Operní panorama Heleny Havlíkové (208)

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Týden od 9. do 15. března 2015
* Ústecký Rigoletto napůl
* La donna v Met bez jezera
* Inspirace na dny příští
***

Ústecký Rigoletto napůl
Severočeské divadlo pokračuje v uvádění těch divácky nejzaručenějších operních titulů. (Aida, Komedianti, La traviata, Nabucco, Prodaná nevěsta). Nyní místo původně avizovaného Děvčete ze Západu nakonec zůstalo u Verdiho Rigoletta. A přesto nebylo na sobotní premiéře plno. Nosných i nadčasových témat této opery podle dramatu Victora Huga Král se baví může být mnoho, jakkoli Verdi s Piavem kvůli cenzuře museli změnit francouzského krále na mantovského vévodu šestnáctého století. Hrbatý šašek Rigoletto přisluhuje režimu a přitom se svou milovanou dceru Gildu snaží před zvráceným světem, který sám spoluvytváří, ochránit. Je obtížné mít s „prodejným“ šaškem soucit – Verdi ale vystavěl svou operu tak, že ve finále velikost Rigolettova utrpení diváky zasáhne a dojme.

Že se pro slovenskou režisérku Andreu Hlinkovou v týmu s výtvarnicí scény a kostýmů Miriam Struhárovou stalo nosným motivem opery italské slovo vendetta (pomsta) a z něj odvozené písmeno „V“, se však dozvíme spíše z textu v programové brožuře než ze samostatného nastudování. Hrací prostor pro celou inscenaci sice vymezují boční stěny, které se dozadu sbíhají, ale do tvaru písmene „V“ se v hloubi jeviště neprotnou. Mnohem intenzivněji navozují spíše představu perspektivy. Jenže z režie není ani trochu zřejmé, kam směřuje a která z postav v Rigolettovi vůbec nějakou perspektivu má. Sparafucile s Maddalenou, kteří zavražděním Gildy místo Vévody podvedli svého zákazníka Rigoletta a účtovali si přitom plnou cenu, se raději rychle vytratí, Gilda umírá a Rigoletto se stejně jako na začátku okázale svíjí ve své zoufalosti. Takže zbývá už jen Vévoda, jenže ani jeho perspektiva nerušeného pokračování erotických radovánek z ústecké inscenace nijak nevyplývá – a je otázka, nakolik by měla oporu ve Verdiho a Piaveho díle.

Kromě prázdnoty (či nečitelnosti?) výtvarného gesta perspektivy si inscenátorky tímto řešením s ubíhajícími stěnami hodně zúžily a zkomplikovaly také možnosti aranžmá postav. I když se bočními stěnami dá procházet, protože jsou tvořeny žaluziemi, které se dají – hlučně – stahovat, jediný hlavní příchod pro všechny postav na jeviště zůstává ve středu onoho do hlediště rozevřeného, ale vzadu neuzavřeného „véčka“. Jenže brzy přestávají situace dávat smysl, protože se všichni potkávají a společně stojí v jediném prostoru, ve kterém na sebe pohodlně vidí. A protože režisérka vztahy mezi postavami vede zcela realisticky, působí předstírání, že o sobě vzájemně nevědí, nevěrohodně, ba směšně. Z toho všeho by se dalo snad dovodit, že oním hlavním tématem režie ústeckého Rigoletta je nezvládnutý zmatek. Ostatně podporují ho i kostýmy v kombinaci renesančních okruží s neoprenovými plášti (Vévoda má docela vtipně hustě nařasený bílý límec nikoli na krku, ale rozpůlený na ramenou pláště jako epolety). Výrazným prvkem jsou punkové zrzavé a červené paruky dvořanů, Sparafucila a Maddaleny, ta Monteronova ovšem připomíná spíše Lomikara a Gilda je načesaná jako dáma, která se velké večerní rozvaluje v mohutné manželské posteli, takže vypadá spíše jako mondéna velkého světa než nevinná svedená dívka. A Vévoda se v této postelové scéně vrhne na Gildu rovnou odvážně obnažený do půl pasu, v podání Jaroslava Kovacse s podobně odvážnými výškami při celkovém pěveckém zvládnutí této role.

Ani dirigentovi Miloši Formáčkovi se nepodařilo vnést do Verdiho partitury srozumitelný řád. Intonace i souhra orchestru, zejména smyčcové sekce, se co chvíli rozpadaly a v dynamice převažovalo jednotvárné forte, nemilosrdné zejména vůči útlejším výškám sopránu Terezy Mátlové jako Gildy. Její snaha prosadit se nad takto znějícím orchestrem vedla k ostrosti a přepínání hlasu i intonačnímu kolísání, střední polohy jí však zněly plně. Nikolaj Někrasov takový problém neměl, svým zvučným barytonem „trhal kulisy“. Zbytečně. Má pro tento typ rolí nezpochybnitelné charisma a větší variabilita vypracování detailů by přinesla výraznější efekt. Vedle takového Rigoletta Pavel Švingr přes svůj nesporný talent a znělé hloubky vypadal nesměle, což se k profesi nájemného vraha moc nehodí. Jeho sestra Maddalena ovšem v podání Valerije Vaygant „vybalila“ na Vévodu nejen koketní vlnění boků, ale i svůdně podmanivý soprán.

Nová inscenace Verdiho Rigoletta měla v Ústí premiéru v pátek třináctého. Pověrčiví si ho vykládají podobně jako optimisté a pesimisté z poloviny vypitou láhev – pro optimisty je ještě z poloviny plná, pro pesimisty je z poloviny prázdná. V případě ústeckého Rigoletta je umělecký výsledek jen poloviční – a jen diváci rozhodnou, zda si ho budou interpretovat optimisticky, nebo pesimisticky.

Hodnocení autorky: 60 %
***

La donna v Met bez jezera
Opera La donna del lago (Jezerní paní) sice zdaleka nedosahuje popularity komických oper Gioachina Rossiniho, zejména Lazebníka sevillského, ale i obou Italek, z jeho oper seria ale patří k těm, které se vedle Viléma Tella objevují nejčastěji – v posledních pěti letech v Paříži, milánské Scale, londýnské Covent Garden, americkém Santa Fe a nyní i v Metropolitní opeře. Zásluhu na tom dozajista mají i současní mistři belcanta – Juan Diego Flórez a Joyce DiDonato, kteří ve většině těchto produkcí vytvořili dvě ze čtyř hlavních rolí – krále Jakuba V. alias Uberta a Elenu. Metropolitní opera má celkově Rossiniho pro přímé přenosy v oblibě – v těch, které jsme od sezony 2007/2008 mohli sledovat i u nás, se Rossini řadí hned za Verdiho, Pucciniho, Wagnera a Donizettiho. V přímých přenosech se dokonce dvakrát objevili Lazebník a Popelka, ale také Hrabě Ory a Armida, ve které jednu sopranistku obklopuje dokonce šest tenoristů a dva basisté.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - Verdi: Rigoletto (SD Ústí nad Labem)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Vaše hodnocení - Rossini: La donna del lago (Met New York)

[Celkem: 1    Průměr: 2/5]

Mohlo by vás zajímat


1
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
miloslava

V mnohém musím souhlasit. Nicméně co se pěveckých výkonů týká, tak je velká škoda, že přebvážná část kritiků sleduje pouze premiéru v domnění, že jsou tam vždy zařazení ti lepší zpěváci. V tomto konkrétním případě si myslím, že by kritici byli velmi překvapeni porovnáním pěveckého výkonu Terezy Mátlové a Věry Likérové.