Ostrava znovu centrem současné opery: páté bienále festivalu NODO

Už popáté budou v Ostravě poslední červnové dny ve znamení nové opery a progresivních forem hudebního divadla; českých a světových premiér inscenací, které se nás mohou bytostně dotknout. Do moravskoslezské metropole se sjedou umělecké týmy z Evropy, USA (Moor Mother) i Japonska (např. Kazuma Yamanaka, herec Nó, držitel titulu Intangible Cultural Treasure of Japan) a mezinárodní orchestr Ostravská banda. Během dvou týdnů letos nazkouší a provedou sedm unikátních inscenací komorní opery. Využijí k tomu čtyři rozdílné prostory v centru Ostravy: operní Divadlo Antonína Dvořáka, muzikálové Divadlo Jiřího Myrona, postindustriální budovu Starých koupelen Dolu Hlubina a vybydlený pavilon G na Výstavišti Černá louka. Páté bienále NODO / Dnů nové opery Ostrava lze navštívit denně od pátku 26. do úterý 30. června 2020.

Festival zahájí česká premiéra opery jedné z největších hvězd současného hudebního divadla Salvatore Sciarrina. Superflumina bude v pořadí jeho pátou inscenací, která bude v Ostravě uvedena. Dějištěm Sciarrinova díla, podle lyrického románu Elizabeth Smart, je velké nádraží – místo zveličeného hluku, shromaždiště lidí bez domova. Hlavní role Ženy, ztracené a osamělé postavy uprostřed spěchajícího davu, se ujme Sciarrinova múza, mezzosopranistka Anna Radziejewska, která před dvěma lety excelovala v Sciarrinově opeře Luci mie traditrici. Pro velký úspěch přijíždí polský tým v čele s režisérkou Piou Partum znovu. Představení, náročné na realizaci, bude uvedené dvakrát (26. a 27. června).

Spolupráce českého skladatele Michala Rataje a německé režisérky Kathariny Schmitt na nové hudebně-divadelní inscenaci Nauka o afázii se natolik prolíná, že se za autory připravované premiéry svorně prohlašují oba. Otázka Kdo mluví? je pro ně přitom stejně důležitá jako otázka, kdo nehovoří nebo není slyšet. A co to je afázie? Získaná porucha řeči, neschopnost přijímat a vysílat její symbolické kódy, ať  mluvené nebo psané, výpadky řeči, které mají své hluboké příčiny (28. června).

Na NODO v Ostravě se potkají americký a japonský tým, a to včetně herců a tanečníků proslulého divadla Nó, aby provedli novou experimentální operu založenou na rytmech buddhistických zpěvů. Její autorkou je newyorská skladatelka, proslulá hráčka na koto, zkušená improvizátorka a vyučující z Columbijské univerzity (NY) Miya Masaoka. Tradiční, pro nás exotická poezie Východu se prolne se současným západním světem. Dlouhý oblouk času bude uveden ve světové premiéře v prostorách Dolu Hlubina (28. června). Jedním ze zástupců české hudební scény bude skladatel a klavírista Marek Keprt, který si ve svých skladbách hraje s nejednoznačností a poetickými, často humornými, velmi mnohovýznamovými přesmyčkami. Jednou z linií jeho první opery jsou i degustační zvuky (např. mlaskání, čichání a polykání). Účinkujícím v experimentálním HIBIKI, HIBIKI, vzhmoť! na to rozhodně nebude stačit jeviště Divadla Antonína Dvořáka (29. června). V opeře Svatba (srbsky Svadba) v Montrealu žijící skladatelky Any Sokolović, se představí šestice dívek, které chystají svou přítelkyni na svatební obřad. Loučení se svobodou se odehrává za tradičního zpěvu a tance, při kterém se mladé ženy smějí i pláčou, ale hlavně jsou plné naděje, že už zítra se život změní v něco úžasně mimořádného… (29. června)Poslední z trojice skladatelek na letošním NODO je afroamerická performerka, raperka, spisovatelka a aktivistka Camae Ayewa, která je v USA i Evropě známá jako Moor Mother. Její nesmlouvavý, syrový a nadmíru aktuální projev bude protipólem všemu, co si představujeme pod pojem opera, navíc, když si zvolila téma posledních hodin v životě  královny Alžběty I. (30.6.) Tento závěrečný den festivalu bude patřit  Zahradě – hravému a nadsázky plnému opernímu kusu britského skladatele Richarda Ayrese. Na mýtickém pozadí zahrady se odehrává příběh o nespokojeném muži, který neustále hledá smysl svého života. „Jsme publikum sledující realitu nebo sledujeme sen a fantazijní svět?“. S dílem autora, který umí s velkou mírou nadsázky a originality „vyzobat“ z klasické hudby to nejlepší, se setkáme v Divadle Jiřího Myrona (30.6.).

Festival NODO reaguje na touhu po současné opeře, která odkrývá silná, aktuální a nadčasová témata a zpracovává je hudebním jazykem blízkým současnému posluchači. V Čechách jediný festival nové opery vznikl díky nápadu Jiřího Nekvasila a Dity Eibenové propojit čtyřsouborovou divadelní instituci s malým neziskovým spolkem Ostravským centrem nové hudby (OCNH), který stojí rovněž za festivalem Ostravské dny. V čele OCNH je Petr Kotík, skladatel, flétnista, dirigent a  hybatel hudebním děním. Historie prvního bienále festivalu NODO se váže k červnu 2012, od té doby bylo v Ostravě provedeno v českých nebo světových premiérách více než dvacet operních inscenací. Z letošních sedmi oper uvedeme čtyři ve světové a tři v české premiéře, přičemž nejstarší z nich je z roku 2010.

Všechny opery budou nastudovány přímo v Ostravě a vznik většiny z nich byl inspirován pobídkou festivalu NODO. Operním orchestrem je opět mezinárodní Ostravská banda, operní sbor Canticum Ostrava tvoří místní zpěváci a pracuje s nimi sbormistr NDM Jurij Galatenko. Sólisté, dirigenti a inscenační týmy přijedou z Japonska, USA a šesti zemí Evropy. Vedle skladatelů z Itálie, Kanady, USA a Velké Británie se představí také čeští. Bez jejich aktivní účasti by NODO nedávalo v České republice smysl.