Paničky v Plzni: Vítězství hudby nad prázdnou režií

Po mimořádně zdařilém Lazebníku sevillském z loňské sezóny uvádí od konce ledna Divadlo J. K. Tyla v Plzni opět komickou operu v českém překladu a s mluvenými dialogy. Tentokrát Veselé paničky windsorské Otto Nicolaie. Režii svěřilo vedení opery činohernímu režisérovi Jakubu Korčákovi, hudební nastudování Jiřímu Štruncovi. Český překlad je chvályhodný počin, však také publikum vděčně reaguje. Jiří Štrunc vede orchestr výborně ve svižném tempu. Jeho nastudování dává Nicolaiově opeře po hudební stránce šarm, vtip i eleganci. Nerezignuje přitom na křehkost, která přináší ve scéně elfů až niternou křehkost. Orchestr hraje na výbornou, úchvatně vyšel duet Fentona s Annou s nádhernými sólovými houslemi v podání koncertního mistra operního orchestru Michala Pospíšila. Kdo se těšil na Veselé paničky windsorské kvůli krásné hudbě, nebude rozhodně zklamán. Kdo však čekal i zábavně rozehranou a zahranou komedii, humor a vtip v režijním přístupu, zklamán bude.

J.Šokalo (Rytíř John Falstaff)

J.Svobodová (Paní Brodská), V.Zápražný (Pan Brodský)

J.Šokalo (Rytíř John Falstaff)

Možná o to více, že stejně jako nezajímavá je režie, tak bez nápadu je i celá výprava. Opera zůstává v jakési obtížně definovatelné minulosti. Soudě podle bavorských pánských obleků, kalhot s padacími mosty a s bílými podkolenkami minulosti německé. Celkově jsou kostýmy Zuzany Ježkové obtížně charakterizovatelné a jednotící prvek jim zcela chybí. Mají-li páni kroje, proč je také nemají ženy? Najdou se i další drobnosti – například Falstaffovo neforemné a samotného pěvce zřejmě obtěžují břicho či barevná nedůslednost v paruce paní Brodské… Ondřej Nekvasil navrhl scénu, kterou tvoří strohé stěny připomínající prkennou stěnu a díky hrotům evokují i palisádové opevnění. To vše na pouze nasvíceném pozadí. Toporné přesuny těchto stěn během představení pak mění prostředí na venkovní (ulice, hostinec) a vnitřní (interiér domu i hostince). Byt, v němž kromě malého stolečku s židličkou není nic, pak zákonitě připomíná spíše uzavřené bednění. Tím spíše, že i stylizované okno je pevně uzavřená okenice. Vtip i slovní komika se nemají čeho zachytit a zbůhdarma sklouzávají po scénické a režijní prázdnotě. Vůbec psát o režii je skoro zbytečné, neboť prakticky žádná neexistuje. Sbory podivně se vlnící v tanci na zcela nelogických místech. Kupy lidí tlačící s nechtěnou komikou do malých dveří. Až spartakiádně sladěná skupinka mužů ve Falstaffově pijácké scéně. Sbory (ovšem dobře secvičené sbormistrem Zdeňkem Vimrem) netvoří akci ani citlivé dokreslující pozadí, místy jsou dokonce jen rušivou stafáží. Zcela nepropracované jsou vztahy mezi postavami samými, mnohdy působí dokonce zmatečně. Zbytečné tanečky Falstaffa a pana Brodského ve druhém obraze vyvolávají jen údiv stejně jako naprosto nesmyslná Falstaffova taneční kreace. Režisér z krásné postavy stárnoucího záletníka udělal topornou figuru bez jakéhokoliv hlubšího rozměru. Přitom z jeho mnohovrstevnatosti lze vytěžit mnohé. Celkově je tedy režie Jakuba Korčáka šedivá, schematická, chtělo by se až říci odbytá. Nepřináší vůbec nic. Navíc je s podivem, že činoherní režisér si nedal větší práci s mluvenými dialogy. Obstáli v nich jen ti pěvci, kteří už mluvené slovo zvládli ve výše zmiňovaném Lazebníku sevillském. Z toho vyplývá jediné – dění na jevišti je zcela v rukou sólistů. A o to větší potlesk si zaslouží, že se jim navzdory Korčákově režii – nerežii daří získat si publikum na svoji stranu.

M.Šrůmová (Anička Kloučková), T.Kořínek (Fenton)

P.Horáček (Pan Klouček), L.Hilscherová (Paní Kloučková), J.Svobodová (Paní Brodská), V.Zápražný (Pan Brodský)

P.Horáček (Pan Klouček), L.Hilscherová (Paní Kloučková)

Naštěstí pro operu a diváky je obsazení plzeňských paniček výtečné, orchestr hraje skvěle, a tak tato brilantní, vtipná, veselá opera plná snadno zapamatovatelných melodií diváka potěší. Jevhen Šokalo je pro Falstaffa jistě ideální typ, však je to on a představitelka paní Brodské Jitka Svobodová, kteří diváka navzdory všemu dokáží zaujmout. Jevhen Šokalo dá Falstaffovi komediantství, Jitka Svobodová je paní Brodskou se vším šarmem i noblesou. Že se divák pobaví dámskou odvážnou hrou je jen a jen její zásluha. A o tom, že výborně zpívá, je hlasově jistá v celém rozsahu a má krásné pevné a zářivé výšky se není třeba rozepisovat. I Vladislav Zápražný jako její manžel může těžit ze svých bohatých jevištních zkušeností,takže dokáže s pěveckou jistotou dobře ztělesnit žárlivého manžela. Lucie Hilscherová v roli paní Kloučkové je Jitce Svobodové po pěvecké stránce dobrou partnerkou. Že její postavu režie nedokázala vůbec vystihnout je jiný problém. Sympatickým projevem a dobrou artikulací zaujme ovšem hlasově jistý Tomáš Kořínek jako Fenton. Annu odzpívala poněkud užším sopránem, nicméně kvalitně Michaela Šrůmová. Zaujal i Ondřej Socha jako nechtěný Aniččnin nápadník pan Sláma, Pavel Horáček v roli pana Kloučka. Druhým nechtěným nápadníkem Doktorem Cajusem byl Tomáš Jindra. Výše řečené výhrady k mluveným dialogům pak neplatí pro zpěv, neboť sólistům je poměrně dobře rozumět.

J.Svobodová (Paní Brodská), V.Zápražný (Pan Brodský)

M.Šrůmová (Anička Kloučková), T.Kořínek (Fenton)

závěrečná scéna

Závěr bude ale přece jen optimistický. Opera obecně má totiž jednu velikou výhodu. Pokud selže režie, je tu ještě hudba. Ta má obrovskou moc. Ona diváka potěší, pobaví, rozpláče a strhne. Plzeňské Paničky jsou právě tento případ. Skutečnost, že divák odchází z představení dobře naladěn, je vítězstvím hudební invence geniálního skladatele. Je vítězstvím orchestru pod taktovkou Jiřího Štrunce. Je vítězstvím všech sólistů. Jim ovace publika patří.

Otto Nicolai:
Veselé paničky windsorské
(Die lustigen Weiber von Windsor)
Dirigent: Jiří Štrunc
Režie: Jakub Korčák
Scéna: Ondřej Nekvasil
Kostýmy: Zuzana Ježková
Dramaturg: Zbyněk Brabec
Sbormistr: Zdeněk Vimr
Choreografie: Jana Hanušová
Orchestr a sbor opery a balet Divadla J.K.Tyla Plzeň
premiéra 30.1.2010 Velké divadlo Plzeň
(k 200.výročí skladatelova narození)
(psáno z reprízy 10.2.2010)

Rytíř John Falstaff – Jevhen Šokalo (alt. Aleš Hendrych)
Pan Brodský – Vladislav Zápražný (alt. Jiří Kubík)
Pan Klouček -Pavel Horáček (alt. Dalibor Tolaš)
Fenton – Tomáš Kořínek (alt. Jiří Samek)
Doktor Sláma – Ondřej Socha (alt. Josef Moravec)
Doktor Cajus – Tomáš Jindra (alt. Jan Fraus)
Paní Brodská – Jitka Svobodová (alt. Lucie Hájková)
Paní Kloučková – Lucie Hilscherová (alt Michaela Kapustová)
Anička Kloučková – Michaela Šrůmová (alt. Radka Sehnoutková)
Hostinský v hospodě U podvazku – Jaroslav Someš (alt. Dominik Beneš)
Měšťan – David Cody (alt. Jaromír Bína)

www.djkt-plzen.cz

foto M.Kolafová