Per Boye Hansen představil nového hudebního ředitele a umělecké plány

Nastupující umělecký ředitel Opery ND a SO Per Boye Hansen představil na setkání s novináři 5. února 2019 plány svého funkčního období. Zároveň zveřejnil dramaturgii na divadelní sezonu 2019/2020.

 „Per Boye Hansen plánuje spolupracovat s mnohými renomovanými zahraničními umělci,“ ezahájil setkání ředitel ND prof. MgA. Jan Burian. Post hudebního ředitele Státní opery bude od srpna 2019 nově vykonávat bývalý hudební ředitel Norské národní opery Karl-Heinz Steffens. „Málokterý divadelní dům v Evropě odráží

tak rozmanitým způsobem operní a kulturní dějiny Prahy a celé Evropy. Naplnit Státní operu po jejím znovuotevření novým hudebním životem, vnímám jako velké poslání i srdeční záležitost. Velmi se těším na práci s orchestrem, sborem a sólisty v Praze – městě hudby. Městě, jehož hudební kouzlo trvající od dob Mozartových nikdy nikdo nezlomil,“ uvedl Karl-Heinz Steffens.

„Karl-Heinz Steffens představuje spojení výjimečné a jedinečné muzikality s vynikajícími odbornými znalostmi a porozuměním pro komplexnost opery jako umělecké formy. Je ideálním partnerem pro každého režiséra, těší se oblíbenosti a úctě věhlasných pěvců, a zároveň je nadšeným podporovatelem mladých talentů,“ představuje svého spolupracovníka Per Boye Hansen.

„Blahopřeji Národnímu divadlu v Praze ke jmenování Karla-Heinze Steffense na post hudebního ředitele Státní opery,“ vzkazuje z Berlína Daniel Barenboim, šéfdirigent Staatsoper unter den Linden.

Karl-Heinz Steffens jako dirigent připraví slavnostní gala k otevření Státní opery v lednu 2020 a Szymanowského Krále Rogera a bude řídit obnovená nastudování Fidelia a Tosky.

Steffensův předchůdce Andreas Sebastian Weiser zůstává dirigentem české první scény. Součástí vedení zůstává na pozici výkonné ředitelky manažerka Silvia Hroncová a dirigent Jaroslav Kyzlink jako hudební ředitel Opery ND. Dosavadní umělecký ředitel Petr Kofroň bude v Národním divadle pokračovat v péči o soudobou a experimentální operu a festival Opera Nova. „Národní divadlo se díky Petru Kofroňovi těší z úspěchů na poli soudobé hudby. Velkého zájmu diváků se dostalo české premiéře opery Ivana Achera Sternenhoch v režii Michala Dočekala na Nové scéně ND. Inscenace zvítězila v anketě Divadelních novin,“ dodává Jan Burian.

Tým Per Boye Hansena se plně soustředí na znovuotevření Státní opery po její generální rekonstrukci. „Na podzim 2019 se na jeviště s nejmodernějšími technologiemi začnou postupně stěhovat všechny repertoárové operní inscenace. Divákům se Státní opera poprvé představí slavnostním operním gala v neděli 5. ledna 2020. (132 let od prvního otevření 5. ledna 1888),“ oznámil Jan Burian. „Souboru Státní opery tak skončí doba provizoria a bude moci opět naplno nabrat dech v nových, výrazně lepších podmínkách,“ dodal. „Než se tak stane, připraví ve Stavovském divadle ještě jednu inscenaci mimo svou domovskou scénu. Bude to česká premiéra velmi odvážného operního díla, Ščedrinovy Lolity podle slavného Nabokovova románu,“ doplňuje Per Boye Hansen.

Pro slavnostní znovuotevření Státní opery připravuje Národní divadlo originální operní gala, které provede nejslavnějšími kapitolami její pozoruhodné minulosti. Dalším z vrcholů sezony ve Státní opeře se stane také inscenace Szymanowského opery Král Roger, v koprodukci s varšavským Velkým divadlem, Královskou operou ve Stockholmu a dalšími partnery, a v režii renomovaného polského operního a filmového režiséra Mariusze Trelińského.

 

Dva operní soubory, čtyři scény

 „Přicházíme s programem, jehož cílem je začlenit pražskou operu do evropské operní „ligy mistrů“, plánuje Per Boye Hansen. „Praha má dobré předpoklady stát se významným městem opery a zařadit se tak vedle Vídně, Paříže, Berlína a Londýna. České operní dědictví je jedním z nejvýznamnějších přínosů pro svět opery. Jako pokračovatelé jedinečné zvukové tradice, naše orchestry a sbory přispějí k dosažení toho, aby se Praha stala jedním z takových výjimečných měst. Naše dva soubory, tři hlavní scény a Nová scéna pro experimentální a současná díla, nabízejí vskutku unikátní rozmanitost. Umožňuje nám to uvádět široký repertoár, který potěší místní i mezinárodní publikum. Jednou z nezbytných podmínek je dodat každému opernímu domu výraznou identitu a formu. Divadlo musí být vycházet z místního, regionálního a národního prostředí. Ačkoli je opera mezinárodní umělecká forma, místní tradice a společenskopolitické poměry nepochybně hrají důležitou roli. Divadlo žije uvnitř společnosti,“ pokračuje.

NÁRODNÍ DIVADLO

V historické budově budeme i nadále prezentovat a rozvíjet bohatou českou operní tradici se třemi až čtyřmi novými premiérami každou sezonu, samozřejmě v kombinaci s tituly z mezinárodního repertoáru. Národní divadlo by mělo udržet a posílit svou pozici nejvýznamnějšího souboru české operní tradice. Repertoár by měl vždy obsahovat referenční představení Smetanových, Dvořákových a Janáčkových oper. Představíme i neznámá díla nejslavnějších českých skladatelů stejně jako díla méně známých českých skladatelů. Opera Národního divadla má také povinnost mít široký a zajímavý repertoár pro děti, mládež a rodiny.

Stavovské divadlo

Mozartova éra je jedním z nejvýznamnějších příspěvků dějinám opery. Je naší povinností neustále přinášet nové interpretace Mozartových mistrovských děl. Divadlo je také vhodné pro uvádění barokních oper, které budeme na repertoár řadit častěji.

Nová scéna

Nová scéna bude i nadále prostorem experimentálního a současného hudebního divadla. Jsem velmi rád, že se Petr Kofroň rozhodl zůstat v Národním divadle a zodpovídat za rozvoj této části naší činnosti. Festival současné opery bude nadále probíhat každý rok v červnu. Druhý ročník festivalu se na Nové scéně uskuteční 23. – 27. června 2019.

STÁTNÍ OPERA

Budova Státní opery v Praze sehrála od svého otevření v roce1888 v evropském operním životě významnou úlohu, přičemž vstřebávala nejdůležitější umělecké impulsy své doby, a to vždy v dialogu s dalšími evropskými operními domy. Programová skladba Státní opery by měla čerpat inspiraci z této historie. Do Prahy byli zváni mnozí z nejvýznamnějších umělců mezinárodní scény a současně pražský soubor dával ostatním zemím silné umělecké podněty.

Skladba repertoáru by měla vzít v úvahu velké romantické opery 19. století, přičemž ústřední součást repertoáru by tvořila díla Verdiho, Wagnera a Pucciniho, pozdně romantické a expresionistické impulsy první poloviny 20. století (Richard Strauss, Korngold, Schreker, Zemlinsky a Hindemith) se silnými vazbami k souboru;  klasické moderní opery 20. a 21. století opery žijících skladatelů včetně nových děl i opery všech období, které mají potenciál oslovit nové publikum, rodiny a mladé lidi.

Rozvoj struktury souboru

Pro rozvoj uměleckého profilu Opery Národního divadla a Státní opery je nezbytné zachovat dva orchestry a dva sbory, které povedou Jaroslav Kyzlink a Karl-Heinz Steffens. Jako jeden z největších operních producentů na světě bychom měli věnovat náležitou péči našim souborům. Hlavním úkolem bude jejich další rozvoj. Soubory potřebují mít jádro sólistů, kteří budou s Národním divadlem úzce spjati.

Naše soubory by měly být nejatraktivnějším místem pro uplatnění nejtalentovanějších umělců z celé země. Naším cílem by mělo být přilákat nejlepší pěvce, dirigenty, režiséry a scénografy. Čeští umělci s mezinárodní zkušeností by měli být vítáni na našich operních scénách jako hosté.

Ve Státní opeře budeme postupně měnit strukturu hracího plánu a uvádět tituly v blocích s cílem zlepšit kvalitu jednotlivých repríz. Také obnovené inscenace by měly být zajištěny dostatkem zkoušek a měli bychom se vyvarovat změn obsazení v rámci každého bloku.

Hlavní programové body nadcházejících sezon

Naší první novou produkcí ve Státní opeře budou Mistři pěvci norimberští. Právě tato opera byla poprvé uvedena v její historické budově v roce 1888. Režie se ujme Keith Warner, který nedávno inscenoval tetralogii Prsten Nibelungův v londýnské Covent Garden, dirigentské taktovky pak Karl-Heinz Steffens. V roli Hanse Sachse poprvé vystoupí jeden z nejžádanějších operních zpěváků současnosti John Lundgren. Premiéra bude v listopadu 2020.

V Národním divadle budeme nadále udržovat a rozvíjet českou operní tradici s novými inscenacemi Švandy dudáka a Prodané nevěsty v roce 2020 a inscenací Káti Kabanové ke stému výročí premiéry v lednu 2021, kterou bude režírovat Calixto Bieto.

Stavovské divadlo uvede nový cyklus Mozartových oper s librety Lorenza da Ponte. První premiérou bude nová inscenace Don Giovanniho, kterou připraví švédský režisér Alexander Mork-Eidem v dubnu 2021.

Každoročně budeme v červnu pořádat přehlídku operních premiér sezony. Festival zahájíme poslední premiérou sezony a během dvou týdnů uvedeme všechny naše nové inscenace. Koncentrovaný hrací plán umožní mezinárodnímu publiku a novinářům navštívit v krátkém časovém úseku reprízy na nejvyšší úrovni. První ročník festivalu zahájíme 17. června 2021 novou inscenací opery György Ligetiho Le Grand Macabre, kterou nastuduje britský scénograf a režisér Nigel Lowery. Naším cílem je v rámci festivalu také uvádět inscenace z jiných evropských divadel.

Hlavní vize funkčního období:

• mezinárodní dialog a výměna
• posílení mezinárodního postavení
• oživení hrdé historie české opery
• jasná profilace obou uměleckých souborů
• zvýšení počtu nových produkcí nejvyšší úrovně
• posílení kvality jednotlivých repríz
• rozvoj nových talentů
• založit a pořádat každoroční operní festival
• přilákat do Prahy více zahraničních diváků
• návštěva našich operních domů by měla být hlavním důvodem návštěvy Prahy

 

Operní soubory Národního divadla a Státní opery v divadelní sezoně 2019/2020 nastudují 6 operních premiér a sérii zajímavých, tradičních i netradičních koncertů.

Repertoárovou nabídku historické budovy Národního divadla v příští sezoně rozšíří dva operní hity – Pucciniho Turandot a Čajkovského Piková dáma. V historické budově nebude chybět ani premiéra české opery. Po nedávném Janáčkovi a Smetanovi se tentokrát dostane ke slovu mnohem méně známý český skladatel Jaromír Weinberger, který za první republiky vytvořil svéráznou „lidovou“ a „národní“ operu, fantastickou grotesku Švanda dudák. Tato opera, po svém, moderně a s lehkou ironií přetvářející českou hudební a divadelní tradici, dosáhla ve své době zcela nečekaného ohlasu i ve světě a v překladu a úpravě Maxe Broda, Janáčkova a Kafkova přítele, slavila úspěchy dokonce v newyorské Metropolitní opeře. Inscenace Švandy dudáka bude věnována především našemu dětskému a rodinnému publiku, právě tak jako hravý, pohádkový balet se zpěvy Špalíček Bohuslava Martinů, který Národní divadlo uvede po dlouhých třiceti letech.

PER BOYE HANSEN, umělecký ředitel

Per Boye Hansen působil od dubna 2012 do července 2017 na pozici uměleckého ředitele Norské národní opery, která se vypracovala mezi přední operní scény a těší se mezinárodnímu věhlasu a uznání. V roce 2015 obdržela v Londýně Mezinárodní operní cenu v kategorii „Nejpřístupnější scéna“.

Od roku 2005 do roku 2012 zastával funkci uměleckého a provozního ředitele Mezinárodního festivalu v Bergenu. V roce 2011 byl norským ministrem kultury jmenován předsedou poroty Mezinárodní Ibsenovy ceny. Je členem představenstva vydavatelství dacapo records (Edition S), které funguje s podporou dánského ministerstva kultury. Byl členem poroty pěvecké soutěže BBC Singer of the World (Cardiff, 2013), Mezinárodních operních cen (2017) a porotcem soutěže Ring Award (Graz, 2017). Od roku 1999 působil jako castingový ředitel berlínského operního domu Komische Oper Berlin. V roce 2003 byl jmenován do funkce ředitele opery a jako takový odpovídal za každodenní provoz souboru. Měl na starosti angažmá hostujících pěvců a dirigentů a spolupracoval s různými režiséry (např. Peter Konwitschny, Hans Neuenfels, Barrie Kosky, Calixto Bieito, David Alden, Richard Jones a Sebastian Baumgarten). V roce 1990 založil uměleckou agenturu Oslo Arts Management a uspořádal sérii koncertů v Koncertním domě v Oslu, na níž vystoupili např. Jessye Norman, Kiri Te Kanawa, Kathleen Battle, Anne Sophie von Mutter, Anne Sofie von Otter, James Galway José Carreras a Bryn Terfel. Úzce spolupracoval s Filharmonií Oslo a jejich šéfdirigentem Marissem Jansonsem. V roce 1994 byl pověřen organizací série koncertů pro Národní olympijský výbor, které byly součástí kulturního programu zimních olympijských her v Lillehammeru. V roce 1996 navázal úzkou spolupráci s mnichovskou uměleckou agenturou KünstlerSekretariat am Gasteig. V letech 1984 až 1988 pracoval jako asistent režie opery v Kolíně nad Rýnem. Několik let působil jako asistent režiséra Jean-Pierra Ponnelleho a rovněž pomáhal řediteli operního souboru v Kolíně nad Rýnem, Michaelu Hampemu. Asistoval tamním režisérům Hansi Neugebauerovi a Willymu Deckerovi. V osmdesátých letech pravidelně působil jako asistent Michaela Hampeho a Jean-Pierra Ponneleho na Salcburském festivalu. V roce 1982 založil Letní operní soubor v Oslu, který z pozice uměleckého ředitele vedl až do roku 1992. Z původně volného sdružení norských umělců se nakonec stal každoroční desetidenní festival, na němž vystoupili např. Francisco Araiza, Edith Mathis, Delores Ziegler a Lucia Poppová. V norské premiéře nastudoval operu Benjamina Brittena Sen noci svatojánské, Mozartovy opery Don Giovanni, Cosi fan tutte a La Clemenza di Tito a Straussovu Ariadnu na Naxu.

Po studiu divadelní vědy na Univerzitě v Oslu studoval obor operní režie pod vedením profesora Dietera Bülter-Marella na Folkwanghochschule v německém Essenu.

KARL-HEINZ STEFFENS, hudební ředitel, dirigent

Karl-Heinz Steffens je bývalý hudební ředitel Opery v Halle, Norské národní opery a hudební ředitel Německé státní filharmonie Porýní–Falc. Má velké zkušenosti s působením v mnoha orchestrech na prestižních divadelních scénách. Je erudovanou osobností s autentickým zájmem o operní tvorbu.

Karl-Heinz Steffens je uznávaným dirigentem v operním i symfonickém světě – v posledních letech spolupracoval s Bavorským rozhlasovým symfonickým orchestrem, Berlínskou filharmonií, Izraelskou filharmonií, Lyonským národním orchestrem, Mnichovskou filharmonií, Královskou stockholmskou filharmonií, Salcburským Mozarteem nebo Curyšským Tonhalle orchestrem. Často spolupracuje s rozhlasovými symfonickými orchestry v Berlíně, Kolíně nad Rýnem, Frankfurtu, Hamburku, Hannoveru, Lipsku a Stuttgartu.

Německá státní filharmonie Porýní-Falc získala pod jeho vedením mnoho ocenění. Mimo jiných cenu ECHO za nejlepší orchestr v roce 2015 za nahrávku díla B. A. Zimmermanna. V sezoně 2016/17 byla nominována na cenu německé Asociace hudebních vydavatelů Deutsche Musikverlegerverband za nejlepší koncertní program sezony.

Úspěšně také působí v operních domech. Steffens připravil v norské premiéře inscenaci Pelléas a Mélisanda v Norské národní opeře, kde rovněž nastudoval inscenace Cosi fan tutte, Fidelio a Tosca v režii Calixta Bieita. Opakovaně dirigoval v Teatro alla Scala inscenace Cosi fan tutte, Don Giovanni a Soumrak bohů. Nedávno debutoval v Curyšské opeře.

Pravidelně spolupracuje s berlínskou Státní operou (Staatsoper Unter den Linden), kde naposledy nastudoval Fidelia. V této sezoně rovněž vystoupil s Nizozemskou filharmonií nebo turínským Teatro Regio. Pokračoval ve spolupráci s Helsinskou filharmonií a se Symfonickým orchestrem v Norrköpingu. Čeká ho severoamerický debut s torontskými symfoniky. Ve Velké Británii se Steffens vrací ke spolupráci se symfonickými orchestry v Birminghamu a Bournemouthu. Se Skotským symfonickým orchestrem BBC zahájí festival Lammermuir. Před svou dirigentskou kariérou byl Steffens uznávaným sólovým klarinetistou, jehož dráha vyvrcholila na pozici prvního klarinetisty Bavorského rozhlasového symfonického orchestru a Berlínské filharmonie.