Operní panorama Heleny Havlíkové (255)

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Z hájů a zahrad ponaučení a duchovnosti . - Rozjásaný Mesiáš. - Ústecká repríza Carmen. - Inspirace na dny příští.
Collegium Vocale 1704, Václav Luks 2019 (foto Petra Hajská)

Z hájů a zahrad ponaučení a duchovnosti
V barokní kapli Italského kulturního institutu se konal poslední koncert letošního cyklu Collegia Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse s výběrem z Monteverdiho sbírky Selva morale e spirituale.

Sbírka Selva morale e spirituale obsahuje třicet sedm duchovních skladeb různých forem i stylů (stille antico a stille concertato) a Claudio Monteverdi (1567–1643) ji vydal na sklonku života v roce 1640 jako jakési kompendium, které zahrnuje osmadvacet let jeho působení kapelníka dómu sv. Marka v Benátkách. Zahrnuje madrigaly na duchovní texty, celou mši i její jednotlivé části, žalmy, řadu z nich v různém zhudebnění, mariánské hymny (Magnificat a Salve Regina) a moteta v obsazení od sólového hlasu po osmihlasé kompozice. Proto bývá sbírka považována za jakousi Monteverdiho závěť v oblasti duchovní hudby.

Už sám název sbírky je inspirující – do češtiny bývá překládán jako Les ponaučení a duchovnosti, kde „selva“ je odvozeno od „silva“ ve smyslu „háje“ nebo kultivované „zahrady“, ale i lesa s jeho spletitostí, stíny, světly, temnými zákoutími i prosluněnými pasekami. Sbírka dokládá, jak Monteverdi začal prolínat dříve nespojitelné světy mezi duchovními a světskými žánry. Kladl velký důraz na to, že zhudebňuje text, chápaný v rétorickém smyslu s příslušně vyjádřenou srozumitelnou a sdělnou emocí. Básnicky bohaté obrazy živoucích květin, zlatých pramenů vlasů, ale i ledové námrazy, jasu světla i smutné tmy, louky rozjasněné růžemi i zurčícími potůčky, ale i texty žalmů zhudebňoval s mnohotvárnou invencí pro jejich hudební vyjádření, často se zvukomalebnou symbolikou.

Vlastnímu koncertu opět přecházela půlhodinová „ouvertura“ a zájemce do programu uváděl ten nejpovolanější – Václav Luks, který koncert nastudoval a dirigoval. Jeho úvody jsou vždy nejen na vrcholné úrovni odborné, ale dokáže svou znalost tematiky podávat přístupně, poutavě a vtipně tak, že pro posluchače obohacuje zážitek z koncertu.

Collegium Vocale 1704, Václav Luks 2019 (foto Petra Hajská)

Pro zhruba jeden a půl hodinový koncert Václav Luks vybral osm skladeb. Z hlediska obsahu se střídaly texty žalmů s pastorálními a milostnými básněmi. Hudebně zaznělo v Dixit Dominus osmihlasé concertato s doprovodem dvou sólových houslí vedle strofických písní s ritornely, tříhlasá mariánská antifona Salve Regina má charakter operní monodie, oslavný žalm Laudate Dominum pro svítivé výšky sólového sopránu podobně jako sedmihlasé Gloria jsou projasněné („světsky“) virtuózními koloraturami. Pestrost výběru pro různé velikosti obsazení od osmihlasu po sólový soprán ještě oživilo střídání sólistů a doprovod, v němž se uplatnili dva hráči na housle, viola da gamba, kontrabas, varhanní pozitiv a theorba.

Václav Luks se rozhodl koncert proložit třemi komorními, čistě instrumentálními skladbami – sonátou pro dvoje housle Giovanniho Paola Cimy, passacagliou Biagia Mariniho a ciacconou Tarquinia Meruly. Pro rozšíření dramaturgické variability koncertu však byly nadbytečné a program spíše rozmělňovaly. Pokud by šlo o pestrost, už samy skladby ze sbírky Selva morale e spirituale jsou natolik různorodé, že by zaplnily i více programů, a když je celý cyklus koncertů prezentován jako platforma pro Collegium Vocale 1704, pak je škoda ho pro umění tohoto vokálního uskupení nevyužít. Tím spíš, že tentokrát různě se prolínající sólisté Monteverdiho „slovník afektů“ tlumočili se společně procítěnými mnohotvárnými emocemi. Velkou intenzitu měl třeba ostrý střih smíchu a nářku nebo sestup do hloubek smrti, běd a běsů a vlády tmy vedle rozjasněného světa v canzonettě Chi vol che m’innamori, úplně konkrétní obrazy vyvolávaly sestupné vzlyky nářku v Salve Regina, radostný optimismus blaha a libosti sálal z Beatus vir a veselí chvály Hospodina v žalmu Laudate Dominum omnes gentes. Gejzír virtuózních koloratur se uplatnil vedle prosby o smilování v Gloria. Sopranistky Helena Hozová, Pavla Radostová, altistky Kamila Mazalová a Daniela Čermáková, tenoristé Ondřej Holub a Čeněk Svoboda i basisté Martin Vacula a Roman Hoza nestrhávali pozornost na sebe, ale vytvářeli v různých kombinacích i s podporou instrumentalistů vyrovnaný a zvukově vyvážený celek.

Koncertem z Monteverdiho sbírky Selva morale e spirituale se uzavřel celý ročník cyklu Collegia Vocale 1704, v němž se toto uskupení v různém pěveckém obsazení prezentovalo samostatně. I když Collegium Vocale 1704 se uplatňuje i v rámci koncertů v Rudolfinu, zejména v této sezoně, protože akcentuje oratoria, zazněla zde koncertně opera – Vivaldiho Arsilda – a zařazeny jsou i další žánry vokálně instrumentální hudby baroka. Vedle toho ale existuje nepřeberné množství komorních vokálních kompozic, o něž má publikum ve špičkové interpretaci Collegia Vocale zájem a do „velkého“ cyklu se nehodí. I když Václav Luks pro tento typ koncertů zatím hledá vhodný prostor (letos se vystřídala Pražská křižovatka a barokní kaple Italského kulturního institutu), je dobře, že v této sérii bude Collegium pokračovat i nadále. A rozhojní tak koncertní nabídku, kterou v tomto žánru nabízí například i Collegium Marianum, Cappella Mariana nebo Ensemble Inégal.

Collegium Vocale 1704, Václav Luks 2019 (foto Petra Hajská)
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat