Orchestr PKF – Prague Philharmonia uspořádal milé komorní setkání

Barokní refektář Profesního domu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy rozezněl svými tóny hned v úvodu Vivaldiho Koncert g moll pro zobcovou flétnu, hoboj a fagot RV 103 upravený pro housle, hoboj, violoncello, fagot a cembalo. Hudba působila slavnostním dojmem, ale postrádala svoji svěžest, jelikož hudebníci zvolili usedlejší tempo. V tomto díle nahrazovaly housle původní zobcovou flétnu, a proto bych očekávala ve hře určitou lehkost, která je tak typická pro italské baroko. Bohužel se tak nestalo. V druhé větě zpíval hoboj krásné melodie za doprovodu bassa continua, kde violoncellista ozdobil některé tóny vibratem. V této větě se jevil zvuk mnohem jednolitější než ve větě předchozí a ocenila jsem souhru všech hudebníků – až na úplný konec této věty, který nebyl zcela intonačně přesný. Ve třetí větě byla opět znát absence vylehčenosti houslové hry.

Následovala kantáta Che si può fare od Barbary Strozzi, italské pěvkyně a skladatelky, která za svého života vydala osm sbírek svých děl. Tato kantáta se nachází v její poslední sbírce a byla zkomponována na verše italského libretisty Aurelia Aureliho. Melodie instrumentální verze se hudebníkům povedlo nádherně vyzpívat, melancholická nálada kantáty v sobě skrývala zvláštní napětí. V této transkripci byl použit i buben, stejně jako v dalším díle Ciaccona od Bernarda Storaceho, která se svojí veselostí efektně kontrastovala s předchozí skladbou. Rychlé pasáže violoncella byly lehce vyhrané, kanonicky se opakovaly některé části violoncellového hlasu ve fagotovém partu. Během této skladby měnil violoncellista pohotově barvy zvuku, čímž basovou linku oživil.

Po přestávce zazněl výběr z děl ze sbírky Les Pièces de clavecin en concerts od Jeana-Phillipa Rameau. První věta La Lapoplinière oslavovala manželku jednoho z Rameauových mecenášů. V této větě předvedla cembalistka virtuosní techniku, housle doplňovaly violoncellový hlas a hoboj s fagotem přednášely svůj dialog. Melodická invence Rameauových děl byla velmi nápaditá, obzvláště věta La timide obsahovala nádherné melodie, v nichž se střídala smutnější a pozitivnější nálada. Plastickou dynamiku všech vět osvěžil výklad moderátorky či hobojisty Vladislava Borovky k pozadí tvorby těchto děl. Jen konce každé věty mohly být dodýchanější a delší, aby hudba měla prostor pro dozvuk.

Závěrem nezbývá než ještě ocenit dramaturgii tohoto koncertu. Věřím, že tento koncert byl pro diváky milým setkáním s živou hudbou, což dokazoval i jejich velký potlesk.

PKF – Prague Philharmonia: Rameau. Strozzi. Vivaldi
14. února 2022, 19:30 hodin
Barokní refektář Profesního domu MFF UK

Program:
Antonio Vivaldi: Koncert g moll pro zobcovou flétnu, hoboj a fagot RV 103 (úprava pro housle, hoboj, violoncello, fagot a cembalo)
Barbara Strozzi: Che si può fare ze sbírky Arie op. 8
Bernardo Storace: Ciaccona ze sbírky „Selva di varie compositioni d’intavolatura per cimbalo ed organo“
Jean-Philippe Rameau: Les Pièces de clavecin en concerts (výběr):
Koncert č. 3 A dur RCT 9 (1. – 3. věta)
Koncert č. 2 G dur RCT 8 (2. – 3. věta)
Koncert č. 5 d moll RCT 11 (2. věta)
Koncert č. 4 B dur RCT 10 (2. – 3. věta)

Účinkující:
Ensemble BDF:
Vladislav Borovka – hoboj
Olga Dlabačová – cembalo
Tomáš Františ – fagot

Hosté:
Milena Kolářová – housle
Václav Petr – violoncello
Štěpán Hon – bicí