PKF – Prague Philharmonia podala pod vedením Oksany Lyniv skvělý výkon

Oksana Lyniv je pozoruhodnou osobností, která se postupně etabluje v nejvyšších patrech evropské scény klasické hudby. Rodačka z ukrajinského města Brody absolvovala Národní hudební akademii Mykoly Lysenka ve Lvově a ve studiích pokračovala na Hochschule für Musik Dresden Carl Maria von Weber. Působila v operním domě v Oděse, v letech 2013–2017 byla asistentkou Kirilla Petrenka v Bavorské státní opeře v Mnichově a šéfdirigentkou opery a filharmonie ve Štýrském Hradci. Do širšího povědomí vstoupila mimo jiné jako první dirigentka na Bayreuthském festivalu. Nyní je uměleckou šéfkou v Teatro Comunale v Bologni. Zároveň rozvíjí hudební projekty ve své rodné zemi (festival LvivMozArt ve Lvově nebo Ukrajinský orchestr mladých). V Praze a s orchestrem PKF – Prague Philhramonia se představila podruhé. Poprvé to bylo v roce 2015 po boku věhlasné lotyšské sopranistky Kristīne Opolais (která opět s PKF vystoupí na galakoncertě letošní Smetanovy Litomyšle).

Na Pražském jaru Lyniv vystoupila s pestrým programem, který ukázal její uměleckou všestrannost i sepětí s vlastí. První skladbou programu byla světová premiéra cyklu pěti písní „V plamenech“ na básně Liny Kostenko (nar. 1930) vydané v roce 2012 od ukrajinského, v Německu usazeného, skladatele a violoncellisty (člena Bamberských symfoniků) Eduarda Resatsche. Úvodní část cyklu přináší ve shodě s textem svou rytmickou pulzací a proměnlivostí naléhavost životního dramatu. Lyričtější jsou následující dvě části, kde na zvukovém pozadí orchestru, využívajícím i ruchy, dominuje pěvecký part v dialogu s jednotlivými nástroji a jejich kombinacemi (například harfa a horny). Od zasnění až k přiznané sentimentalitě (patrný je motiv ukrajinské vánoční písně „Ščedryk“) přechází předposlední část. Znepokojivě jasné sdělení v textu (v programové brožuře byl obsažen ukrajinský originál i překlad Marie Iljašenko) i v hudebním ztvárnění přináší attacca přicházející závěr: „Zoufalství, smrt a smutek, křik dravých cizích hord. (…) Dnes my, a zítra – vy.“

Autor ve skladbě dovedně pracuje s efekty a střídáním jednotlivých hudebních ploch. Někdy se použité prostředky však zdají snad až příliš přímočaré. Pěvecký part je náročný, sopranistka Julia Tkačenko i přes počáteční nervozitu s přehledem obsáhla jeho lyrické i dramatické polohy. Od Oksany Lyniv za dirigentským pultem se jí k tomu dostalo maximální podpory. Interpretům i skladateli, který se na pódium dostavil, zřejmě symbolicky, v neformálně působícím světlém odění, se od publika dostalo značných ovací.

Před přestávkou ještě zaznělo Duett-Concertino pro klarinet, fagot smyčcový orchestr a harfu, které patří k posledním skladbám Richarda Strausse. Premiéru mělo v roce 1948 ve švýcarském Luganu. Smyčcový orchestr dělený po vzoru concerta grossa na soli a tutti hrál velmi ukázněně, avšak zároveň s bohatým výrazem. S krásnými, hravě měkkými frázemi sólistů – laureátů loňského ročníku soutěže Pražského jara (korejské fagotistky Minju Kim a francouzského klarinetisty Liliana Lefebvra) skladba navodila dojem pohádkového okouzlení.

Mozartova Symfonie č. 38 D dur „Pražská“ má své přízvisko podle prvního uvedení (15. ledna 1787 zazněla v podání operního orchestru Nosticova divadla). Symfonie je technicky poměrně náročná, zvláště exponovány jsou dechy. Její základní třívětá struktura navazuje na starší italskou tradici. Americký muzikolog Daniel E. Freeman se domnívá, že Mozart využil záměrně některé stylové prvky z tvorby Josefa Myslivečka. Poměrně rozsáhlý pomalý úvod i třetí věta charakterem předznamenávají hudbu z Dona Giovanniho, příbuznost lze nalézt i s Figarovou svatbou. Každopádně Mozart vytvořil nesmírně originální dílo. Na festivalovém koncertě zaznělo ve velmi životné, barvité interpretaci. Orchestr vedený věcnými, avšak inspirujícími gesty Oksany Lyniv si v celku vzato počínal znamenitě. První věta byla brilantní hrou kontrastů a měla ohromný tah, který dokonce část publika na konci strhl k potlesku. Druhá věta měla vřelost a klid, v závěrečné části energičnost nikdy nepotlačila eleganci.

Téměř zcela zaplněná Dvořákova síň zažila velmi povedený večer. Zážitek z něj však nezůstal vyhrazen jen návštěvníkům v sále. Koncert přenášel Český rozhlas Vltava a je dostupný k poslechu na jeho internetových stránkách. Zaznamenávala jej též Česká televize.

Hodnocení autora recenze: 90%

Pražské jaro, PKF – Prague Philharmonia & Oksana Lyniv
28. května 2023, 20:00 hodin
Praha, Dvořákova síň Rudolfina

Program
Eduard Resatsch: Symfonické písně „V plamenech“ (I. Plamen života, II. Plamen ze záhrobí, III. Plamen lásky, IV. Plamen Ukrajiny, V. Plamen války)
Richard Strauss: Duett-Concertino pro klarinet, fagot, smyčcový orchestr a harfu (Allegro moderato, Andante, Rondo. Allegro ma non troppo)
Wolfgang Amadeus Mozart: Symfonie č. 38 D dur „Pražská“, KV 504 (Adagio. Allegro, Andante, Finale. Presto)

Účinkující
Julia Tkačenko – soprán
Minju Kim – fagot
Lilian Lefebvre – klarinet

PKF – Prague Philharmonia
Oksana Lyniv – dirigentka