned v začátku je bohužel pohlcen „sametem“.

Jaký dopad to má na výsledný zvuk – alespoň podle vašich uší?

Zvuk orchestru se nestmelí tak, jak by měl. Je to slyšet hlavně v koncích frází, které musíme uměle dotvořit, hlavně s využitím smyčcových nástrojů. Je to hodně velký rozdíl třeba oproti sálům, jako je Rudolfinum nebo Obecní dům.

Když se podíváte na orchestr Národního divadla v celém spektru repertoáru, s čím stále nejste spokojen?

Nejsem spokojen se samotnou organizací práce. Orchestr je dnes v dobré kondici, to jsem si potvrdil už několikrát při naší společné práci – myslím koncerty, koncertní provedení oper Salome Richarda Strausse, Ariadna Bohuslava Martinů a Slavík Igora Stravinského.

Záměrně zde uvádím projekty, které jsou jednorázové a tím také nepodléhají jistému opotřebení nebo ohrávání, které může být do jisté míry přínosem, ale velmi brzy se stává kontraproduktivní. A teď zpět na začátek. Abych mohl s hráči manipulovat ve smyslu osobní fixace k tomu či onomu opernímu projektu, musí mít hráč jistotu, že bude zaplacen. Pokud se tak nestane, bude hráč stále nucen vynakládat svou energii jinde, jen pro naplnění základní potřeby. Ale abych vám také odpověděl na vaši otázku, týkající se spokojenosti či nespokojenosti. Mám-li být konkrétní, je to hlavně bohatost, lehkost, ušlechtilost a kompaktnost zvuku horních smyčců. Vylepšení této složky si dávám za svůj cíl.

Jak jste spokojený se svým, nazvu to sblížením se s orchestrem?

Myslím, že orchestr ví, jakým směrem chci jít a co je pro mne důležité. Ani to snad netrvalo dlouho, myslím tím společné sladění.

Troufnul byste si dnes třeba říci, že vám orchestr věří?

To ano, myslím, že mi věří.

Určitě jako šéfdirigent máte na srdci i řekněme „mimohudební“ záležitosti. Například platové poměry v orchestru, jak jste už naznačil. Co z toho se za dobu vašeho šéfování podařilo?

Nepodařilo se vůbec nic, právě naopak. Platové podmínky v orchestru jsou kvůli nynějším úsporám daleko horší, než za mého nástupu. To je bohužel fakt, který mě mrzí nejvíce. Asi trochu naivně jsem předpokládal, že to dokážu ovlivnit nebo že naší společnou prací dokážu upozornit na fakt, že orchestr první scény v Praze by měl být důstojně ohodnocen. Bohužel se tak nestalo, ba co víc, podmínky jsou nejhorší za poslední léta.

Projevuje se to na úrovni práce, na tom, co orchestr odvádí?

Pokud mám odpovědět zcela upřímně, tak určitě ano. Má-li člen orchestru Národního divadla kvalitně odvádět svoji práci a přitom dostatečně finančně zabezpečit svůj život nebo rodinu, tak to jsou za dnešních poměrů dvě věci, které se vzájemně neslučují. Každý muzikant, který tu je, ví, že z platu v divadle se rodina uživit nedá. A proto chodí i jinam, do jiného orchestru, do studia, kde dostane vedlejší příjem, aby rodinu mohl uživit.

Přebíhají lidé z orchestru Národního divadla takhle často?

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
23 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments