Operní panorama Heleny Havlíkové (24)

  1. 1
  2. 2

Týden od 7. do 13. března 2011

° Festival Opera 2011 stále graduje

° Ministerstvo kultury si do týmu expertů najalo i Chytrou horákyni – Státní operu a Národní divadlo sloučí i nesloučí
– Co na to Ondřej Černý
– Co na to představitel Institutu umění/Divadelního ústavu Bohumil Nekolný
– Co na to v úterý na veřejné schůzi poslanci?
° Inspirace na dny příští

***

Festival Opera 2011 stále graduje

Do finále směřuje festival Opera 2011 – minulý týden v Praze vystoupily další dva soubory, opavský a liberecký. Bienále, pořádané v Praze tentokrát již podesáté, je skutečně unikátní příležitostí zhlédnout operní inscenace všech deseti stálých českých divadel – a to podle výběru jejich ředitelů a operních šéfů. Zájem diváků je nadále velký a reakce stále nadšenější. Festival po počáteční smršti pěti produkcí předminulý týden sice počtem představení zvolnil na tempu, nikoli však na gradaci. Celkovému hodnocení festivalu se budu věnovat v dalším Operním panoramatu, ale již teď jsem přesvědčena, že Saint-Saënsův Samson a Dalila v opavském nastudování i Pucciniho raný Edgar v provedení liberecké opery jsou horkými adepty na některou z festivalových cen – Libušek. O jedné mohou svým hlasováním rozhodnout i diváci prostřednictvím hlasovacích lístků.

Minule jsem vyzdvihla dirigenta Petra Šumníka za olomouckou Carmen, Miriam Němcovou v ústeckých Hoffmannových povídkách i Roberta Jindru za ostravského Werthera. Tento výčet dirigentů, kteří s přehledem a velkou muzikantskou energií zvládli i velmi obtížné partitury, mohu teď rozšířit o Damiana Binettiho, dirigenta Samsona a Dalily a zároveň šéfa opavského souboru, a také o libereckého dirigenta (a šéfa opery) Martina Doubravského. Ten u nás poprvé – a velmi přesvědčivě – nastudoval operu Pucciniho skladatelských počátků, Edgara na libreto podle Alfreda Musseta. Premiéra byla v Miláně roku 1889 a příliš nezaujala. Doubravský ale dal plně vyznít hudbě plné vášní natolik, že překryla slabiny poněkud chatrného libreta, kdy Edgar vybírá mezi dvěma ženami – sám přitom pochybného charakteru se snaží objevit, která z žen ho miluje „čistě“. Taková mužská ambice pochopitelně nemůže skončit jinak, než smrtí obou jeho milenek.


Obdiv si zaslouží, že oběma souborům, které rozpočtem u nás patří k těm nejmenším, se podařilo obsadit na vysoké úrovni velké a náročné hlavní role; některým přitom zněl hlas v prostoru Stavovského divadla dokonce plněji a zvučněji, než na domácím jevišti. Opavská mezzosopranistka Ilona Kaplová byla jako Dalila skutku svůdná a hlasem i zjevem si podmanila nejen Samsona, ale i diváky. Tenorista Kisun Kim se nenechal coby silák Samson vyprovokovat k herkulovsky silovému zpívání, ale dokázal „dávkovat“ dynamiku tak, že gradace vyzněly naprosto přesvědčivě (pravda, v závěru za pomoci nazvučení). Také pro Nikolaje Někrasova byla role Velekněze příležitostí, jak uplatnit svůj hutný baryton vytříbeněji, než v až přehnaně „dábelských“ rolích Hoffmannových povídek ústeckého nastudování, kde byla zřetelnější především sólistova tendence k nadměrnému vibratu.


Ze sestavy libereckých sólistů excelovala další talentovaná mezzosopranistka naší mladé pěvecké generace – Kateřina Jalovcová v roli provokativně „nepřizpůsobivé“ vášnivé Tigrany (stylizované do jakési „jiné“ Carmen). V působivém kontrastu tak vedle ní vyzněla její „spořádaná“ sokyně Fidelia, kterou sopranistka Lívia Obručnik-Vénossová dokázala prodchnout oddaností a laskavostí. Edgarovu fatální rozervanost i jeho krutý žert nad svou fiktivní rakví uzpíval věrohodně, byť místy na hranici svých pěveckých možností, i Rafael Alvarez.

Haydnovým Lékárníkem Traviatou Státní opery Praha tento týden festival skončí. Jeho celkovému hodnocení se budu věnovat v příštím Panoramatu.

***

Ministerstvo kultury si do týmu expertů najalo i Chytrou horákyni – Státní operu a Národní divadlo sloučí i nesloučí

Po dlouhé sérii protikladných prohlášení, v nichž zástupci ministerstva kultury omílali v nejrůznějších médiích blíže nezdůvodněnou mantru, že pro dvě opery v Praze není místo, se ministr kultury Jiří Besser po dřívějším zavržení studie teatrologa Josefa Hermana v rozhovoru pro Radio Impuls minulou středu veřejně distancoval teď už i o od stanovisek svého náměstka Radka Zdráhala: „Jestliže pan Herman zpracoval pro ministerstvo tuto teorii a ten samý den, kdy se objeví tato teorie na webových stránkách ministerstva kultury, je tam napsáno ano, je to teorie pana teatrologa Hermana, nikoliv stanovisko ministerstva kultury, rovněž tak stanovisko ministerstva kultury nemůže sdělit náměstek Zdráhal. Ten je pověřen, může mít názor, že je potřeba sloučit, že by to bylo nejlepší, nejekonomičtější, ale i on je podřízen ministrovi a ministr bude dbát na to, aby to řešení bylo skutečně nejlepší, aby tyto scény fungovaly tak, jak si zaslouží.“ A dokonce zde ministr tvrdil, že „nikdo u nás neřekl, že ministerstvo kultury slučuje a bude slučovat“!

 

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Saint-Saëns: Samson a Dalila (SD Opava)

[Total: 49    Average: 2.6/5]

Vaše hodnocení - Puccini: Edgar (DFXŠ Liberec)

[Total: 17    Average: 4/5]

Související články


Reakcí (25) “Operní panorama Heleny Havlíkové (24)

  1. Ministr pro lepší kulturu Besser tvrdí, že jeho náměstek Zdráhal tím, že oznámil generální rekonstrukci SOP a sloučení s ND jen řekl svúj názor, nikoliv postoj MK. Přesto zůstává na postu náměstka, zatímco pan Dolanský byl odvolán. Zdá se mi, že je to trochu nepoměr vůči tomu, co se v minulých týdnech stalo. Někdo tady napsal, že pan Dolanský měl za úkol přinést jablka a doručil hrušky. Prý měl splnit zadání a nenechat projevit svůj úsudek. Nezlobte se na mne, ale jestliže si mohu vybrat mezi shnilými jablky (nelze spočítat, jestli fůze přinese úspory) a čerstvými hruškami, vyberu si buď hrušky, nebo nic. BO

  2. Nekolný, kamarád Černého? to je stará písnička…m.j. causa Krejča – v září 1994 Otomar Krejča píše řediteli odboru umění MK ČR Bohumilu Nekolnému: "Ať se tomu Váš ministr jakkoli brání, jeho stanovisko je kulturně politické povahy. Vyjadřuje jednoznačně, že preferujete systém před živým organismem…

  3. Předčasně prý skončila podobná schůzka Černého i se zaměstnanci ND: paní Havlíková, nedělejte si slovíčkem "prý" v tomto Vašem nepravdivém výroku aliby. Schůzka Černého dopoledne v ND neskončila demonstrativním odchodem bez vůle členů ND diskutovat. Byli jsme pouze nuceni po 20 minutách odejít na orchestrální zkoušku Parsifala. Víte to moc dobře a stačí se kohokoliv z ND zeptat.

  4. leonora3:
    muze nam nejaky vedec z divadelniho ustavu, mozna nejlepe snad analytik Institutu umeni, vysvetlit uvedeny citat "vysoka mira sobestacnosti prazskych opernich domu je nemravna a neodpovida statusu verejne kulturni sluzby"? Ctu to dokola a nemuzu tomu porozumet. Skutecne podobne zdroje odborniku slouzi u tak vazneho rozhodovani ohledne opernich domu v Praze na MK?
    Je sice pravda, ze uz se asi nedockame ministra kultury s moralnim kreditem (kdyz uz tady mluvime o moralce!)formatu Pavla Tigrida (pokud vim, ten mluvil o zruseni MK a ne opernich divadel!). Od osobnosti podobneho formatu bychom i bolestne rany prijimali s vetsi pokorou a predevsim bychom verili, ze za tim nejsou jen osobni a stranicke zajmy jednotlivcu. Nestranniho pozorovatele tohoto hektickeho a nekoordinovaneho deni nepresvedcuji ani "odborne" argumenty, ani moralni kredit a integrita akteru.

    P.S.jeste k sobestacnosti divadel: pokud ROH Covent Garden vykazuje 72% sobestacnost, je to naposto ojedinele a "impressive". V kazdem prenosu z Met slysime ze Met generuje na vstupnem min nez 50 procent. Pani Havlikova v tomto clanku uvadi 50% u Staatsoper Viden. Mozno se to zlepsilo, ale v dobe nedavno minule ex-intendant Ioan Holander- v knize A Tale of Four Houses (str.682) uvadi 34% pri 300 predstavenich rocne a 95procentni obsazenosti sedadel (cisla pred kterymi se jenom muzeme hluboce poklonit). Holander poznamenava: "To neni business, v opere penize muzete jen stratit". Ale vsichni vime, ze opera si to zaslozi.

    Mimochodem :je to jedna z mala oblasti, kde snad nase zem jeste boduje a dava o sobe vedet. Janacek je jeden z nejhranejsich autoru a cestina zneje na podiich v Evrope, Americe a ostatnim opernim svete. K predstavenim, o kterych pise pani Havlikova dodavam dnesni premieru (16.3.)Lisky Bystrousky ve Philadelpii v cestine. Skoda, ze u toho nemuzu byt, ale jiste reference od Leonory3Jr, ktera jako ditko skotacila v Bystrousce jako veverka, dostanu.

  5. Jakási číslička o soběstačnosti se objevují také v pořadu Reportéři ČT z 14.3.2011 viz ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/video/.
    Podle mého názoru jde o ekonomicky nesmyslné, účelové a tudíž zavádějící porovnání Prahy, Vídně a Londýna. Problém je v tom, že nás nakonec zavede tam, kam nechceme.
    Kulturně-finanční parametry Prahy se dají srovnávat tak s Budapeští, Varšavou, Záhřebem, Bělehradem atd., tj. metropolemi zemí s přibližně stejnou ekonomickou výkonností jako ČR. Srovnávat Prahu s městy s nejmajetnějšími divadelními fanoušky a nejvyššími honorářemi je naivní.

  6. Argumentovat 70% soběstačností Covent Garden je opravdu vytrhování z kontextu. Covent Garden je v určitém stupni institucionálního vývoje, ale ještě před 10 lety byla na zavření, respektive na transformaci v noblesní kulturák (viz. například Michael Kaiser: The Art of the Turnaround, kapitola 4).

    Podrobnosti o Vídeňské státní opeře neznám, ale nezdá se mi, že by měla tak vysokou soběstačnost, jak píše dr. Havlíková. Naopak se mi vybavuje informace, že rozpočet rakouského ministerstva kultury jde z velké části jenom na Vídeňskou státní. Pokud někdo znáte přesné číslo, tak ho sem prosím napiště.

    A pokud si mohu dovolit interpretovat, tak dr. Nekolný chtěl svým článkem pouze říci, že pokud má opera v Praze za něco stát (umělecky) tak to bude něco stát (finančně). Netvrdím, že to formuloval zrovna šikovně či lépe řečeno úplně mravně:)), ale pravdy na tom něco bude.

    Jedno z dilemat, které musí řešit moderní kulturní politika, je Dostupnost umění vs. Výsostnost umění.

    Pokud budeme chtít výsostné umění evropské či světové úrovně, tak ho bude méně, protože to bude hodně nákladné a zdroje nejsou neomezené. V opačném případě budeme produkovat více, umění tím bude obyvatelstvu (voličstvu, plátcům daní) dostupnější, avšak kvalita se logicky sníží opět z důvodu omezenosti zdrojů.

    Toto by si dle mého skromného názoru měli na MK zodpovědět nejdříve – jestli kladou důraz na výsostnost umění nebo jestli preferují dostupnost umění. Obojí má svá pro a proti.

    m.

  7. Problém bude v tom, co je chápáno pod pojem "soběstačnost". Možná, že v případě WSO a ROH jsou do soběstačnosti započítány i sponzorské dary, které jsou mnohem vyšší než u nás, a další činnost divadla. Jak píše Leonora3, Hollander mluvil o 30%, ale mám dojem, že asi před třemi roky v Pro:logu uváděl číslo ještě nižší. U nás – alespoň v případě výročních zprávách SOP, pokud si dobře pamatuji – se soběstačností myslí příjem ze vstupného. A ten je opravdu vysoký oproti světu. To měl možná pak Nekolný na mysli: takovéto vysoké soběstačnosti totiž divadla dosahují za cenu uvádění starých inscenací, populárních kusů a neobjevují nová či zapomenutá díla, neexperimentují s režiséry atp. Tato čísla lze potom chápat jako nemravná, protože divadla jsou nízkými příspěvky z veřejných rozpočtů nucena soběstačnost držet co nejvýše na úkor umělecké úrovně.

  8. Omlouvám se – vypadlo mi: tím číslem v pro:logu měl Hollander na mysli příjmy z prodeje lístků. 50% tedy může být číslo po započítání dalších příjmů, které nejsou z veřejných rozpočtů.
    To je bohužel obecný problém podobných debat: někdo řekne číslo k pojmu, aniž víme, co ten pojem obnáší. Případné vynechání věty nebo vysvětlení pak vede k úplně jiným závěrům.

  9. Ode mne jiný příklad:
    Setkání zaměstnanců s ředitelem Černým v hledišti historické budovy ND při příležitosti snížení platů zaměstnanců, jsem se zúčastnil proto, že měl být přítomen ministr kultury- nestalo se tak.
    Za to jsem ale slyšel od p. řed.Černého něco, čemu jsem v první chvíli ani nechtěl věřit, jelikož jsem ho blíže neznal.
    Pan ředitel prohlásil přibližně toto: "takovou tu diskuzi nebo co to je, která tu bývá, považuji za zbytečnou a ruším ji."
    Od té doby sleduji kroky p.Černého pozorněji a dnes jsem již pevně přesvědčen, že by si zaměstnanci ND zasloužili jiného-lepšího ředitele.
    Nemohu se podepsat, neboť (viz komentář p.Černého k odvolání R.Dolanského) "by mi muselo být jasné, jak to se mnou dopadne"…
    Také nechápu, co dobrého od p.Černého zaměstnanci ND stále očekávají…

  10. Nečekáme celkem nic, protože jsme se od posledních ředitelů ND celkově ničeho nic extra nedočkali. To lze ale říci i celkově o naší vládě, kterou jsme si všichni zvolili a od které se naše společnost též ničeho nic extra v posledních letech nedočkala. Chceme ale aspoň pouze v pohodě pracovat jako dosud a nechceme, aby nás SOP neustále manipulovala a zatahovala do problémů SOP. Prosím tedy pana anonymního člena SOP, aby nám blíže ujasnil věrohodný zdroj "již zlidovělého komentář ředitele Černého do telefonu na MK o snížených platech, kde členny ND ředitel Černý nazývá blbci, kteří mu to sežrali". Nebo jste stál u něho a vytáčel mu číslo? Tak prosím, chceme Vám uvěřit.

  11. Leonora3;
    slovo sebestacnost sa da vysvetlit len jednym sposobom a to: nakolko prijem zo vstupneho a dalsich aktivit pokryva naklady operneho domu (napr.prenosy HD, prenosy v radiu, ai).
    Priklad:ziadne peniaze od Federal Goverment Met nedostava(i ked Met je snad najlepsim ambassadorom v zahr. politike USA zasahujuci kulturnym svet), neviem ani o prispevkoch od City Hall a mesta NY (ti maju NYCity Opera, ktora je hned vedla). Dary sa samozrejme pocitaju a plnia tych zvysnych viac nez 50 percent rozpoctu Met. a nie su to dary male, najvacsi darcovia maju mramorovu tabulu so zlatym pismom a sucasni darcovia su
    v kazdom programe predstavenia. Dary su vysoke od 30 milionov nizsie a su pre Met ako subor, tak adresne: napr. vdaka Ziff family uvidime Wagnerov Ring. Zoznam darcov je velmi dlhy, je v kazdom programe a cita minimalne 20 stran. V mesacniku Opera News sa dost casto objavuje strana, ktora vyzyva citatelov a milovnikov opery, aby vo svojej poslednej voli
    na Met nezabudli. Niekomu idu na nervy reklamy v prenosoch, ale nezabudajme, ze vdaka spolocnostiam Toll Brothers, The Annenberg Foundation a ich "stedrym" podporam sa prenosy k nam vobec dostanu.
    I ked by sa v Cechach nasla osoba, ktora by chcela podporovat kulturu, myslim ze po diskusiach , ktore i tu mame moznost sledovat, by si to urcite rozmyslela.
    Uvedenim prikladu z Met som nechcela porovnavat, suhlasim s diskutujucimi, ze sa da porovnavat len so srovnatelnymi opernymi domami. Pri vsetkej snahe, poznamkum o mravnosti, ci nemravnosti aj tak nerozumiem.

    P.S.Anonym 12:17, co myslite slovom "vysostnost" umenia (super-kvalitu ako v najlepsich opernych domoch sveta)? Opera samozrejme musi byt dostupna (inak sa o tom na tomto blogu nemusime bavit) a taktiez pozadujeme kvalitu! Inscenaciu nemusi zrovna rezirovat R.Wilson alebo Poutney,
    (popravde ma ich inscenacie neoslnili ani v cudzine). Ale zaiste pozadujem kvalitne, hudobne nastudovanie, solidne obsadenie (to vsetko sa da urobit i bez svetovych hviezd).
    Ale moze mi niekto vysvetlit jak to, ze v Budapesti vedla domacich solistov spievaju a diriguju ( i ked nie permanentne) i ti, co ucinkuju vo Viedni, Bayreuthe, Mnichove a ze repertoir je tak bohaty a roznorody? Tradicia to nevysvetluje, ta je i u nas, a mozno este dlsia a vyznamnejsia. Zeby madarska vlada so zdecimovanou ekonomikou zrovna na operu davala o tolko vacsie prostriedky? Cena vstupeniek je pritom priblizne stejna ako u nas.

  12. ROH a Prahu nelze srovnávat s použitím nějakého procentního čísílka.
    ROH musí tak jednou jednou za dva roky dokumentovat, že je institucí působící ve veřejném zájmu (přesně řečeno charitou – Charity Registered No. 211775) a nikoliv exkluzivní klub. Dělá to například tím, že vyčísluje, kolik vstupenek dává do prodeje za lidově dostupné ceny. Podle toho, jak se vyvíjí poměr mezi tržbami za drahé vstupenky a levné vstupenky, dynamicky přizpůsobuje cenovou politiku na jednotlivé produkce. Na jedné straně musí maximalizovat tržby z drahých vstupenek, ale současně zachovat dostatečně velikou nabídku vstupenek levných a přitom zcela naplnit hlediště – nenaplněná hlediště sponzoři nesponzorují. Sorry.
    Bez pěvců to pochopitelně nelze. Gheorghiu, Hvorostovsky, Terfel, Kaufmann dostane 12 tisíc liber za představení, tj. zhruba tak 100 tisíc liber za šňúru 7-8 představení. Někdy se samozřejmě nechají ukecat i za míň, ale je to o tom kdo koho zná a s kým chce pracovat. Pappanovi, McVicarovi atd se neříká ne.
    V Praze je problém ten, že kdykoliv se zde objeví osobnost, úředníci a bohužel i umělci jej odstřelí. Divadlo není o budovách, ale o lidech.

  13. Covent Garden, stejně jako Met se potácí s neuvěřitelnými finančními problémy, daleko rozsáhlejšími, než u nás. Dluhy jsou astronomické. Ale nikdo je nezavírá, hledají cestu jak fungovat jinak než jen z dotací státu a ten model je v USA běžný a v Evropě se bude muset prosadit také, jinak to nepůjde.

  14. Tak za prve – situace kolem opery v Praze se tyka nejen SOP, ale i ND, nenamlouvejte si, ze to neni pravda. Nebo Vas nekdo presvedcil? Ja jenom ze v Lednu v hledisti SOP to vypadalo, ze za tyden nebudete mit kde hrat. Alespon soude podle vaseho rozhorceni. A na tom se nic nezmenilo. Klidne v klidu pracujte, ale tyka se vas to taky!

    A za druhe – pri schuzce s Cernym minuly tyden v ND cast lidi odesla skutecne po 20 minutach na zkousku (ono to ani jinak neslo, vzhleem k tomu, ze soudruh Cerny prisel pozde – ze by zamer?), nicmene dalsi nemala cast, ktera prisla bez ohleu na zkousku (rozumej – meli volno) odesla uplne stejne, jako odpoledne clenove SOP. Mozna ne tak demonstrativne, ale odeli, nez pan Cerny domluvil. A zase – nenamliovejte si, ze to tak nebylo.

Napsat komentář