Císař Atlantidy patří od své světové premiéry v Amsterodamu v roce 1975 k nejčastěji hraným operám českých skladatelů ve světě vůbec. Obě libreta byla původně německá a pro Národní divadlo moravskoslezské je česky přebásnil Jaromír Nohavica – hrajeme v češtině s českými a anglickými titulky jako další počin volné řady Opery terezínských skladatelů.
Opera Rozbitý džbán vznikla v roce 1942 na libreto podle komedie německého spisovatele Heinricha von Kleista z roku 1806. Ústřední postavou je vesnický soudce a rychtář Adam, který je posléze sám souzen a usvědčen z jistého přečinu.
Císař Atlantidy aneb Odepření smrti psal Ullmann v terezínském ghettu v období let 1943–1944 a hudbu zkomponoval pro menší orchestr – přesně pro ty nástrojové hráče, kteří byli v Terezíně tehdy internováni. Libreto vzniklo podle námětu jednoho z Ullmannových spoluvězňů a některé prameny uvádějí, že na něm Franz Peter Kien pracoval spolu s Ullmannem, některé pak jako autora libreta uvádějí jen skladatele. Světovládný císař Overall se tu rozhodne rozpoutat „blahodárnou válku všech proti všem“. Smrt mu však odepře poslušnost a nechce mu v té válce dále sloužit, a tak není možné nikoho zabít, nikdo tu neumírá… Premiéra byla dokonce v ghettu plánována, ale dnes se přesně neví, zda zkoušky skončily proto, že nacistům došlo, že jde vlastně o parodii na diktaturu a tedy na Hitlera, nebo zda Ullmann zkoušení zastavil sám.
Obě opery se světových premiér dočkaly až desítky let po válce a obě v zahraničí. Císař Atlantidy zazněl poprvé v roce 1975 v Amsterdamu, v Česku pak v roce 1995 na jevišti Národního divadla a poté také v Terezíně. V roce 1996 se v Drážďanech konala světová premiéra opery Rozbitý džbán a v české premiéře nyní operu uvede NDM.
Pro Jaromíra Nohavicu bylo přebásnění obou libret už pátou prací pro operní soubor NDM, ovšem hudebně i tématem jsou Ullmannovy opery zcela jiné, než na co byl dříve zvyklý. „Dost jsem se trápil se správnou melodií řeči – Němci a Češi mluví úplně jinak,“ přibližuje Jaromír Nohavica.
Autor hudebního nastudování, dirigent Jakub Klecker, přiznává, že práce na obou operách se ho dotkla i osobně – do obou děl se prolnul Ullmannův těžký osud a jeho životní zkušenosti. Obzvláště silný je příběh fiktivního světovládného Císaře Atlantidy. „Na samotném konci je árie Smrti. Ta plynule přechází do epilogu Císaře, který zpívá původní text ‚a válka skončila a už žádná nikdy nebude‘. Je to jakési poselství: I ostatní postavy tu přecházejí do mírového prostředí a najednou se udiveně ptají, proč se vlastně válčilo, když to přece nechceme! Císař má na konci velmi vypjatou árii a na tu si musí opravdu nechat velkou porci sil, je to dlouhá, nepřetržitá plocha nějakých pěti, šesti minut bez přerušení,“ říká Jakub Klecker.
Pro jeviště Divadla Antonína Dvořáka opery režijně i scénicky připravil slovinský tvůrce Rocc. „Obě díla pojednávají o zneužitelnosti společenských systémů. V případě Rozbitého džbánu jde o ukázku zkorumpované dekadentní justice. V groteskním Císaři Atlantidy jde pak o zneužití mocenských politických situací, které dokáží vést až k absurdním válkám, zde až k válce všech proti všem. Přes těžké téma a těžký osud skladatel věřil v naději, věřil v lidstvo. Obě opery jsou tak nejen zrcadlem lidské společnosti, ale dávají i naději, že budoucnost dokáže být lepší a světlejší,“ vyznal se režisér. Scénickými prvky příběhy podpořil a umocnil – scéna je u obou oper většinu času střídmá a jednoduchá, doplněná výrazným prvkem či videoprojekcemi. Kostýmy navrhla Belinda Radulovič.
Titulní role Overalla v Císaři Atlantidy a role soudního rady Waltera v Rozbitém džbánu se zhostí Boris Prýgl.
Viktor Ullmann se narodil v dnešní polské části Těšína v roce 1898 – jeho otec tam sloužil jako příslušník rakousko-uherské armády. Viktor získal hudební vzdělání ve Vídni, kam byl jeho otec převelen. Po rozpadu monarchie se Viktor Ullmann usadil v Praze a až na dvě krátké etapy tam prožil většinu svého profesionálního života – získal angažmá v Novém německém divadle jako korepetitor, sbormistr a druhý kapelník. Operu Rozbitý džbán už zřejmě psal pod vlivem hrozby deportace do židovského ghetta a Císař Atlantidy vznikl přímo v Terezíně. Ullmannovo dílo známe především díky jeho spolupracovníkům (v případě Císaře Atlantidy díky spoluvězni), kteří je ukryli před nacisty.
