Operní panorama Heleny Havlíkové (237)

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
Salcburský triumf Collegia se Zelenkou a pohled do zákulisí. - Barokní Libuše a Přemysl. - Na Letních slavnostech staré hudby tančil kávový servis. - Jaký Bach pro všechny? - Inspirace na dny příští.
Collegium 1704, Václav Luks, Kamila Mazalová (foto Marco Borelli)

Salcburský triumf Collegia se Zelenkou a pohled do zákulisí
Jeden ze zahajovacích koncertů letošního ročníku Salcburských slavností v dramaturgické řadě Duchovních ouvertur pořadatelé v čele s intendantem Markusem Hinterhäuserem a dramaturgem koncertů Florianem Wiegandem svěřili Collegiu 1704 Václava Lukse. Na tomto prestižním festivalu tak Collegium 1704 vystupovalo už počtvrté.

Na Salcburské slavnosti Collegium proniklo v roce 2015 nejprve komorním a mladistvě energickým pojetím díla, jež má v německy mluvících zemích obrovskou interpretační tradici – se Mší h moll Johanna Sebastiana Bacha. Toto první vystoupení Collegia se ovšem nestalo jednorázovou festivalovou „raritou“, ale hned další rok mu bylo svěřeno uvedení Salcburské mše v autentických prostorách salcburského dómu, pro nějž tuto vícesborovou velkolepou kompozici pro 53 hlasů zkomponoval Heinrich Ignaz Biber v roce 1682. A loni následovalo oratorium Alessandra Stradelly San Giovanni Battista.

Tentokrát se Collegium 1704 ve velkém sále Mozartea mohlo předvést se svým „erbovním“ skladatelem – Janem Dismasem Zelenkou. Jeho strhující kajícný žalm Miserere c moll (ZWV 57) z roku 1738 a z cyklu tzv. posledních mší tu úplně poslední z roku 1741 – Mši Všech svatých a moll (ZWV 21) komplementárně doplnila kantáta Johanna Sebastiana Bacha Weinen, Klagen, Sorgen, Zagen (BWV 12).

Collegium 1704, Václav Luks (foto Marco Borelli)

Zcela vyprodaný koncert vyvolal spontánní nadšení. Základem interpretačního stylu Collegia je propojení transparentní plastičnosti vedení hlasů, které se neslévají, s vyváženým barevně bohatým zvukem orchestru a sboru, jehož role je zejména v Zelenkově mši klíčová. Ve stmelené stylové jednotě ze sboru vystupují v sólových částech jednotliví zpěváci, kteří mají Luksův interpretační přístup hluboce zažitý. V Zelenkově Miserere se svým jasným a zároveň nádherně oblým sopránem předvedla Helena Hozová, k níž se ve mši připojili se sametovým altem Aneta Petrasová, energickým tenorem Václav Čížek nebo lahodným basem Tomáš Král. K Bachově kantátě se skvěle hodil lyričtější alt Kamily Mazalové v souznění s jímavými hobojovými sóly Kathariny Andreas. Z provedení Collegia se šířila naléhavost pokorné prosby o smilování, dojímal smutek, hřměla hrozba Božího soudu, tryskala rozjásanost. Koncert hýřil muzikantskou energií, mladistvým elánem, intenzitou spříznění všech interpretů, jež se přenášela do publika.

Na otázky, co stojí za takovým úspěchem, odpovídal zakladatel a umělecký vedoucí Collegia 1704 Václav Luks:

Jak jste se vůbec na tak prestižní festival, jakým jsou Salcburské slavnosti, s Collegiem 1704 dostali?
Na festival formátu salcburského se nedá vnucovat. Buď si vás vyberou, nebo ne. Od zájemců dostávají štosy nabídek. Je to spíš jejich vlastní scouting. V našem případě to byla vlastně náhoda. Na festivalu v Regensburgu jsme hráli Bachovu Mši h moll, kterou natáčel Bavorský rozhlas. A Florian Wiegand pak slyšel záznam koncertu, ráno, když si čistil zuby, měl puštěné rádio. Zaujali jsme ho natolik, že si to poslechl celé a čekal na odhlášení, aby zjistil, kdo hrál. Takže Florianův zážitek při čištění zubů byl prvním impulsem k pozvání se Mší h moll.

Říká se, že první pozvání na takový festival je sice pocta, ale oním potvrzením kvality je až vystupování opakované. Collegium 1704 hrálo na Salcburských slavnostech počtvrté, mezitím jste tu vy, dokonce v této mozartovské Mekce, dirigoval mozartovský program se salcburským orchestrem Mozarteum. Je to běžné?
Pochopitelně například Vídeňští filharmonici tu jsou každý rok. V té „naší“ kategorii umělců to je na Salcburském festivalu tak, že když má v umělce důvěru, dostávají pozvání pravidelně. Má to svoji logiku, protože zdejší festivalové publikum je trošku konzervativní a když si na určité umělce zvykne, chce je znovu.

Jak se vám podařilo prorazit i s Janem Dismasem Zelenkou?
Zajímavé bylo, že hned po prvním koncertě, kdy jsme hráli Bachovu h moll mši, se ve velmi pozitivních reakcích tisku objevil podnět, abychom do Salcburku přijeli s Janem Dismasem Zelenkou. Jak sem Zelenku „propašovat“, jsem přemýšlel od začátku. Když jsem o tom mluvil s dramaturgem festivalových koncertů Florianem Wiegandem, ukázalo se, že Zelenka se za celou dobu existence festivalu hrál jenom jednou – před mnoha desítkami let jeho orchestrální suita F dur. Když se pro letošní ročník v řadě Duchovních koncertů objevilo téma Lacrimae, podařilo se najít spojnici se Zelenkovým Miserere a konečně ho v Salcburku předvést. Reprezentativně. Zařazení Mše Všech svatých jsem postavil jako Zelenkovu rekapitulaci nejen jako tvůrce, ale i jako člověka. Ta mše velmi pravděpodobně nebyla psaná pro liturgii, ale celá sbírka posledních šesti mší, z nichž se dochovaly jen tři, byla jeho labutí písní. Slovo „poslední“ v názvu nemá žádné liturgické opodstatnění.

Collegium 1704, Václav Luks (foto Marco Borelli)

Jak probíhá příprava takového koncertu?
I když máme obě Zelenkovy skladby na repertoáru a nově jsme pro Salcburk studovali vlastně jen Bachovu kantátu Weinen, Klagen, Sorgen, Zagen (BWV 12), snažím se zkoušet „od nuly“. Samozřejmě, že je velká pomoc, když většina interpretů ta díla zná z předchozích provedení. Přesto, nebo vlastně právě proto, je dobré začít znovu, očistit případné nánosy, vrátit se k jádru. Zpravidla je to tak, že dva dny samostatně zkoušíme jen s vokálním ansámblem, pak máme jednu samostatnou zkoušku orchestru a pak společně dva nebo tři dny, podle rozsahu a typu skladeb. Celkově to obnáší pět až šest dnů intenzivního zkoušení – od rána do večera, každý den dvě tří až tří a půl hodinové zkoušky.

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5

Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na