Operní panorama Heleny Havlíkové (261)

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Rakouský skladatel Alban Berg (1885–1935) se školil u Arnolda Schönberga, ovlivnila ho i hudba Gustava Mahlera nebo Richarda Strausse. Na přelomu století patřil spolu se skladateli Alexandrem Zemlinským, Franzem Schreckerem, malířem Gustavem Klimtem nebo spisovatelem Karlem Krausem ke kulturní elitě Vídně. Vedle atonálního Vojcka nebo houslového koncertu na paměť Manon Gropiusové ho proslavila i jeho druhá (a poslední) opera, dodekafonická Lulu, kterou zanechal ve fragmentech. Jakkoliv je Vojcek dnes považován za vrcholné dílo operního expresionismu a stěžejní operu 20. století, jeho cesta na světová jeviště nebyla snadná. Berlínská premiéra v roce 1925 byla přijata kontroverzně a pražská, kterou hned v roce 1926 v Národním divadle dirigoval Otakar Ostrčil, vyvolala „neslavně slavný“ skandál, jenž vyústil v zákaz uvádění Vojcka, proti němuž se ve jménu svobody a demokracie v tehdejší atmosféře narůstajícího šovinismu pozvedla velká část české umělecké obce.

A. Berg: Vojcek (zdroj MET)

Uváděná inscenace Vojcka vznikla v koprodukci Metropolitní opery, Canadian Opera Company, Opera Australia a Salcburského festivalu (kde mělo toto nastudování Vojcka premiéru v roce 2017). Kvalita hudebního nastudování pod taktovkou současného hudebního ředitele MET Yannicka Nézet-Séguina se dala očekávat a přenos do kin ji jednoznačně výrazovou mnohotvárností potvrdil.

Jihoafrický režisér William Kentridge (nar. 1955) v MET už inscenoval Šostakovičův Nos a Bergovu Lulu a tyto dvě inscenace i díky úžasným výkonům patří v patnáctileté historii přenosů k těm nejlepším. Kentridge v nich propojil také svůj talent kreslíře a filmaře-animátora a takto multifunkčně pojal i Vojcka. Děsivé výjevy první světové války se zákopy, plynovými maskami, ostnatými dráty, nálety letadel a vojenskými mapami promítal na reálnou dekoraci scény, tvořenou útrobami jakési děsivé rozbombardované ruiny. Vizuálně útočil tak razantně, že hudbu, děj opery i výkony sólistů „zatlačil“ do druhého plánu vlastně jako podkres pro apokalyptické sekvence, které jedno zhlédnutí ani nemohlo obsáhnout.

Vojcka ztvárnil švédský barytonista Peter Mattei, dlouholetý člen sólistického ansámblu MET, který svým mohutným zjevem i hlasem ještě podtrhl kontrast tohoto řadového vojáka jako poníženého prosťáčka, semletého okolnostmi, jimž nedokáže čelit – ani rozumět. Prosadila se i jihoafrická sopranistka Elza van den Heever v roli Marie, nevěrné matky Vojckova dítěte. Nahrazení malého dítěte loutkou, kterou vodily ošetřovatelky se znakem červeného kříže na čelenkách, však velmi oslabilo závěr opery, kdy všechny děti utečou podívat se na mrtvou Marii, zatímco chlapec si zůstane hrát sám. Ostatní sólisté dotvářeli bezútěšnost situace, která semele všechny bez výjimek, bez alespoň záblesku naděje.

Inscenace ale tímto nekompromisním pojetím a zdůrazňováním tématu první světové války převedla Bergovu operu až do příliš jednostranné bezvýchodnosti. Vojcek je dílo mnohem širšího záběru. Třeba tak, jak se k němu v roce 2001 dopracovala inscenace uvedená v koprodukci s göteborskou operou v pražském Národním divadle. Tehdy v názorové spřízněnosti britského dirigenta Elgara Howartha a režiséra Davida Radoka se především podařilo sklenout patnáct scén vývoje dramatu do velké ucelené gradace, v níž obrazy neakcentovaly konkrétní historické ukotvení, ale sledovaly proces a důsledky fyzického i psychického ponižování člověka. Vyrůstaly jeden z druhého se stoupající naléhavostí do závěrečné katarze očištění ve smrti. A právě alespoň pokus o rozhřešení jsem u Kentridgeovy inscenace postrádala.

A. Berg: Vojcek (zdroj MET)


Hodnocení autorkou recenze 80 %

 

Alban Berg: Wozzeck (Vojcek)
Hudební nastudování Yannick Nézet-Séguin, režie William Kentridge, scéna Sabine Theunissen, kostýmy Greta Goiris, výtvarnice projekcí Catherine Meyburgh, světla Urs Schonebaum.

Osoby a obsazení: Wozzeck – Peter Matteri, Marie – Elza van den Heever, Kapitán – Gerhard Siegel, Doktor – Christian Van Horn, Tambormajor – Christopher Ventris, První tovaryš – David Crawford, Druhý tovaryš – Miles Mykkanen, Blázen – Brenton Ryan, Margaret – Tamara Mumford, Voják – Daniel Clark Smith.

Metropolitní opera v New Yorku, přesnos do kin, 11. ledna 2020.

A. Berg: Vojcek – Metropolitan opera New York (zdroj MET)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments