Petr Zuska a jeho devátá šéfovská sezona

  1. 1
  2. 2

Působí dojmem introverta. Vnitřně citlivého, hloubavého, empatického. Poctivého k druhým i k sobě samému. S neomylným smyslem pro estetično, soudě už třeba jen podle toho s jakým neokázalým vkusem se obléká. Profíka, který se naučil tak trochu „klamat tělem“, a který kvůli věcem, za nimiž jde, se už dávno naučil s úspěchem vystupovat jako extrovert.

Odpovídá tahle představa o Petru Zuskovi (42) realitě? Zdaleka nejen to posuďte z rozhovoru se šéfem baletu pražského Národního divadla sami.

foto P.Hejný

Jak se změnil Petr Zuska za dobu, kdy šéfuje baletu Národního divadla?

To není jednoduchá otázka, protože sám se posuzovat je ošemetné. Nicméně myslím a doufám, že v tom zásadním jsem se nezměnil, to znamená, že jsem neztratil sebe sama. Šéfování není lehká práce. Jste vlastně stále pod určitým tlakem, nevyhnete se stresovým a konfliktním situacím, často musíte s velkým předstihem rozhodovat o věcech, které mají mnohá pro i proti a ještě další konsekvence, které se nedají dopředu odhadnout. Někdy jste manažerem, někdy umělcem a občas také psychologem či psychiatrem. A to vše se děje i nad rámec těch „pouhých“ zhruba 80 zaměstnanců v souboru baletu Národního divadla.

Pokud jsem se nějak změnil, tak si troufám říci, že jsem „vyspěl“. V rámci zkušeností s různými situacemi, v rámci komunikace s lidmi a asi jsem se naučil žít trochu lépe i sám sebou.

…znamená to, že se některými věcmi, které se týkají vašeho šéfování, občas trápíte i mimo práci?

Určitě.

A jak se v posledních letech změnil Petr Zuska jako choreograf? Když si vzpomenete na své práce staršího data, postavil byste je dnes jinak? Které své choreografie si nejvíc ceníte?

Každý choreograf se vyvíjí, tudíž i mění, a jestli má talent a všech pět pohromadě, tak by ten vývoj měl jít nahoru. Snad je to i můj případ. Téměř u všech mých věcí z minulosti mám pocit, že bych je dnes už dělal jinak a často ani nehraje tolik roli délka časového odstupu. To ale neznamená, že bych ta díla zatracoval. Některá se povedla, jiná zas až tak dobrá nejsou, ale v tom kterém daném čase jsem vždy dělal maximum. Vybrat jednu choreografii, které si nejvíc cením, však nemohu. Nejde to, protože jsou vlastně neporovnatelné.

Je něco, co svým mladším kolegům – choreografům závidíte? Co sám nemáte? Nedávno jsem vás zahlédl v hledišti nové scény na Dekka Dancers. Našlo by se něco třeba právě tam?

Jak bych mohl závidět partě lidí z řad mého souboru, které jsem vlastně v rámci téměř každoročních „Miniatur“ – choreografických workshopů k vlastní tvorbě sám podněcoval. To je přece nesmysl. Naopak mám radost, že konkrétně Dekka Dancers už nejsou závislí jen na oněch večerech a jdou i svou osobitou cestou. Jsem spíše hrdý na to, kolik práce stíhají mimo repertoár a hlavně kolik má ta práce v sobě kvality a talentu. To, že například Tomáš Rychetský či Viktor Konvalinka už dělají věci jinak, používají jinou divadelní poetiku než já, je vlastně také pozitivní a určitě je to spojeno i s generačním rozdílem.

V rámci několika jejich představení, která jsem v poslední době viděl, mne mnoho věcí nadchlo i dostalo. Je to gejzír skvělých nápadů, poetiky, humoru, lidskosti, výborné a chytré práce s timingem, muzikou a originální choreografie. Ano, mají můj obdiv. Ale nezávidím ani trochu. Jednak proto, co už jsem zmínil a také proto, že já mám rovněž své „gejzíry“ a to už pěknou řádku let.

Máte nějaký choreografický sen?

Nikdy jsem neměl žádné konkrétní sny tohoto druhu. Ani jako tanečník v rámci určité role ani jako choreograf v rámci nějakého specifického titulu. Je lepší to prostě nechat plynout, a co má přijít, to přijde…

A přece… napadá mě Romeo a Julie Sergeje Prokofjeva. To bych si jednou přál udělat.

 

Les Bras de Mer-choreografie P.Zuska -foto D.Zehetner

Lyrická-choreografie P.Zuska -s E.Horákovou -foto D.Zehetner
A co Petr Zuska tanečník? Jak moc vám dá práce držet se v kondici?

Vlastně ani tak moc ne. V kondici jsem byl vždycky, i ještě předtím, než jsem začal tancovat, takže s pohybem jsem srostlý celý život. Jsem na to zvyklý a vyhovuje mi to.

Možná i díky tomu jsem ve svých dvaačtyřiceti ještě schopen vylézt na jeviště a nedělat ostudu. Mých interpretačních aktivit ale přirozeně ubývá, není možné tančit, choreografovat i šéfovat plnohodnotně a zároveň už s věkem necítím takovou potřebu být přímo na jevišti. Dobrou kondici však potřebuji i k choreografování. Nejsem ten typ, který sedí na židli a vede tanečníky pouze verbálně.

Řada lidí od baletu ve vašem věku přemýšlí o tom, co bude dělat, až jednou v baletu skončí. Přemýšlel jste o tom vy? Co budete dělat, až nebudete šéfovat v Národním?

Tak tohle moc neřeším. Zřejmě budu choreografem na „volné noze“ a budu si užívat sfér života, na které teď nezbývá mnoho času.

Jak se změnil baletní soubor Národního divadla pod vaším vedením za těch osm let? A jak jste spokojený s jeho repertoárem?

No, zde opět nevím, zda je to otázka přímo pro mne, ale budiž. Soubor je teď o mnoho technicky vyspělejší, univerzálnější a je v něm mnoho různých a výrazných individualit a osobností. A také je v něm dost rozdílná atmosféra v rámci vzájemných vztahů, celkového zájmu o věc, nasazení a tvůrčí energie. S repertoárem jsem v zásadě spokojen, myslím, že z hlediska žánrů a stylů je vyvážen, i když se během mého šéfování některé věci velmi povedly a některé ne tak úplně k mé spokojenosti, myslím, že žádného „průšvihu“ jsme se nedopustili. Pravdou ale rovněž je, že z takového mého devět let starého pohledu na určitou dlouhodobější dramaturgii souboru, který jsem si vytvořil před svým nástupem, se mnoho vyplnilo a realizovalo a mnoho také ještě ne. V šuplíku mám soupis děl a choreografů, který by hravě vydržel do roku 2020.

Co mezi nimi třeba je?

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


17
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
17 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
0 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Anonymous

Pořád ještě dobrý tanečník. Jako šéf trochu vzteklý a devět let je trochu moc na to být stále novátorský. Ale ujde to s ním :-)

Anonymous

Nepochopil jsem smysl té stále obnažované hrudi – to má někoho ohromit, pane Zusko? Mě tedy ne.

Janka

Mě se to líbí :-) Jsou to umělecké fotografie. Pan Zuska na nich narozdíl od jiných tanečníků působí mužně.

Anonymous

No vidíte, a mně se to zrovna líbí:-)

Anonymous

Inu má co ukazovat, tak mu to nezáviďte :-))) Eva

Evan

S panem Zuskou vyšlo v poslední době hafo rozhovorů. Všechny jsou stejně stylizované v jeho odpovědích. Daleko víc by mne zajímal rozhovor se šéfem Opery ND. Jaké má plány, co chystá, jak se mu pracuje v téhle těžké době? Proč nám přivezl 2x Wilsona a v obou případech stejného? Proč utrácí za tituly, které se hrají párkrát a nebo nám zase předkládá novou verzi Nápoje Lásky?… To by bylo otázek.

Anonymous

"Odpovídá tahle představa o Petru Zuskovi (42) realitě?" – no spíš ne. Víc řekla poslední premiéra,recenze S. Barančicové i debata po ní.Již před 10 lety bylo zjevné, že z velkého baletu kamenného domu udělá ambulatorní ansámbl, že neumí a sám nepostaví celovečerní kus…nuda na scéně, nuda v odpovědích

Anonymous

Promiňte, ale to snad ne! To je fotografie šéfa baletu Národního divadla? Chtělo by to trošku vkusu a soudnosti. A co se týká jeho šéfování? Nemám s ND nic společného, ale jako divák žasnu. Někdy méně, znamená více a s anonymem 11:58 souhlasím.

Janka

Snad je také stále aktivním tanečníkem. Nevidím ve fotografii žádný problém. Nebo by měl být s kamennou tváří jako Husák a viset ve vitríně?
Co se týče hodnocení jeho schopností, je ve funkci už 9 let!!! To asi mluví samo o sobě.

Anonymous

Klasika je ale na prknech ND mrtvá :-(

Anonymous

Dost suchy rozhovor – od Opera plus bych cekala vice. jana

Alena Davidová

Baletní klasiky je na jevišti Národního divadla zoufale málo, to prostě nikdo nemůže vyvrátit. Petr Zuska ale současně přivezl do Prahy takové skvosty, jako je Crankovo Zkrocení zlé ženy a Oněgin či Ekovu Carmen. Za to mu patří dík, také pro jeho Sólo pro tři mám slabost. Děkuju Opeře Plus za pěkný rozhovor! Alena Davidová

Anonymous

Jana bude asi inteligentka :-) Možná pod pseudonymem :-) To si musíte vyřídit s panem Zuskou, ten odpovídal :-))) A.

DanceFactor

Člověk žasne, příroda se diví kolika lidem nadělila jen minimum intelektu. Kromě pár jedinců, kteří reagují věcně a k obsahu je 90% reakcí od frustrovaných individuí. To je ale daň za svobodnou a jednoduchou možnost se k čemukoliv vyjádřit na netu. Jana a prudérní anonym mají k baletu asi nulový vztah, jen se potřebují vyřádit, což? Já mám rád moderní balet. Líbí se mi třeba Kiliánovy choreografie nebo Cranko. Pan Zuska mě svými choreografiemi nikdy nijak zvlášť neoslovil. A to ani Sólem pro tři. Nevadilo by mě, kdyby se v ND hrály nové věci. Ale chápu, že klasika k baletu… Číst vice »

Anonymous

to DanceFactor: asi máte na mysli Jiřího Kyliána (ne Kilián)

DanceFactor

Asi jo :-) Díky za opravu.

Anonymous

Tak nám pan Zuska vyjmenoval známé hvězdy moderní choreografie. Je jich opravdu hodně, možná by ale stačilo ještě jedno jméno: PETIPA!