Orchestr Národního divadla obhájil své nemalé kvality

  1. 1
  2. 2
Orchestr Národního divadla vzdal na svém koncertě hold skladatelským osobnostem české hudby 19. století a začátku století dvacátého, které významně formovaly uměleckou tvář operního souboru Národního divadla.

Hommage à Smetana, Kovařovic, Ostrčil: 23. října 2022, Národní divadlo – Marek Kozák, Orchestr Národního divadla (foto Zdeněk Sokol)
Hommage à Smetana, Kovařovic, Ostrčil: 23. října 2022,
Národní divadlo – Marek Kozák, Orchestr Národního divadla (foto Zdeněk Sokol)

Koncert pod názvem Hommage à Smetana, Kovařovic, Ostrčil se konal 23. října 2022 na scéně historické budovy a vystoupili na něm mezzosopranistka Štěpánka Pučálková, herec David Prachař a mladý klavírní virtuóz Marek Kozák. Dirigentem večera byl hudební ředitel operního souboru Robert Jindra. Dramaturgie přinesla pestrou směsici hudebních druhů – od nedokončeného díla, přes baladu pro sólový zpěv a orchestr, koncertní melodram, až po symfonickou báseň a klavírní koncert. Oslavovaní autoři Bedřich Smetana, Karel Kovařovic či Otakar Ostrčil byly reprezentováni skladbami v rovnocenném časovém poměru. Koncert natáčela Česká televize, přesto do hlediště přilákal nemalé množství posluchačů, kteří srdečným potleskem ocenili umělecké výkony i neotřelou dramaturgii večera.

Vystoupí-li operní orchestr z orchestřiště na koncertní scénu, vždy to podněcuje zvědavost, jak se změna prostředí projeví na jeho výkonu a výsledném zvuku. Hrál-li tento orchestr na scéně historické budovy Národního divadla, ani zde však nelze mluvit o optimálních akustických podmínkách, které skýtá specializovaný koncertní sál. Předpokládejme však, že s tímto prostředím je těleso důvěrně obeznámeno. Do programu večera byly zařazeny skladby repertoárové, doslova konkurzní, též však skladby zřídka kdy slýchané, které otevírají otázku, zda se jejich provedení stane jen ojedinělým případem či podnítí další interprety k jejich realizaci.

Do skupiny skladeb repertoárových lze zařadit provedení symfonické básně Blaník z cyklu Má vlast od Bedřicha Smetany. Skladba zazněla jako poslední před přestávkou, ve velmi solidním provedení, kdy se orchestr vypjal ke kolektivnímu výkonu s mnoha vydařenými detaily v souhře i obsahovém spektru. Zde pro mne orchestr skutečně opustil orchestřiště i psychologicky a začal hrát za sebe, ve prospěch pouze svého uměleckého renomé.

Za dobrý dramaturgický počin lze považovat též zařazení skladby Otakara Ostrčila Osiřelo dítě, balady pro mezzosoprán s doprovodem orchestru na slova lidové písně (skladba měla premiéru v roku 1906), kterou ve velkém osobním uměleckém angažmá a hlasové kráse zazpívala Štěpánka Pučálková, sólistka Semperovy opery v Drážďanech. Skladatel Otakar Ostrčil v této skladbě nevnímal již tehdejší opotřebovanost textu, který se objevoval již v době národního obrození – Karel Jaromír Erben jej totiž uvádí ve své sbírce Prostonárodní písně a říkadla jako lidovou píseň s názvem Sirotek. Otakar Ostrčil jej však zhudebnil s čistými emocionálními rovinami. Zde se Orchestr Národního divadla pohyboval v intencích své obvyklé role a zvukově kompatibilně dotvářel výkon pěvkyně. Skladba i provedení se setkaly s upřímnými sympatiemi publika. Jen škoda, že se posluchači mohli seznámit jen s romanticky laděnou invencí tohoto skladatele. I druhý provedený opus totiž těžil ze stejného zdroje – koncertní melodram Balada česká na text Jana Nerudy, který zazněl v podání herce Davida Prachaře a Orchestru Národního divadla. Stejný invenční rod skladby poněkud ztlumil její vyznění, výkon orchestru za inspirativního vedení dirigenta Roberta Jindry však pro udržení pozornosti publika svým barevným zvukem výrazně přispěl. David Prachař dal textu rozšafný výraz a pomohl tím k jeho základnímu pochopení. Uvolněnost i přirozenost jeho vystoupení dala zapomenout na některé nesouhry s orchestrem i jemné odchylky od původního textu. Jen škoda, že se nastudování neujal nějaký specializovaný režisér melodramů. Dílo by získalo parametry, které již samotnému autorovi přinesly nemalé úspěchy při prvních provedeních. V Praze takoví režiséři existují.

Hommage à Smetana, Kovařovic, Ostrčil: 23. října 2022, Národní divadlo – Štěpánka Pučálková, Robert Jindra, Orchestr Národního divadla (foto Zdeněk Sokol)
Hommage à Smetana, Kovařovic, Ostrčil: 23. října 2022,
Národní divadlo – Štěpánka Pučálková, Robert Jindra, Orchestr Národního divadla (foto Zdeněk Sokol)

Zařazení relativně dokončeného torza skladby Bedřicha Smetany Pražský karneval na začátek koncertu pokládám za poněkud diskutabilní dramaturgické rozhodnutí. Finalizační úpravy skic provedli Dr. Josef Theuer a Karel Kovařovic. Na zmíněnou skladbu je třeba se dívat, podle mého názoru, především z hlediska Smetanových záměrů, které se týkají i cílové tektoniky díla. Svědčí o tom i autorova dobová korespondence. Při provedení tohoto neúplného cyklu (existuje pouze Introdukce a Polonéza) jsou tedy přednášeny myšlenky bez dalšího kontextu. Proto Pražský karneval působí jen jako skica, a tak by se do začátku slavnostního koncertu zařazovat neměla. Jen si pro srovnání poslechněme předcházející dokončenou skladbu ze závěru Smetanova života 2. smyčcový kvartet, jakou pevnou tvarovost zde autor docílil.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


1 3 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments