Pavel Šnajdr: Na brak si po čase zvyknete

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mladý talentovaný dirigent Pavel Šnajdr působil řadu let v Divadle J. K. Tyla v Plzni, před dvěma lety odešel odtud do angažmá ve Státní opeře Praha. Jedno jej s oběma scénami spojuje – Čajkovskij a Labutí jezero. Labutí jezero, které se v Plzni blíží ke své derniéře, byl první titul, který Pavel Šnajdr samostatně nastudoval a diriguje jej tedy už osm let. Ve Státní opeře nyní připravil Čajkovského Spící krasavici. Jako dirigent již nejednou osvědčil svůj cit pro hudbu, ať to byl balet nebo opera. Orchestr pod jeho taktovkou vyniká vždy nejen precizní interpretací, ale i krásně vypracovanou dynamikou. Zatímco domovskou scénu má nyní v Praze, do Plzně se Pavel Šnajdr vrací dirigovat vybraná baletní představení. Začněme ale rozhovor od počátku – od Labutího jezera.


Plzeňské publikum se bude s Labutím jezerem loučit, vy ale nikoliv. Dirigujete jej i ve Státní opeře Praha. Obě inscenace jsou trochu jiné, jak se vám jako dirigentovi přechází z jedné do druhé?

Labutí jezero umím už vlastně zpaměti. Ale bez not se neobejdu. Návaznosti jednotlivých čísel jsou jiné a musím si je hlídat. A to je na tom také zajímavé, udržuje to člověka ve střehu. Nejhorší je, když si člověk řekne: „To mám v paži“. Jednou mi říkal inspicient ve Státní opeře: „To Labutí už je pro vás hračka, co!“ Hned jsem ho zarazil – kdepak, to se nesmí nikdy říkat. Jakmile člověk tak zvaně usne na vavřínech, je na nejlepší cestě k tomu udělat chybu. Stát se může tolik nepředvídatelných věcí.

Do Plzně se vracíte k Louskáčovi a donedávna i ke Coppélii, ve Státní opeře dirigujete Spící krasavici. Nestýská se vám trochu po opeře?

To víte, že ano. Ale zase teď dělám jiné věci. Zaměřil jsem se znovu na soudobou hudbu, chci znovu začít pracovat s komorním souborem Ars Incognita, který provozuje právě soudobou hudbu. Začal jsem s ním pracovat již za dob svých studií na JAMU a hráli jsme především skladby moravské provenience, v čemž bych chtěl nyní pokračovat – vždy jsem vnímal to napětí mezi Prahou a Brnem, kdy „pražská“ kompoziční škola vycházela spíše z linie dvořákovsko-novákovské, my v Brně máme více před očima Janáčka a Bartóka – ale zároveň chci repertoár rozšířit i o současné světové autory.

Moraváci jako by měli pro Janáčka jakýsi šestý smysl nebo řekněme vrozený cit. Myslím si, že to bývá často na interpretaci poznat...

Tak to by bylo jenom dobře.

Ale pojďme zpátky k vašemu souboru Ars Incognita…

Rád. Provedli jsme již asi padesát premiér, v roce 2001 jsme vystupovali na Pražském jaru. Soudobá hudba mě baví, zajímá. Klasické známé autory dělá každý, existuje celá řada jejich nahrávek, Váš osobní přínos pak zcela logicky není tak zásadní. Každému samozřejmě ta hudba řekne něco jiného, interpretace může být jiná, to ano. Ale je tu už určitá tradice. Kdežto soudobá hudba je něco nového.

Proto vás soudobá hudba láká? Že je to výzva a také něco jako neznámé vody?

Ano, je to tak. Nemáte se v ní o co opřít, neexistuje žádná nahrávka. Musíte si to sama přežvýkat a vytvořit si vztah ke každé skladbě zvlášť. Také můžete diskutovat s autorem, ptát se ho na konkrétní části partitury. Je to velice vzrušující tvůrčí proces, který jinde samozřejmě nezažijete.

Něco podobného bylo tedy zřejmě i baletní představení Zahrada v Divadle J. K. Tyla. Mimořádně úspěšné a stále na něj diváci i samotní tanečníci vzpomínají…

Ano, to byl přesně ten tvůrčí proces, který mě baví. Diskutoval jsem s autorem hudby Zbyňkem Matějů a strašně rád na celou inscenaci vzpomínám. Vytvářet takové představení či interpretovat skladbu ve světové premiéře mě opravdu baví. O to víc, že sám jsem vystudoval i skladbu.

A skládáte?

Teď moc ne. Víte, já se vždycky k něčemu chystám, něco napíšu a pak to vyhodím, protože s tím nejsem spokojený…

Ale to nemůžete! Kdyby skladatelé nebyli tlačeni časem a impresárii, kdo ví, o kolik skladeb bychom byli ochuzeni!

Asi máte pravdu. Tak já se pokusím.

Práce se soudobou hudbou ale není vaše jediná odbočka od divadla, pracoval jste také se sborem. Jak velké je to pro dirigenta plus?

Ještě za studií v Brně jsem vedl amatérský pěvecký sbor Lumír a strašně rád na to vzpomínám a za moc jim vděčím. Spoustu věcí jsem se tam naučil a dodnes s mnohými udržujeme kontakt a jsme kamarádi. I pro ně jsem dělal různé úpravy lidových písní a podobně. To mě také hodně bavilo.

Jaké jsou vaše dirigentské sny?

V baletu bych hrozně rád dělal Stravinského Ptáka Ohniváka. Trochu jsem se s ním setkal v plzeňské inscenaci Prométheus, kde byly použité části z tohoto díla a díky Stravinskému to mělo ohromný náboj. Vím, že Pták Ohnivák je problematický, trvá čtyřicet minut a spoustu šéfů říká, že na složené večery publikum nechodí.

Ale když se složené večery nedělají, tak přece nelze zjistit, jestli by lidé přišli. Večer aktovek v Plzni – Ravel a Puccini – měl úspěch…

V Brně udělali zajímavou věc. Večer složený z několika děl. Myslím, že tam byla Janáčkova sonáta pro housle a klavír, Pavana za zesnulou infantku, Bolero a Svěcení jara. Mně osobně se to velmi líbilo, ale myslím, že inscenace neměla příliš dlouhé trvání. Ostatně v Brně se dělalo více složených večerů…

Vraťme se ještě na chvíli k Zahradě – bylo to ideální představení pro dětského diváka. Také jste se v jeho rámci ocitl na jevišti a možná nejen děti si tak mohly uvědomit, že divadlo není jen jeviště, ale i ta díra u něj plná muzikantů. Sám máte doma malé děti, jaké jsou děti publikum?

Na dětské reakce jsem v Zahradě přímo čekal. Když reakce jsou, je vidět, že děti jsou pozorné a že je to baví. Když je to baví, znamená to, že je to dobré představení, že jsme je zaujali. Na druhou stranu mě ale vadí reakce při školním představení, kdy to není reakce na dění na jevišti, ale neustálý šum. Ale zažil jsem i školní představení, při nichž se po té, kdy jsme začali hrát, v hledišti ztišilo a děti či studenti poslouchali. Jste naladěna na určitou hladinu hluku, ale pak vidíte, spíše slyšíte, tu změnu. A to samozřejmě hodně potěší.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
10 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments