Opery Antonína Dvořáka XI.: Rusalka

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6

Po hudební stránce nemá toto dílo ani nejmenší chybičku. Je hluboce cítěné a působí silou pravdivosti. Na nic si nehraje, nijak se nestylizuje, je to hudba srdce. Dotkne se všech aspektů lidské přirozenosti – lásky, touhy, vášně, zrady, pomsty, smrti, odpuštění i oběti v tak úchvatném a samozřejmém oblouku, že se až tají dech…
Jiří Bělohlávek

divadelní cedule k premiéře 31. 3. 1901

V dnešním pokračování seriálu o Dvořákově operní tvorbě se dostáváme k dílu, které v kontextu celého skladatelova uměleckého odkazu zaujímá zcela mimořádné postavení, v dějinách české opery se pak jedná o jediný titul, který může svoji oblibou konkurovat bezprecedentnímu postavení Smetanovy Prodané nevěsty. Rusalka je nejenom všeobecně uznávána jako Dvořákovo nejlepší jevištní dílo, ale podle mnohých názorů se jedná dokonce o skladatelovo vrcholné dílo vůbec. Podobná absolutní hodnocení jsou v oblasti umění vždy ošemetná a stejný výrok bychom mohli stejně dobře vztáhnout na celou řadu dalších Dvořákových skladeb. Je nicméně nepochybné, že jde o výtvor vrcholného mistrovství, který v sobě v ideální harmonii spojuje svrchovanou kompoziční techniku, i na Dvořákovy poměry zcela mimořádnou invenci a také určité fluidum, které se vzpírá slovnímu popisu. Zcela v souladu se zvláštním postavením, které Rusalka zaujímá v řadě skladatelových oper, vybočme pro tentokrát i v našem seriálu ze zavedených zvyklostí, a to hned ze dvou důvodů:

Dvořákův rukopis árie o měsíčku

 

1. Rusalkovská literatura, prameny, ale i proměny provozovací praxe představují natolik bohatý materiál, že podat vyčerpávající přehled faktů od prvotních záměrů libretisty až po úvahy nad podobou současných inscenací by vydalo spíše na objemnou knihu, než na článek.
2. V případě tak proslulého a všeobecně oblíbeného díla je zřejmě zbytečné popisovat obsah příběhu a další základní faktografické údaje, které je ostatně možno snadno nalézt v běžně dostupné literatuře či na internetu.

Rezignujme tedy na popis chronologické posloupnosti událostí a pokusme se z několika krátkých kapitol, věnovaných méně známým – snad i kuriózním – aspektům rusalkovské tematiky, sestavit jakousi mozaiku, která zřejmě nepřinese ucelený obraz Dvořákova operního Opus Magnum, ale bude snad o to zajímavější.

Pro koho vlastně psal Jaroslav Kvapil libreto?

Téměř po celé 20. století se mělo za to, že dramatik a básník Jaroslav Kvapil nepsal libreto Rusalky pro žádného konkrétního autora. Sám ve svém článku, publikovaném v Hudební revue roku 1911, uvádí: „Když jsem na podzim r. 1899 psal libreto ‚Rusalky‘, nenadál jsem se, že je píši pro Antonína Dvořáka. Napsal jsem je, nevěda, pro koho (zde i dále zdůraznil OŠ). … Oskar Nedbal chtěl kdysi, abych mu dal nějaký text k opeře. Ale když jsem mu do Tábora přivezl první akt „Rusalky“, byl právě příliš zaujat svou „Pohádkou o Honzovi“ a neměl do jiné práce tolik chuti, kolik mi jí bylo třeba, abych toto libreto dokončil pro něho. Dopsal jsem tedy „Rusalku“ pro sebe, a teprve když jsem ji dopsal, dal jsem ji čísti několika přátelům skladatelům, aniž bych jim ji nabízel. Jos. B. Foerster, Karel Kovařovic a Josef Suk ji četli: všichni byli tou dobou zabráni jinými pracemi, o nichž jsem věděl, i nebylo mi divno, že měli pro moje libreto jen přátelský zájem – a nic víc. Arci, potichu jsem si přál, aby si ho nějak všiml Dvořák. Znal jsem se s Dvořákem už léta, ale netroufal jsem si u něho zaklepat.“ V roce 1932 vyšla kniha Kvapilových vzpomínek, ve které k otázce vzniku libreta shodně uvádí: „Napsal jsem text Rusalky na podzim roku 1899 nepomýšleje na skladatele. … Tři čeští skladatelé, vesměs dobří přátelé, četli toto libreto, ale každý z nich byl v tu dobu jinak zaměstnán a já se nenabízel. O vánocích se však proslechlo, že Antonín Dvořák hledá text pro novou operu, a ředitel Šubert nabídl se za prostředníka.“ Zdálo by se, že o původním určení libreta není pochyb: nebylo určeno nikomu konkrétnímu a teprve koncem roku 1899 se dostalo do ruky Dvořákovi. Počátkem 90. let 20. století však muzikoložka Markéta Hallová objevila několik dosud neznámých dopisů, ze kterých vyplývá něco zcela jiného. V září 1899 píše Kvapil Josefu Bohuslavu Foersterovi: „Drahý příteli, dnes přicházím s malou proposicí. V létě mne vyhledal profesor Jiránek z Charkova chtěje libreto. … Inu, příliš chuti jsem neměl – ale protože mi právě něco v hlavě bzučelo, dal jsem se do toho. Ale věc počala se tak dařit, že mi jí záhy bylo líto. Několik přátel, jimž jsem to dal čísti, mi domlouvá, abych to Jiránkovi nedával… On už sice z Ruska zase psal a naléhal – ale já mu neodpověděl, ač jsem zúplna hotov. Jsem příliš s tou prací spokojen, abych ji dal pro pár zlatých na nejistou adresu. A teď ti oznamuji: mám libreto, o němž myslím, že je básnicky i divadelně cenné. Nenabízím ti ho zpříma, abys nemyslil, že tě chci upíchnout na něco, co bylo zprvu určeno pro jiného… Má 3 akty, je to naprostá pohádka, docela měsíčná, ale myslím – odpusť – že půvabná a divadelně účinná.“ Skladatel Josef Jiránek, na základě jehož žádosti začal Kvapil pracoval na libretu Rusalky, je již dnes zcela zapomenutým autorem. Dlouhodobě působil v ruském Charkově a u nás byl známý spíše jeho bratr, klavírista Josef Jiránek. Foersterova odpověď na sebe nenechala dlouho čekat: „Drahý Jaroslave, … Mohu Ti dnes jen říci, že jsem tak hudebního libreta dosud nečetl. Je to vzácné dílo, cos napsal, a chytilo mne hned první scénou. A tolik poesie. Tvoje verše samy zpívají, jako nejsladší melodie zvučí to v nich.“ S Foersterovým hodnocením nelze než souhlasit a jen můžeme dodat, že lze hovořit o velkém štěstí, že se krásné Kvapilovo libreto nakonec dostalo právě do Dvořákových rukou. Proč se Kvapil ve svých vzpomínkách nezmiňoval o skladateli Jiránkovi, který inicioval vznik libreta, zůstává záhadou.

Jaroslav Kvapil

 

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6

Mohlo by vás zajímat


1
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
0 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Anonymous

Dočíst do konce mi dalo práci. Je to velmi dlouhé. Ale zajímavé.