Performance. Komornost. Intimita.

Hesla trefně popisující atmosféru druhého koncertu festivalu Ostravské dny 2013, která byla velmi kontrastní k dojmu z předcházející události, kdy byla provedena skladba Music in Twelve Parts Philip Glass Ensemble. Oba večery spojoval prostor bývalých důlních zařízení, avšak již samotný přechod z areálu Dolní oblasti Vítkovic a monumentálního Gongu do skromnějšího Dolu Michal předznamenal intimní náladu večera druhého. Ta se odvíjela především od programu složeného ze skladeb určených pro komorní obsazení, ale i od osobitosti prostředí místnosti sloužící dříve jako umývárna.V tento večer však využitá ako nenablýskaný komorný sál s decentným osvetlením na „pódium“ obklopeným čiernou tmou atmosféru intimity, jemnosti, blízkosti značne zvýrazňovalo. Keď sa k tomu pridalo ešte rozostavenie stoličiek, kde mohol človek počuť minimálne susedov dych, maximálne piskot nervovej sústavy, tak vznikol pocit neoficiálneho koncertu medzi svojimi známymi.Přátelský vztah mezi třemi hlavními aktéry Jonem Gibsonem (saxofonista, skladatel a autor dvou děl programu), Thomasem Brucknerem (zpěvák, baryton) a Josephou Kuberou (klavírista) se přenášel na publikum, které bylo složeno nejen z normálních návštěvníků koncertu, ale i účastníků skladatelského workshopu, v jehož rámci festival probíhá.

Počas hrania všetci sedeli neoddelene medzi sebou, participant workshopu vedľa poslucháča, poslucháč vedľa Christiana Wolffa (autor jednej zo skladieb) osobne. Počas prestávok všetci stáli pomiešane vedľa seba a diskutovali „iba“ o pstruhoch, ktoré sa grilovali.

Dramaturgie koncertu byla poplatná spíše interpretům než určitému konceptu. Interpretačním i dramaturgickým pojítkem byl hlas Thomase Bucknera, který jej ukázal ve více polohách – melodická zpěvná linka v skladbě Rainforest/Brazil Jona Gibsona, brumendová technika v Fruits and Vegetables Alvina Luciera, recitace a řeč In Our Name Anney Lockwood a improvizované zvuky a hlasové krkolomnosti ve skupinové improvizaci. Dynamika pěveckého projevu byla poplatná i Brucknerově věku i prováděným skladbám, ve spodních polohách bylo hůře rozumět. To jsou však zanedbatelné detaily přebité měkkou barvou a přesvědčivým projevem. 

Naviac sa k tomu ešte pridala jeho obrovská charisma a osobnosť starého pána s vľúdnym výrazom v tvári. Tak napríklad v In Our Name to pripadalo akoby vám väzeň na sklonku života formou básní nahlas spomínal aké to bolo a stále je vo väzení s přesvědčením, že tam kde je, tam aj navždy ostane.

Ve Fruits and Vegetables zase dokázal dokonale sladit výraz ve tváři a barvu a sílu hlasu se zvukem slabě znějících oscilátorů.

Náhoda je mocný čarodej a kompozícia bola úsmevne doplnená štekotom z útrob a motorkou, ale aj nepríjemným šušťaním s programom, který bol neprakticky vytvorený. Jedinou koncertnou skladbou, v ktorej nefiguroval, bola kompozícia Down the Road Jona Gibsona. V nej sme si konečne po predošlom koncerte mohli v plnej kráse užiť a uvedomiť jeho majstrovstvo sólové práce so soprán saxofónom. Tak vyrovnaný, čistý tón v rôznych dynamických úrovniach aký on dokázal vytvoriť, sa nepočuje zrovna každý deň. Skladba sa môže hrať aj sólovo, ale pre tento koncert bola zvolená varianta doprovodu perkusií, ktorých sa v oboch skladbách Gibsona chopil Chris Nappi, a klavíru, ktorý celý večer obstarával Joseph Kubera. Spolu s tímito dvoma členmi Ostravskej bandy sa predstavili aj iní. Violoncelista Juho Laitinen, u ktorého zvlášť treba vyzdvihnúť precízny výkon v skladbe Anney Lockwood.

Další tři členové Beatrice Laplante (hoboj), Daniel Costello (lesní roh) a Pauline Kim Harris (viola) a výše zmínění společně výborně zahráli 37 Haiku Christiana Wolffa. Wolff, Gibson a Buckner se sešli při skupinové improvizaci spolu s Ostrava Days 2013 Ensemble, který je složený s participantů workshopu. Improvizovaný výstup nebyl pojatý pouze hudebně, ale i tanečně-dramaticky. Tanec na orientální a indický způsob se v průběhu improvizování stal však příliš popisným a expresivním. Hudebníci se pohybovali po celém prostoru i za obecenstvo, spolupracovali s tanečnicí a využívali předměty v místnosti k tvoření různých zvuků, a tak společně vytvářeli improvizované hudební divadlo.

Po hudobnej stránke však improvizácia bola podarená, efektná, šikovne sa v nej pracovalo s možnosťami priestoru. Hráči na seba pohotovo reagovali a ukázali primeranú dávku kreativity, jednalo sa totiž výhradne o skladateľov.

Prostor nenabízel pouze zvukové možnosti, ale i vizuální. Toho bylo využito i v poslední části programu, v které se představila Katrin Bethge a John Eckhardt (baskytara) s projektem visual bassic. Množství dlouhých řetězů s háky na věšení špinavých fáraček, oprýskané koupelnové kachlíčky a zachované cedule s instrukcemi a návody k úspěšnému průběhu očistného procesu poskytlo Katrin Bethge příhodný a efektní materiál k světelné projekci. Lze najít „audiovizuální“ paralelu mezi předcházejícím improvizovaným hudebním divadlem (které svým způsobem bylo audiovizuálním) a projektem dvojice Bethge&Eckhardt, který celý večer uzavřel.

Jediné čo nás prekvapilo bola nezhoda programov, pretože v jednom bola uvedená naviac skladba rezidenta workshopu Michala Indráka Standing Wave a na internete nebola uvedená. Taktiež nezaznela ani na koncerte.

Na záver treba vyzdvihnúť, že po predošlom večere v rámci festivalu to bol dramaturgicky vhodný výber. Celá tá príjemná priateľská atmosféra v zaujímavých priestoroch Dolu Michal s komorným repertoárom tvorila veľmi príjemný kontrast. Teraz nám už ostáva sa iba tešiť na nasledujúci program, ktorý pokračuje 23. 8. a rozhodne prinesie ďalšie výnimočné zážitky.

Hodnocení autorů recenze: 90 %

Ostravské dny 2013
Performance
Thomas Buckner, baryton (New York)
Jon Gibson, flétna (New York)
Joseph Kubera, klavír (New York)
Ostrava Days 2013 Ensemble (rezidenti Institutu Ostravské dny 2013)
Katrin Bethge, analog light projections (Hamburg)
John Eckhardt, bass (Hamburg)
17. srpna 2013 Důl Michal Ostrava

program:
– Jon Gibson: Rainforest / Brazil (1987)
(část opery Voyage of the Beagle, libreto Charles Darwin)
– Alvin Lucier: Fruits and Vegetables (2000) 
– Christian Wolff: 37 Haiku (2005)
(text básně: John Ashbury)
– Annea Lockwood: In Our Name (2010)
(texty: Juman al-Dossari, Emad Abdullah Hassan a Osama Abu Kabir)
– Jon Gibson: Down the Road (2011)
– Thomas Buckner, Jon Gibson & Ostrava Days 2013 Ensemble: Skupinová improvizace
– John Eckhardt & Katrin Bethge: Visual bassic

www.newmusicostrava.cz

Foto Ostravské dny 2013