Pasažérka Mieczysława Weinberga na Wiener Festwochen

  1. 1
  2. 2

„O jeden den blíž svobodě, nebo smrti?“

Tradiční přehlídka Wiener Festwochen byla založena roku 1951 s cílem „ukázat světu, že je město, nesoucí ještě stopy druhé světové války, schopno kulturních činů,“ jak říká oficiální stránka festivalu. Letos se koná „ve znamení aktuálních politických a společenských krizí a jako nabídka otevřenosti vůči ostatním kulturám a světům“. Před několika dny byl v Rakousku uveden do úřadu nový spolkový kancléř Christian Kren, státní tajemnicí se stala Muna Duzdar – první člen rakouské vlády muslimského vyznání – a s napětím se čeká na výsledek prezidentských voleb. Festivalové uvedení opery Mieczysława Weinberga Pasažérka jako pohostinské představení Opery Frankfurt zapadá do rozehrané domácí i mezinárodní politické partie.

Pokus o analýzu pocitů lidí, kteří kdysi stáli proti sobě (jeden jako pachatel, druhý jako oběť) a po létech se náhodně potkají, poskytl téma mnohým – psychologům, filozofům, sociologům i umělcům. Odpověď nebývá jednoznačná – ani tehdy, když stranu pachatele představuje tak jednoznačné zlo jako nacismus. Opera Mieczysława Weinberga Pasažérka podle románu polské autorky Zofie Posmysz konfrontuje někdejší vězeňkyni vyhlazovacího tábora v Osvětimi s tamní nacistickou dozorkyní. Dnes třiadevadesátiletá novinářka a spisovatelka napsala svou Pasažérku původně jako rozhlasovou hru (1959), režisér Andrzej Munk ji adaptoval pro televizi. O dalších proměnách díla Zofia Posmysz vypráví: „Režiséra Andrzeje Munka námět zaujal a chtěl natočit celovečerní film, já měla napsat scénář. S tím jsem neměla zkušenosti, proto mi navrhl, abych nejdřív napsala knihu.“ Na scénáři filmu pracoval režisér s autorkou společně, realizace filmu se však bohužel nedožil, zahynul při autonehodě. „Práce na filmu byla přerušena, nikdo se o dokončení nezajímal. Proto jsem nabídla vyprávění jednomu nakladatelství.“ Knižně vyšla Pasažérka roku 1962, film o rok později dokončil režisér Witold Lesiewicz.

Zofia Posmysz (zdroj TW)
Zofia Posmysz (zdroj TW)

Zofia Posmysz je očitou svědkyní Osvětimi. Měla štěstí a přežila, ale jak sama říká, „Osvětim se mě nikdy nepustila“. Ví, že „osud Židů v Osvětimi byl mnohem, mnohem horší než náš. Ti byli odsouzeni jen za to, že byli Židé.“ Zofia Posmysz není Židovka, gestapo ji roku 1942 zatklo za šíření letáků. A své svědectví „nepsala jako popis obecné existence lidí v lágru, ale ze své individuální zkušenosti“. Vypráví také o vzájemné pomoci mezi vězni a kolikrát měla jen tu obyčejnou trochu štěstí. Osazenstvo lágru dělí na tři skupiny – na skutečné sadisty, na slepé vykonavatele rozkazů a na ty, kteří se snažili vězňům život usnadnit a riskovali pro ně; jednomu takovému, lékaři, vděčí sama za záchranu života, když onemocněla skvrnitým tyfem.

Mieczysław Weinberg (foto archiv)
Mieczysław Weinberg (foto archiv)

Mieczysław Weinberg (1919–1996) se narodil ve Varšavě, Zofia Posmysz pochází z Krakova – v obou polských městech zanechal nacionální socialismus nezahojitelné rány. Weinbergovi rodiče pracovali v jidiš divadle, otec jako dirigent a skladatel, matka byla herečkou, oni i další rodinní příslušníci žijící v Polsku, na Ukrajině i v Rusku byli postiženi protižidovskou perzekucí. Mieczysław Weinberg zakusil pronásledování nacistů i stalinistů. Před nacisty nejprve utekl do běloruského Minsku a po přepadení Sovětského svazu dál do Uzbekistánu. Odtud ho vyreklamoval Dmitrij Šostakovič a vymohl mu povolení k přesídlení do Moskvy. V padesátých letech byl Weinberg zatčen a uvězněn pod záminkou, že je stoupencem založení židovské republiky na Krymu a Dmitrij Šostakovič, který se sám se sovětským režimem celoživotně potýkal, zasáhl znovu. Operu Pasažérka napsal Weinberg v letech 1967/68, ale příliš zjevné analogie se sovětskými gulagy nedovolily operu uvést. Až roku 2006 byla uvedena koncertně v Moskvě, první scénické provedení se uskutečnilo 19. června 2010 v rámci festivalu v Bregenzi.

Nastudování Opery Frankfurt mělo premiéru 1. března 2015, Wiener Festwochen ji uvedlo ve dvou představeních, 19. a 20. května 2016 (hostování je uváděno poněkud zmatečně jako „rakouská premiéra“ – míněno je první uvedení této produkce).

Libreto opery podle Zofie Posmysz vytvořil Alexander Medveděv. Mezinárodní osazenstvo lágru charakterizuje užitím různých jazyků – zpívá se německy, rusky, polsky, jidiš, francouzsky i česky. Hlavními postavami opery jsou dvě ženy – Lisa, někdejší dozorkyně v Osvětimi, a vězeňkyně lágru Marta. Je po válce, Lisa cestuje se svým manželem Walterem, německým diplomatem, na zámořském parníku do Brazílie. Na lodi, na místě, odkud není úniku (už to je symbolické) se setká se ženou, která jí přijde povědomá. Poznává v ní Martu, o níž je přesvědčena, že nepřežila. Walterovi, který cítí ohrožení kariéry, vypráví příběh, který mu zamlčela. Snaží se sama sebe postavit do lepšího světla, Martu líčí jako svou chráněnkyni a sebe jako tu, která neměla na vybranou a pouze „plnila rozkazy“. Lisa pověří stewarda, aby zjistil ženinu totožnost. Uklidní se, když se dozví, že žena je Britka. Minulost se však přesto vrací a když steward přijde informaci upřesnit (žena má britské občanství, ale je Polka), nemůže ji už setřást.

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Weinberg: Die Passagierin (Oper Frankfurt)

[Celkem: 2    Průměr: 4.5/5]

Související články


Napsat komentář