Petrof kvůli válce na Ukrajině a covidu v Číně eviduje pokles tržeb o 22 procent

“Loni jsme kvůli napadení Ukrajiny Ruskem škrtli celé Rusko, Bělorusko a Ukrajinu, což bylo minus 15 procent obratu. Plus se projevily restrikce v Číně, kde další vlny covidu přišly loni na podzim a obchody byly zavřené,” řekla prezidentka a majitelka Petrofu Zuzana Ceralová Petrofová. Loni Petrof v Číně vyrobil v licenci asi 3500 nástrojů po 4000 kusech v roce 2021. Snížil se i vývoz pian vyrobených v Hradci Králové do Číny, takže celková produkce hradecké továrny klesla z 1300 na 1150 nástrojů. Zatímco v minulosti se podíl Číny jako hlavního odbytiště pohyboval na obratu přibližně 35 procenty, loni klesl asi na čtvrtinu.

Část ztraceného odbytu se Petrofu loni podařilo nahradit prodejem v západní Evropě, například ve Francii či Švýcarsku. Největším zahraničním odbytištěm zůstala Čína následovaná Japonskem, Francií, zeměmi západní Evropy, USA. Podíl exportu na tržbách činil asi 90 procent, v minulosti to bylo kolem 95 procent. Celkem Petrof dodává do asi 65 zemí. “Posílili jsme v Česku, a to i díky projektu Piana do škol,“ řekla Ceralová Petrofová.

Za velmi důležité označila to, že se podniku loni i za cenu částečného omezování výroby podařilo zachovat zaměstnanost. “Lidi jsme se snažili udržet. Víme, že kdybychom je pustili, tak je zpět již nedostaneme,” řekla. I proto podnik loni na podzim vždy v pátek nevyráběl a lidé byli na 60 procentech platu doma. “Výrazně jsme tím ušetřili i na drahých energiích a snížili výrobu na sklad,” uvedla Ceralová Petrofová. Aktuálně má Petrof asi 210 lidí, tedy zhruba stejně jako před rokem.

Petrof kromě zdražení energií čelí také výraznému inflačnímu zdražení dalších vstupů. “Do cen nástrojů se nám zvýšené náklady zatím podařilo promítnout jen částečně. Na trhu soutěžíme s německými či japonskými výrobci, kteří tak vysoké inflaci nečelí. Oni zdražovat nemuseli, naše konkurenceschopnost se snižuje,” uvedla Ceralová Petrofová.

Letos Petrof plánuje při růstu tržeb ke 300 milionům korun zisk kolem šesti milionů korun. Továrna hodlá dál posilovat mimohudební výrobu, pro kterou využívá své technologie zpracování dřeva, lakování či povrchové úpravy. Vyrábí například akustické dřevěné panely do interiéru, luxusní interiéry a nábytek na míru, dřevěné šachy. V budoucnu by tato část výroby podle prezidentky mohla činit až pětinu obratu firmy, zatím je v jednotkách procent.

Petrof také předpokládá, že se letos opět po covidové pandemii oživí čínský trh. “Čína po všech restrikcích znovu nabíhá, snad po čtyřech letech znovu osobně vycestujeme do Číny na veletrh a návštěvu obchodních partnerů,” uvedla prezidentka.

Petrof je také provozovatelem obchodního a kulturního centra Petrof Gallery, které otevřel v závěru roku 2017 na okraji výrobního areálu. Jeho součástí jsou prodejní salon, hudební kavárna a víceúčelová hala pro 500 lidí pro pořádání koncertů, konferencí či společenských setkání. “Petrof Gallery se daří. Téměř každý den se tam něco děje. Příjmy z této aktivity nám pomáhají,” řekla prezidentka.