Opery Antonína Dvořáka X.: Čert a Káča

  1. 1
  2. 2
Mohu plným právem říci, že dosud žádná z mých oper nebyla napoprvé provedena tak dokonale, jako Čert a Káča. Jak orchestr, tak i sólisté, sbor a inscenace učinili vše, aby má opera byla skvěle provedena.”
Antonín Dvořák

Dvořákova pohádková opera Čert a Káča spadá do závěrečného období skladatelova života. Po definitivním návratu ze Spojených států skladatel uzavírá dvojicí svých vrcholných smyčcových kvartetů tvorbu v oblasti absolutní hudby a poslední roky života věnuje již jen symfonickým básním a operám na pohádkové náměty. Ať už se jedná o erbenovské inspirace nebo později o Rusalku a Armidu, jde o díla plná vážných, baladických, často tragických námětů, byť jejich vyústění je obvykle dvořákovsky očistné. Čert a Káča je jedinou výjimkou, kdy se Dvořák chopil námětu veskrze komického, nezatíženého “závažností”, a podařilo se mu vytvořit veselou lidovou pohádku atraktivní i pro dětského diváka. Peklo zde nepředstavuje temný dantovský svět plný démonů, čerti nebudí hrůzu, i když se o to možná snaží – naopak jsou legrační ve svém strachu před hubatou vesnickou holkou. Stejně komická je i sama Káča, které musí kněžna věnovat nejkrásnější statek ve vsi, aby měla vůbec nějakou naději na vdavky: “Hranatá je a ty boky!” říká o ní ovčák Jirka, “za den bych ji neoběh!“.

 

divadelní cedule k premiéře v Národním divadle 23. 11. 1899

Přes zdánlivou prostotu a přímočarost ve výrazu Dvořák v partituře nerezignuje na uměleckou náročnost, právě naopak. Tato opera je vlastně skladatelovým pokusem o zcela nové kompoziční postupy, o nový pohled na zhudebnění textu i na nové výrazové možnosti. Projevuje se to zejména ve způsobu, kterým pracuje se zpívaným slovem: zatímco v předchozích operách byl vždy kladen důraz na plynulou, “zpěvnou” vokální linii, v Čertovi a Káče se na mnoha místech setkáváme s krátkými úsečnými replikami, které jakoby předjímaly charakteristickou stručnost Janáčkových “nápěvků”. Tento způsob práce uplatnil Dvořák zejména v partu Káči, jejíž klíčovou povahovou vlastnost – upovídanost, řečeno s eufemismem – se mu podařilo mistrovsky vystihnout. Díky tomuto způsobu zhudebnění můžeme skutečně soucítit s nebohými čerty, které Káčino nesnesitelné štěbetání dohání k šílenství.

 

 

detail rukopisu partitury

Charakteristika pekla, kde se odehrává celé druhé dějství, je dalším skvělým příspěvkem k originalitě této opery a zároveň důkazem o Dvořákově mimořádné schopnosti vykreslit prostředí. Povšimněme si hned orchestrálního úvodu. Z tajemného pianissima postupně vyrůstá podivuhodný zvukový obraz na prodlevě e moll, který, pokud bychom nevěděli, že se jedná o Dvořáka, působí nesmírně moderně a svoji tajemnou, až hrůzostrašnou atmosférou dokonale navozuje tradiční představu pekla. Dvořákovo instrumentační mistrovství se zde uplatňuje ve vrchovaté míře. Zvuková hmota postupně nabírá na hrozivé síle, ale postupně se obrátí do dur a celý výraz se zjasní do typicky dvořákovské idyly. Jakoby na nás skladatel spiklenecky pomrkával: “Tohle peklo nebude tak strašné, jen jsem trochu pouštěl hrůzu.” A jako potvrzení následuje veselý sbor čertů “Sláva zlatu mocnému“:

Ke komponování nové opery Dvořáka zřejmě podnítily pozitivní ohlasy na symfonické básně podle balad z Erbenovy Kytice. Vídeňské listy např. psaly: “Antonín Dvořák chce na scénu. Jeho symfonické básně jsou dramata bez scény, hudba bez pěvců. Přidejme k ní pěvce a opera je hotova. Hudební historie musí asi ještě napsat důležitou kapitolu: Antonín Dvořák a dramatická hudba.” Sám Dvořák později potvrdil, že pozitivní ohlasy na symfonické básně znovu podnítily jeho touhu po jevištní tvorbě: “Všeobecně mne po symfonických básních velebili jako povolaného skladatele operního a mohu vám jen říci, že tato kritika měla na mne vliv.” Prostřednictvím ředitele Národního divadla F. A. Šuberta se Dvořákovi dostalo do ruky libreto mladého spisovatele a překladatele Adolfa Weniga Čert a Káča, kterému byla o rok dříve udělena první cena v soutěži vypsané Družstvem Národního divadla. Wenigovo libreto, které vychází z lidové pohádky literárně zpracované Boženou Němcovou, se vyznačuje vhodně zvoleným rozvržením děje do tří aktů, z nichž každý se odehrává v jiném prostředí (hospoda, peklo, zámek). Rozvíjí dvě paralelní dějové linie. V první z nich je hlavní postavou ovčák Jirka, který reprezentuje poddanský lid trpící pod panskou zvůlí a který v závěru opery zachrání kněžnu před peklem výměnou za zrušení roboty. Ve druhé dějové linii má hlavní slovo vdavekchtivá Káča, která je ochotná jít i s čertem do pekla, když ji bude chtít. Obě dějové linie se prolnou ve druhém dějství, kdy Jirka lstí zachrání čerty od Káči a také na konci opery, kdy opět prostřednictvím Káči zažene čerta, který chce odnést kněžnu do pekla.

Karel Váňa jako jeden z čertů v inscenaci ND 1899

Výrazným znakem libreta je absence milostného motivu, chybí zde tradiční milenecká dvojice, přičemž závěrečný happyend je vystavěn na základě morálního napravení kněžny a osvobození poddaných od roboty. Když se Dvořák začal textem zabývat, z více stran k němu dolehly názory, podle kterých byl nedostatek lyriky stinnou stránkou libreta. Dvořák bohužel těmto tlakům podlehl a vymohl si na Wenigovi dodatečné připsání textu pro kněžninu árii do úvodu třetího dějství. Rozsáhlá scéna vážného ladění, ve které kněžna lituje svých hříchů, oplakává svoji samotu a obává se trestu pekla, s náladovým rámcem opery nekoresponduje a na spád děje má vyloženě retardační účinek. Vyznění třetího dějství je oslabeno také tím, že kněžna se zde objevuje na scéně poprvé, neboť v prvním jednání se o jejím zlém chování k poddaným pouze vypráví, a divák tak nemá možnost na vlastní oči vidět její psychologickou proměnu. Při vhodném režijním uchopení však tato okolnost nemusí mít na celkové vyznění inscenace příliš velký vliv.

strana z Dvořákova rukopisu 1. dějství

 

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


1
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
0 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Anonymous

V Národním ji dávají a je dobře udělaná od Borna a nejen pro děti.