Režie se ujalo tvůrčí duo Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, známé jako Skutr. Hudbu nastudoval umělecký šéf barokního orchestru Collegium 1704 a vokálního ansámblu Collegium Vocale 1704 dirigent Václav Luks.
„Velmi si tohoto prestižního ocenění, díky němuž jsme se octli ve společnosti operních domů, jako je La Scala, Berlínská státní opera, Komische Oper Berlin a další, vážíme,“ uvedla Petra Švecová, PR Opery Národního divadla a Státní opery.
Německý deník inscenaci i hudbu vyzdvihl, Státní operu, která stojí na místě někdejšího pražského německého divadla, zaměnil s Národním divadlem. „V Národním divadle v Praze můžete zažít, jak se někomu vysmívají k smrti v opeře Jeana-Philippea Rameaua Platée. Dirigent Václav Luks dělá divy,“ napsal deník. Dlouho a nákladně opravovaná Státní opera ve Wilsonově ulici je scénou Národního divadla.
Státní opera inscenaci uvádí ve francouzštině, a to s českými a anglickými titulky, německý deník představení označil za rokokové.
Rameau napsal kus o nevzhledné nymfě, která si nechá namluvit, že ji miluje sám nejvyšší bůh Jupiter. Jeho operu si v roce 1745 vybral spolu se dvěma dalšími panovník Ludvík XV. k oslavám sňatku svého syna se španělskou infantkou Marií Teresou. Podle Státní opery se Rameauova Platée strefuje jak do chorobně žárlivých manželek, tak do bázlivých manželů, jimž se nevyhýbají partnerské trable.
Hned dvou rolí se v opeře ujal tenorista Ruairi Bowen, absolvent z Cambridge, který tím ve Státní opeře debutuje. Rameauova opera z 18. století dosud v historii Národního divadla ani Státní opery nebyla uvedena.
Přečtěte si recenzi na Opeře PLUS od Anny Šerých nebo Operní panorama Heleny Havlíkové.
