Patrice Chéreau (1944–2013)

Z francouzské metropole přišla smutná zpráva, kterou s velkou lítostí jako první u nás tlumočíme. Dnes v Paříži zemřel jeden z nejvýznamnějších francouzských režisérů poválečné generace, Patrice Chéreau. Za necelý měsíc by oslavil devětašedesáté narozeniny. Patrice Chéreau bojoval s rakovinou plic. Patrice Chéreau (2. listopadu 1944, Lezigne, Francie – 7. října 2013 Paříž) pochází z umělecké rodiny (oba rodiče byli malíři) a již na střední škole sestavil svou první divadelní skupinu, v níž sám vytvářel dekorace i kostýmy a ujímal se rovněž režie. Roku 1966 se stal ředitelem divadla v Sartouville a v tradici šedesátých let předváděl zejména politická představení. Když divadlo roku 1969 zkrachovalo, Chéreau odjel do Itálie a poté do Marseille, kde režíroval Richarda II., v němž zároveň ztělesnil hlavní roli. Po řadě dalších, většinou velmi subjektivně pojatých divadelních inscenací (klasická díla V. Huga, Molièra, W. Shakespeara, H. Ibsena) a oper (G. Rossini, R. Wagner, J. Offenbach, W. A . Mozart) natočil roku 1974 svůj první film, psychologický thriller Tělo orchideje. Velmi emocionálně pojatou hlavní postavu – bohatou dědičku, jež má být prohlášena za šílenou – v něm ztělesnila Charlotte Ramplingová. Na pozvání dirigenta Pierra Bouleze se o dva roky později v Bayreuthu ujal režie Wagnerovy slavné tetralogie.

Druhý snímek, drama bývalé příslušnice protifašistického odboje Judith Therpauveová (1978) se Simone Signoretovou v hlavní roli, sledoval boj za záchranu provinčních novin. V následujících letech se Chéreau věnoval zároveň divadelní režii (stal se ředitelem divadla v Nanterre) i filmu (Poraněný člověk byl promítán v Cannes v roce 1983). Po moderní adaptaci Čechovovy hry Platonov nazvané Hôtel de France (1986) si Chéreau přízeň širokého publika získal historickým snímkem Královna Margot(1994) s Isabelle Adjaniovou, Danielem Auteuilem a Jean-Huguesem Angladem v hlavních rolích. Po něm se ale vrátil znovu k autorské výpovědi prostřednictvím filmu Ti, kdo mě mají rádi, pojedou vlakem (1998). Intimita je pak jeho největším úspěchem u kritiky: snímek obdržel hlavní cenu na mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně 2001.Ve světě opery se Patrice Chéreau proslavil především již zmíněnou režií Wagnerova Prstenu Nibelungova, ale také například Bergovy opery Lulu. Z našeho pohledu je třeba ale uvést především nastudování Janáčkovy poslední opery Z mrtvého domu. Inscenace vznikala v roce 2007 v koprodukci Wiener Festwochen, Aix-en Provence festival, Holland Festival Amsterdam, Metropolitan Opera New York a Teatro alla Scala, Milan. Jak se režisér vyznává, lákala ho nejen sama opera a Janáčkova hudba, kterou má rád, zvláště pak klavírní dílo –  ale také spolupráce s dirigentem Pierrem Boulezem, jehož si váží pro jeho inspirativní a prozíravou interpretaci hudebního textu. A to je právě pro Janáčkovu poslední operu velmi důležitý interpretační vklad. Opera Z mrtvého domu patří k titulům, v nichž se inscenátoři a dirigenti mohou buď odevzdat ději a co nejvěrněji interpretovat partituru, eventuálně vytvořit tzv. autorské divadlo, anebo dají vzniknout jedinečné divadelní podobě, která respektujíce Janáčkovu dramaturgii sváže a sjednotí parciální děje očividněji, než je tomu v samotném Janáčkově zápisu. A přesně tento hvězdný okamžik nastal, když se inscenace ujali Chéreau, Boulez a výtvarník scény Robert Peduzzi. Tento Mrtvý dům  – to je strhující drama. Do detailů promyšlená interpretace více či méně kusých epizod, rozkrytí dramatických momentů epického příběhu – vlastně ani ne souvislého děje – jejichž přítomnost sjednocuje kolektivní drama v jednolitý celek: bezprostřední, strohý, nesentimentální, současný. Jako bychom společně s Janáčkem kráčeli níže a níže až na dno lidstva nejbědnějších lidí.  Mimořádnost počinu podtrhl i fakt, že inscenace byla zaznamenána na DVD, vydaném společností Deutsche Gramophon.

(Zdroj: Film Europe, Nadace Leoše Janáčka)
Foto archiv 

Mohlo by vás zajímat


1
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Milan V.

Tak to je mi velmi líto… Jeho Prsten v Bayreuthu, Tristan a Isolda v La Scale, Wozzeck v Berlíně a Z mrtvého domu (vše na DVD) patří k mým nejsilnějším operním zážitkům a jeho skvostná Královna Margot zase k těm filmovým…