Operní panorama Heleny Havlíkové (324) – Brněnská Bohéma, příběhy Biblí a prázdniny s operou

Pokračuje radost z toho, že můžeme konečně chodit na operu do divadel, jakkoli v rouškách a s covidovým osvědčením. Brněnská opera přišla s premiérou Pucciniho Bohémy, na koncertě PKF – Prague Philharmonia v cyklu Setkání s příběhy umění mladý slovenský basbarytonista Peter Kellner přednesl Dvořákovy Biblické písně. V následujícím týdnu nás opět v Brně čeká po internetovém záznamu divadelní premiéra Verdiho Nabucca (29. června). A v Praze, v Dvořákově síni Rudolfina, tenorista Rolando Villazón předvede latinskoamerické písně a zarzuely v netradičním partnerství s harfistou Xavierem de Maistrem (29. června). Ostravská opera nabídne svou novou inscenaci Smetanovy Hubičky po divadelních premiérách ještě 1. července prostřednictvím v TV Noe.
G. Puccini: La bohème - Roman Hoza, Jan Šťáva, Jana Šrejma Kačírková, Richard Samek, Lukáš Bařák - Národní divadlo Brno 2021 (foto Marek Olbrzymek)
G. Puccini: La bohème – Roman Hoza, Jan Šťáva, Jana Šrejma Kačírková, Richard Samek, Lukáš Bařák – Národní divadlo Brno 2021 (foto Marek Olbrzymek)
  • Nové brněnské Bohémě dominují sólisté
  • Setkání s příběhy Biblí
  • Prázdniny s operou

Nové brněnské Bohémě dominují sólisté

Souborem, který během koronavirového uzavření divadel pro publikum rozhodně nezahálel, byla brněnská opera a teď srší z našich divadel největší aktivitou. Po streamu nového nastudování Evžena Oněgina, hned po otevření hledišť, uvedla divadelní premiéru této Čajkovského opery. Podobně bude následovat po streamu Nabucca ještě do konce června také divadelní premiéra. Do toho dokázala brněnská opera přijít ještě s další novou inscenací – Pucciniho Bohémou v hudebním nastudování Jakuba Kleckera a v režii Magdaleny Švecové.

Když se podíváme do statistik celosvětové databáze Operabase, právě Bohéma počtem představení suverénně vede. Toto reprezentativní dílo italského verismu se znovu a znovu vrací na jeviště, ať přijímána pro koncentraci dramaticky vypjatého zpěvu a rafinované stavby jímavého příběhu, či naopak zatracována pro laciný sentiment a teatrálnost. Objevuje se v nejrůznějších podobách od tradičních nastudování, jakým bylo třeba to Franca Zeffirelliho v Metropolitní opeře, po výstřelky, když na věhlasném Salcburském festivalu v roce 2012 italský režisér Damiano Michieletto přesunul Bohému z Paříže roku 1830 do té současné a z party mladých bohémů udělal rovnou bezdomovce, kteří se usídlili pod mostem obklopení nákupními vozíky, matracemi, ale i digitální kamerou, a z Mimi byla potetovaná narkomanka.

Zařazení Bohémy do repertoáru Národního divadla Brno má své opodstatnění především díky obsazení. Vskutku by bylo škoda nevyužít kombinace, kterou v alternacích nabízejí sopranistky Jana Šrejma Kačírková nebo Pavla Vykopalová pro roli Mimi, Peter Berger nebo Richard Samek jako Rodolfo, Jiří Brückler nebo Roman Hoza coby Marcello a Tereza Kyzlinková v alternaci s Doubravkou Součkovou jako Musettou, když uvedeme alespoň největší role. Dirigent Jakub Klecker dal premiérovému obsazení spolehlivý základ s citem pro hudební vystižení dramatu v kombinaci rozpustilé hravosti, dojemné milostné lyriky i prudkých výbuchů vášní s vyústěním do něhy při péči o umírající Mimi. Tu dovádivost, škádlení, citová vzplanutí, vyznání i hádky a smutky pak naplno rozehrál vyrovnaný tým sólistů.

Do role švadlenky Mimi se po Musettě prozpívala Jana Šrejma Kačírková. V pravý čas. Její Mimi, jak ji s vláčným zaobleným sopránem předvedla při premiéře, uvěříme plachost, s níž přijde požádat Rodolfa o zapálení svíčky, i lehký náznak koketerie při hře se ztraceným klíčem. Výkon Jany Šrejmy Kačírkové pak graduje ve chvíli, když se v mrazivém zimním ránu snaží nemocná Mimi zachránit vztah s Rodolfem. A závěrečné umírání mezi těmi, které má Mimi ráda, svou dojemností vhání slzy do očí.

G. Puccini: La bohème - Dětský sbor Brno a sbor opery NdB - Národní divadlo Brno 2021 (foto Marek Olbrzymek)
G. Puccini: La bohème – Dětský sbor Brno a sbor opery NdB – Národní divadlo Brno 2021 (foto Marek Olbrzymek)

Partnerem jí byl Richard Samek, který je s rolí Rodolfa sžitý už více než deset let. S měkkým kantabilním tenorem (ovšem ne zcela jistými výškami) působí spíš jako zádumčivý intelektuál než nespoutaný bohém. Nevázaného umělce přesvědčivě vystihl energickým barytonem Roman Hoza jako žárlivý cholerik Marcello. Pro Romana Hozu je to v jeho dosavadním portfoliu mozartovských postav s Donem Giovannim, Figarem, Guglielmem a Papagenem, Rossiniho Dandinim v Popelce, Thomasovým Hamletem, Bizetovým Escamillem v Carmen, ale i Dvořákovým čertem Marbuelem další role, ve které osvědčuje svoji všestrannost opřenou o spolehlivou techniku, muzikalitu pro různé styly a kompaktní barvu svého znělého hlasu. Do party bohémů skvěle zapadl i Lukáš Bařák coby extravagantní hudebník Schaunard v bláznivém pestrobarevném fraku s veselým vyprávěním, jak vydělal peníze hrou papouškovi, dokud opeřenec nezemřel. A Jan Šťáva kvartet bohémů doplnil o rozvážného filozofa Collina, mudrujícího nad prodejem svého kabátu ve prospěch umírající Mimi.

Do této sestavy vnesla sopranistka Doubravka Součková dívčí temperament nejen v perlivém víření koloratur, se kterými se jako Musetta s ženskou rafinovaností předvádí hlavně Marcellovi, ale i v něze a vroucnosti, s níž přivádí v závěru do chudé bohémské mansardy umírající Mimi a koupí jí na zahřátí chladných rukou vytoužený rukávník.

Pestrou společnost dotvářel svým basem Jiří Sulženko, aniž nadbytečně karikoval postavu starého domácího Benoîta, který přísnost výběru nájmu zesměšní v inscenaci nejprve překvapivě tím, že se zjeví v příbytku umělců poklopem v podlaze, a pak už dle libreta svou vychloubačností, s níž líčí svoji sexuální zdatnost s milenkou. A podobně Martin Matoušek neparodoval nad rámec situací předepsaných operou elegantního boháče, který si vydržuje Musettu.

Režisérka Magdalena Švecová nešla cestou vyhraněné generační výpovědi, která se v případě Bohémy nabízí. S oporou v poctivém řemesle operní režie zůstala u tradičního přístupu, v tom nejlepším slova smyslu. Zaměřila se hlavně na vztahy postav – nejen těch sólových, ale ve vánočním mumraji i pestré společnosti prodavačů kytek, hodinek, šperků a cukrátek, vznešených dam a pánů v cylindrech vedle služek, žebráků, manžela načapaného s prostitukou, to vše pod bedlivým zrakem četníků. K dokreslení charakterů postav i atmosféry umělecké čtvrti dobře posloužily slušivé elegantní kostýmy Zuzany Přidalové, v nichž ctila styl módy 30. let 19. století, jak předepisuje libreto. A brněnská opera si může dovolit, aby na scénu napochodovala večerní vojenská hlídka se skutečně živou hudbou s tamborem v čele.

G. Puccini: La bohème, Národní divadlo Brno 2021 (foto Marek Olbrzymek)
G. Puccini: La bohème, Národní divadlo Brno 2021 (foto Marek Olbrzymek)

Ovšem navodit na velkém jevišti Janáčkova divadla atmosféru chudé podkrovní mansardy není jednoduché. Očekávatelnou, notně omšelou pohovku, pel mel židlí, kamna (jen s kouskem roury, ze které se ani po zapálení Rodolfova „horoucího dramatu“ nekouří), piano, malířský stojan – vše v patřičném nepořádku – umístil scénograf David Janošek do rozsáhlého prostoru s oprýskanými zdmi a matnými okny (bez tradičního výhledu na střechy Paříže), který však evokoval spíše vybydlený palác. Hala je vertikálně členěna postranní vyvýšenou galerií, na kterou se stoupá po schodech, avšak „realistické“ využití má v obrazu Latinské čtvrti, když slouží jako pódium pro árii Musetty. Proděravělým stropem sice neprotéká, ale dá se odtud rozšířit účinek světelného designu navozujícího patinu starých, do hněda zbarvených fotografií. Tento základ pak umožnil zvednutím zadní stěny a stropu bez zatažení opony snadné propojení prvního dějství s druhým, které se odehrává v Latinské čtvrti a časově navazuje bezprostředně na odchod Rodolfa a Mimi za přáteli do Café Momus. Podobně jednoduché bylo sundání bílých plachet překrývajících nábytek pro bezprostřední návaznost třetího dějství na celní kontrole v Enfer se čtvrtým, opět v příbytku chudých umělců (které tuto časovou posloupnost však nemá, protože podle libreta mezi rozchodem Mimi a její smrtí uplyne několik měsíců). Předčasnému efektu živého obrazu pestré společnosti kolem Café Momus po zvednutí zadní stěny však režisérka obětovala závěr prvního dějství. To má ale úplně jinou náladu vrcholícího milostného vyznání Rodolfa a Mimi. A do zvoleného, v podstatě realistického režijního konceptu, se nehodila symbolická postava Smrti coby dámy v šedém, která se zjeví ve třetím, zimním dějství, ani bílá peříčka, která se místo sněhových vloček snášejí na rozcházející se milence Mimi a Rodolfa.

Nové nastudování Bohémy má v repertoáru opery brněnského Národního divadla své oprávnění a přínos především díky hudebnímu nastudování a vyrovnané sestavě velmi dobrých sólistů, když alternace avizují, že i další obsazení přednost této inscenace ještě dále potvrdí.

Giacomo Puccini: La Bohème
Hudební nastudování Jakub Klecker, režie Magdalena Švecová, scéna David Janoušek, kostýmy Zuzana Přidalová, pohybová spolupráce Martin Šinták, sbormistryně Klára Složilová Roztočilová, sbormistryně Dětského sboru Brno Valeria Maťašová.

Osoby a obsazení: Mimi – Jana Šrejma Kačírková, Rodolfo – Richard Samek, Marcello – Roman Hoza, Musetta – Doubravka Součková, Schaunard – Lukáš Bařák, Collin – Jan Šťáva, Benoît – Jiří Sulženko, Alcindoro – Martin Matoušek, Parpignol – Pavel Valenta, Seržant – Kornél Mikecz, Celník – Petr Karas.

Sbor a orchestr Janáčovy opery NdB, Dětský sbor Brno.
Janáčkova opera Národního divadla Brno, Janáčkovo divadlo, premiéra 11. června 2021.

PKF – Prague Philharmonia, Setkání s příběhy umění, 24. června 2021: Peter Kellner (foto Petra Hajská)
PKF – Prague Philharmonia, Setkání s příběhy umění, 24. června 2021: Peter Kellner (foto Petra Hajská)

Setkání s příběhy Biblí

Otevření koncertních sálů publiku využila také PKF – Prague Philharmonia a na 24. červen přesunula první, původně dubnový, koncert svého cyklu Setkání s příběhy umění. V programové nabídce tohoto orchestru se tato tzv. donátorská řada PKF už od roku 2017 koná v Lobkowiczkém paláci a propojuje jeho nádherné prostory a sbírky s vytříbenou dramaturgií a mecenášskou podporou orchestru, který se vypracoval mezi naše přední tělesa, aniž má finanční zázemí ministerského, městského nebo krajského zřizovatele. Jak v úvodu k tomuto pátému ročníku cyklu s poutavými příběhy o hledání krásy a harmonie v umění i celé společnosti přesně vystihl hudební ředitel a šéfdirigent PKF Emmanuel Villaume: „Děkujeme, že nám tímto způsobem pomáháte pečovat o hodnoty, které nás vrací k samotné podstatě člověčenství.“

Prvnímu ze čtyř večerů donátorské řady PKF roku 2021 dominovalo téma bible. Uvedla ho zasvěcená přednáška o 48řádkové Bibli z roku 1462, která se nachází v Lobkowiczké knihovně. Soňa Černocká, kurátorka Lobkowiczké knihovny a archivu, poutavě podala vyprávění o této tzv. Fust-Schöfferově Bibli, která i díky své kompletnosti patří mezi nejvzácnější inkunábule, jako příběh geniálního obchodního plánu vynálezce knihtisku Johannese Gutenberga a věrolomnosti jeho věřitele, obchodníka, zlatníka i právníka Johanna Fusta a tiskaře Petera Schöffera, který u Gutenberga pracoval jako tiskařský tovaryš, avšak v soudním sporu o dluh se přiklonil k Fustovi a Gutenberga zradil. Posluchači pak měli mimořádnou příležitost si přímo prohlédnout tuto nádhernou vzácnou památku, která je nejstarší tištěnou biblí na území České republiky a patrně nejstarší tištěnou knihou v českých sbírkách.

PKF – Prague Philharmonia, Setkání s příběhy umění, 24. června 2021: Jan Fišer (foto Petra Hajská)
PKF – Prague Philharmonia, Setkání s příběhy umění, 24. června 2021: Jan Fišer (foto Petra Hajská)

Na zážitek z tohoto vzácného prvotisku navázal cyklus deseti Biblických písní op. 99 Antonína Dvořáka (1841–1904) na texty z Davidovy Knihy žalmů ve starobylém českém překladu Bible kralické (která je také součástí sbírky jinak tradičně katolického roku Lobkowiczů). Pro jejich interpretaci, Dvořákem původně v roce 1894 vytvořených pro alt s doprovodem klavíru, byl v orchestrální verzi (šestá až desátá píseň v instrumentaci Jarmila Burghausera a Jana Hanuše) vybrán Peter Kellner. U nás tento mladý slovenský basista i basbarytonista zatím známý příliš není. Přitom má za sebou vystoupení na mnoha renomovaných scénách, včetně Vídeňské státní opery, londýnské Královské opery, na festivalu Glyndebourne nebo v Salcburku, vedle řady německých divadel a Slovenského národního divadla. Ve svém repertoáru se zaměřuje zatím především na Mozarta, v jehož operách byl Leporellem, Figarem, Papagenem i Sarastrem nebo Osminem.

PKF – Prague Philharmonia, Setkání s příběhy umění, 24. června 2021: Jan Fišer (foto Petra Hajská)
PKF – Prague Philharmonia, Setkání s příběhy umění, 24. června 2021: Jan Fišer (foto Petra Hajská)

Peter Kellner vládne mužným, hutným a ve všech rejstřících vyrovnaným hlasem, s rozsahem do temných basových hloubek i lahodných barytonových výšek. Jeho zpěv prolíná zřetelná deklamace, kterou podporuje široká škála dynamických odstínů. Z nekonečných variant přístupů, s nimiž lze k této Dvořákově písňové intimní niterné zpovědi hluboké víry v Boha přistoupit, Kellner v souladu se svým hlasovým typem a mládím zvolil energické „chlapské“ pojetí. Důsledně. Plně ho zúročil tam, kde Dvořák stupňuje výraz do dramatického důrazu v hudebních obrazech strachů ze smrti i Božích soudů, ohně zapalujícího nepřátele nebo trápení nad hříchy. Odhodlaná naléhavost se však vkrádala i do oslavné a radostné nálady, která prostupuje pátou píseň Bože! Bože! Píseň novou a zejména závěrečnou desátou Zpívejte Hospodinu píseň novou, které Kellner zatěžkával až přílišnou závažností. Tam, kde se Dvořákova jemná obsahová rozmanitost Biblických písní noří do prosebné pokory, poklidné meditace, tiché modlitby a vyjádření důvěry v Boží prozřetelnost při neokázalé prostotě upřímnosti rozmluvy s Bohem, však Kellner mladistvou vervu a odhodlanost zatím nedokázal zkrotit tak, aby postihl celou šíři výrazu a intenzitu a zároveň prostotu emocí, jímž jsou tyto písně prodchnuty – jak je s takovým vnitřním prožitkem jejich melodické krásy známe z interpretace například Věry Soukupové, Ivana Kusnjera nebo Dagmar Peckové.

PKF – Prague Philharmonia, Setkání s příběhy umění, 24. června 2021 (foto Petra Hajská)
PKF – Prague Philharmonia, Setkání s příběhy umění, 24. června 2021 (foto Petra Hajská)

Třebaže má PKF obrovské zkušenosti s pěvci díky spolupráci s dlouhou řadou věhlasných sólistů, v partnerství, které vyžadují písně, tentokrát orchestr pod vedením koncertního mistra, houslisty Jana Fišera, k větší vroucnosti v akustice Císařského sálu Petera Kellnera příliš nevedl. Zcela dokonalá nebyla ani preciznost nástupů i ukončování frází, kterou na PKF tak rádi obdivujeme. A dechová sekce se zastoupením členů Orchestrální akademie PKF v drobných orchestrálních sólech ne vždy navodila jemnou měkkost fráze.

V druhé části hudebního programu večera zazněla Symfonie D dur op. 24 Jana Václava Hugo Voříška (1791–1825). Jakkoli ji má PKF doslova ve svém znaku jako erbovní dílo, které vzhledem ke svému charakteru odpovídalo programovému zaměření souboru, nosnost a sílu biblického tématu bohužel dále nerozvinulo. Jistě by se našlo, i pro vybrané komorní obsazení s šesti prvními, pěti druhými houslemi, čtyřmi violami, třemi violoncelly, jedním kontrabasem a dechovými nástroji po dvou, dílo, které by se zvoleným tématem, tak posíleným covidovou pandemií, souznělo. Nicméně čtyři věty Voříškovy symfonie zazněly pod vedením Jana Fišera od prvních houslí brilantně v oscilaci mezi vrcholným mozartovským klasicismem a raným romantismem.

PKF – Prague Philharmonia, Setkání s příběhy umění, 24. června 2021: Peter Kellner (foto Petra Hajská)
PKF – Prague Philharmonia, Setkání s příběhy umění, 24. června 2021: Peter Kellner (foto Petra Hajská)

Donátorské večery na podporu uměleckých aktivit PKF – Prague Philharmonia v úzké spolupráci s rodinou Lobkowiczů budou pokračovat na podzim se Stefanem Dohrem v roli sólisty na lesní roh i dirigenta (mj. zazní Mozartův Koncert pro lesní roh a orchestr č. 3 Es dur KV 447 a Meditace na staročeský chorál Svatý Václave op. 35a Josefa Suka) v kombinaci s tématem zátiší v Lobkowiczkých sbírkách a s jihokorejskou houslistkou Bomsori Kim (Koncert pro housle a orchestr d moll op. posth Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Koncert pro smyčcový orchestr Nina Roty a Bachův Koncert d moll pro dvoje housle a orchestr BWV 1043 společně s houslistou Janem Fišerem) a tématem dějin houslí.

PKF – Prague Philharmonia: Setkání s příběhy umění
24. června 2021, 19:00 hodin

Lobkowiczký palác

Program:
Antonín Dvořák: Biblické písně op. 99 B. 185
Jan Václav Hugo Voříšek: Symfonie D dur op. 24

Účinkující:
Peter Kellner – bas/basbaryton
PKF – Prague Philharmonia
Jan Fišer – dirigent

PKF – Prague Philharmonia, Setkání s příběhy umění, 24. června 2021 (foto Petra Hajská)
PKF – Prague Philharmonia, Setkání s příběhy umění, 24. června 2021 (foto Petra Hajská)

Prázdniny s operou

Většina z našich deseti stálých operních divadel si i po sezoně, ve které z deseti měsíců mohla, kvůli covidovým restrikcím, hrát vlastně jen v září a v červnu, dopřeje tradiční divadelní prázdniny, v případě libereckého Divadla F. X. Šaldy ovšem zkrácené, když už 20. srpna zde zahájí sezónu Dvořákovým Jakobínem. Nicméně se v průběhu července a srpna objeví několik jejich operních produkcí v netradičních místech.

Jihočeské divadlo zavítá v červenci s Verdiho Nabuccem na zámek Blatná a s Prodanou nevěstou do Holašovic mezi malebná stavení zapsaná na seznam památek UNESCO. Prodanou nevěstu uvede také opavské Slezské divadlo, ovšem v její původní verzi s mluvenými recitativy, a to hned 1. července na zámku v Hradci nad Moravicí. Janáčkova opera opanuje 1. července a 13. srpna brněnský Špilberk Rossiniho Lazebníkem sevillským a 28. srpna Pucciniho Bohémou, zároveň 12. srpna odehraje v mikulovském amfiteátru Bizetovu Carmen.

Letní festivaly, které mají odvahu zařadit do svého programu i vlastní operní inscenace, chtějí koronavirové rozvolnění využít naplno.

Smetanova Litomyšl, kromě inscenací, které na zámecké nádvoří přivezou některá naše stálá operní divadla, už řadu let uvádí původní nastudování oper, které se hodí do kouzelného prostoru parku a amfiteátru rokokového zámku v Nových Hradech. Na letošní festivalové stagioně v reji dobových zábav, hudby a tanců budou moci diváci hledat svou vlastní cestu labyrintem s pomocí pomyslné Ariadniny nitě, jak toto téma z antické mytologie ve své dramaturgické koncepci a režii připravuje Magdalena Švecová. Propojuje díla tří skladatelů různých epoch a stylů: zakladatele opery Claudia Monteverdiho a jeho fragment Nářku z opery Ariadna, melodrama Jiřího Antonína Bendy Ariadna na Naxu a jednoaktovou operu Bohuslava Martinů s libretem podle adaptace francouzského dramatika Georgese Neveuxe, v níž Minótaurus dostává podobu svého nepřítele Thésea. Ariadnami budou Markéta Böhmová, Kateřina Kněžíková a Marie Jansová, rolí Thésea se ujmou Justin Svoboda a Roman Hoza. Komorní orchestr Czech Virtuosi povede během tří představení od čtvrtka 1. července do soboty 3. července Robert Kružík.

Hudební festival Znojmo nese letos motto Pocta živlům a katastrofám. Pro scénickou produkci bylo zvoleno duchovní oratorium Georga Philippa Telemanna Den posledního soudu. Jak avizuje festivalové vedení v čele s Jiřím Ludvíkem a uměleckým ředitelem Romanem Válkem, dílo vychází z teologické disputace, které jsou však v Telemannově hudebním pojetí vzdálené suchopárným rozpravám, ale plné emocí s typickými barokními afekty a směřují k triumfální obhajobě Posledního soudu jako nedílné součásti křesťanského pojetí světa. Většinu aktérů tvoří alegorické postavy, mezi nimiž převažují postavy kladné: Náboženství (Die Religion), Víra (Der Glaube), Pobožnost (Die Andacht) nebo blažené duše (Seligen). Proti nim stojí Bezbožnost (Der Unglaube) a Posměch (Der Spötter), jejichž negativní stanoviska jsou postupně zpochybňována, a nakonec jasně vyvrácena. Podobně jsou proti sobě postaveny na jedné straně sbory věřících (Chor der Gläubigen), andělů (Engel), vyvolených (Auserwählten), blažených (Seligen) a nebešťanů (Himmlischen), které jednoznačně triumfují nad sborem Neřestí (Chor der Laster). Do disputace vstupuje také Rozum (Die Vernuft), který vnáší hledisko racionální, tedy filozofické. A vedle alegorických postav jsou součástí oratoria také postavy biblické. Archanděl, Jan Evangelista a zejména Ježíš jako ústřední postava Posledního soudu i hudební kompozice.

Pod taktovkou Romana Válka a jeho orchestru Czech Ensemble Baroque mezi sólisty uslyšíme na třech představeních od pátku 23. července do neděle 25. července v kostele sv. Michala ve Znojmě sopranistky Markétu Böhmovou, Romanu Kružíkovou, kontratenoristu Matěje Bendu, tenoristy Jaroslava Březinu a Jakuba Kubína nebo basistu Tadeáše Hozu.

Festival komorní hudby Český Krumlov 2020: Barokní noc (foto Lubor Mrázek)
Festival komorní hudby Český Krumlov 2020: Barokní noc (foto Lubor Mrázek)

Na českokrumlovském zámku ani tentokrát nebude v rámci 35. ročníku Festivalu komorní hudby v Českém Krumlově s deseti koncerty chybět Barokní noc. Její kratochvíle s kejklíři i schwarzenberskou gardou vyvrcholí v pátek 23. a v sobotu 24. července v zámeckém barokním divadle buffou Niccoly Picciniho La Schiava / Otrokyně na anonymní libreto. Opera tak opět obohacuje chvályhodnou a záslužnou dramaturgickou linii tohoto festivalu s uváděním skladeb, které mají vazby na hudební život někdejších majitelů krumlovského panství. Kopie partitury včetně rozepsaných partů pro orchestr, které se nacházejí v českokrumlovských hudebních sbírkách, podle dramaturga Martina Voříška nasvědčuje provedení tohoto díla, premiérovaného v Neapoli v roce 1757, u schwarzenberského dvora.

Protagonisty této „azione comica“ jsou námořní kapitán Asdrúbal, půvabná otrokyně Arminda, ze které se ale vyklube Asdrúbalova sestra, šlechtic Lelio a energická mladá vdova a majitelka kavárny Nerina. Propletenec jejich milostných vztahů nastuduje se svým souborem Capella Regia a sólisty Marií Fajtovou, Evou Müllerovou, Rafaelem Alvarezem, Ivo Hrachovcem a Robertem Hugem.

S novou koncepcí přicházejí letos Olomoucké barokní slavnosti. Scénickou podobu na nich dostane v Tereziánské zbrojnici ve třech představeních 15. až 17. července dosud nikdy neprovedená komická opera Antonína Rejchy Gusman inspirovaná španělským pikareskním románem Matea Alemána s dobrodružstvím slovutného šibala Guzmána z Alfache, který se vrátí do Toleda a coby švihák přelstí svého strýce a dobude zpět své jmění, čest i srdce ženy. Se sólisty Dagmar Šaškovou, Romanem a Tadeášem Hozovými Gusmána nastuduje Veronika Manová, vedoucí festivalového rezidenčního orchestru Volantes Orchestra a režisér Tomáš Studený. V ambitu a bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku pak 12. až 14. srpna dostane scénickou podobu v režii Rocca oratorium Karla Ditterse David podle slavného biblického příběhu o odvaze, pokoře, moudrostí a víře tohoto pastýře, který se dokázal postavit domněle nepřekonatelnému Goliášovi a stal se králem Izraele. V titulní roli se představí sopranistka Doubravka Součková. A melodram Antona Zimmermanna Andromeda a Perseus na motivy řecké báje doprovodí během představení 19. až 21. srpna v Letním kině v Olomouci malbou do písku Kseniya Simonová.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


2.3 3 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments